Britský premiér a šéf konzervativní strany Boris Johnson přišel k volbám se...

Britský premiér a šéf konzervativní strany Boris Johnson přišel k volbám se svým psem Dilynem. (12. prosince 2019) | foto: Reuters

ANALÝZA: Kterak Boris předčil Corbyna a ukončil brexitovou agonii

  • 327
Skončené předčasné parlamentní volby ve Velké Británii, třetí za čtyři roky, byly vpravdě mimořádné. Nejenže uvolnily cestu země k odchodu z Evropské unie, zároveň znamenají velké zemětřesení pro britskou politickou scénu. Premiéru Borisi Johnsonovi, jehož konzervativci si v Dolní sněmovně zajistili absolutní většinu, náramně vyšel jeho plán.

Konzervativci budou mít nově v Dolní sněmovně 365 křesel z 650, což na většinu stačí opravdu bohatě. Jde o nejvyšší počet od roku 1987, kdy ve volbách potřetí zvítězila Margaret Thatcherová. Pokud jde o získané hlasy, 43,6 procenta je nejvíc od roku 1979, kdy se „železná lady“ ujala úřadu. 

U labouristů je to naprosto jiný příběh. Jejich 203 křesel je nejméně od roku 1935, i v bídných 80. letech pod vedením Neila Kinnocka, kdy se vzpamatovávali z rozštěpení, na tom byli lépe (ve Skotsku tehdy ovšem neměli tak silnou konkurenci v podobě Skotské národní strany, SNP).

Ačkoli průzkumy v posledních týdnech naznačovaly, že labouristé Jeremyho Corbyna náskok konzervativců alespoň trochu stáhli, nakonec zažili naprosté fiasko. Nezopakovali zázračný finiš z roku 2017, kdy Theresa Mayová doplatila mimo jiné na „daň z demence“, a nepotvrdili, že jsou nyní díky své levicové politice jednou z mála úspěšných sociálnědemokratických stran v Evropě. Utrpěli čtvrtou porážku v parlamentních volbách v řadě.

Labouristé propadli už v květnových volbách do Evropského parlamentu, v nichž s 13,7 procenty skončili třetí. Ačkoli měli výhodu opoziční strany, dopadli skoro stejně špatně jako tehdy naprosto rozhádaní konzervativci (8,8 procenta). Vyhrála Brexit Party Nigela Farage před proevropskými Liberálními demokraty. Oběma pomohl fakt, že v eurovolbách se používá poměrný volební systém.

Je to konec ubohých řečí o dalším referendu, řekl vítěz voleb Johnson

Risk se vyplatil

Boris Johnson hned po svém červencovém zvolení lídrem konzervativců věděl, že konzervativci musejí nahradit Brexit Party coby jasně probrexitová strana. Spolu se svým podivínským rusofilním poradcem Dominikem Cummingsem, který v roce 2016 v referendu řídil kampaň za vystoupení z EU, vymyslel riskantní strategii, v jejímž rámci se postavil do pozice ochránce lidu před „zlými“ poslanci, kteří se snaží brexitu zabránit, a neváhal způsobit ústavní krizi.

Stejně jako před referendem razil úderné heslo. Místo „Take Back Control“ (Převezměme kontrolu) teď hlásal „Get Brexit Done“ (Dokončeme brexit). A tak dlouho tlačil na labouristy, aby souhlasili s konáním voleb, že ho nakonec museli podpořit, aby nevypadali jako zbabělci. I když se jim to vzhledem k průzkumům preferencí nehodilo.

Labour Party Jeremyho Corbyna působila celou dobu mnohem slaběji. Z eurovoleb se nepoučila a nadále nebyla ve věci brexitu schopna zaujmout jasnou a srozumitelnou pozici. Slibovala, že vyjedná s EU novou dohodu a uspořádá druhé referendum – v očích mnoha Britů tedy jen protahování agonie.

Starý euroskeptik Corbyn navíc nebyl schopný říct, jak by v případném druhém referendu hlasoval. Labouristé se stejně jako v roce 2017 snažili, aby volby nebyly jen o brexitu, jejich slogan It’s Time for Real Change byl ale ve srovnáním s tím konzervativním naprosto jalový a toryové se navíc socioekonomických témat chopili také.

Corbynova revoluce. Labouristé slibují znárodňování a větší utrácení

K tomu je třeba přidat labouristický extrémně levicový program či obviňování členů strany z antisemitismu. Pro zastánce brexitu byli labouristé málo protievropští a pro umírněné proevropské Brity zase příliš levicoví. Překážka pro taktické hlasování, na které zastánci členství v EU spoléhali.

Povedlo se, a co dál?

Zatímco tábor odpůrců EU se sjednotil za Johnsonem, hlasy proevropských voličů byly rozmělněny do několika stran (Labouristická strana, Liberální demokraté, zelení, SNP). Bylo k ničemu, že celkově jich možná bylo více. Volební systém prosté většiny hrál Johnsonovi do karet. Ztráta volebních obvodů v oblasti Midlands a severní Anglie ve prospěch toryů je pro labouristy opravdovou potupou. Stoke-on-Trent Central například ztratili poprvé od roku 1950.

Johnsonovi vyšel jeho dávný plán. Ten přitom nespočíval v tom zařídit brexit, ale stát se díky brexitu premiérem (a vydržet ve funkci co nejdéle). Dobrou zprávou je, že teď už možná bude moci být méně populistický. Otázka však je, jaké důsledky bude brexit mít pro budoucnost Spojeného království.

Skotové už připravují referendum o nezávislosti, v Severním Irsku, které na Johnsonovu brexitovou dohodu doplácí, poprvé získaly více křesel republikánské strany, zatímco unionisté přišli ve Westminsteru o svou roli jazýčku na vahách. Pokud by po EU přišlo o svou část i Spojené království, měl by absurdní a zbytečný brexitový příběh velice smutnou tečku. Radovat by se snad mohla jen Moskva, která v roce 2016 před referendem brexit právě z těchto důvodů podporovala.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video