(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Amnesty kritizuje Česko za odmítání migrantů a diskriminaci Romů

  • 1037
Vysocí představitelé české vlády i prezident se v loňském roce vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů. Tvrdí to organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve 159 zemích světa.

Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.

Konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle organizace měli vyjadřovat xenofobně na adresu běženců, neuvádí. Ale v odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se mimo jiné píše, že „během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli České republice“.

Organizace připomíná také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Amnesty International přitom uvádí, že Česko přijalo „jen 12 žadatelů o azyl z počtu 2 691, který mu byl přidělen“ v rámci přerozdělení běženců z Řecka a Itálie.

Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či školách.

Zpráva uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce 2014 přijmout do první třídy.

Do odstavce nazvaného Diskriminace - Romové zařadila Amnesty International i novelu, díky níž mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným výskytem „sociálně patologických jevů“. Nevládní organizace vyjádřily obavy, že to „nepřiměřeně ovlivní“ Romy a chudé.

V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku, který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora pro Romy. Zpráva s odvoláním na úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda teprve loni.

AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici. Ve zprávě se také uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že český zbrojní průmysl potřebuje „vyvážet globálně“. Podle AI „popřel, že země má zodpovědnost zabránit reexportu“ zbraní do zemí, které „nejsou bezpečné“.

Chovanec kritiku odmítá, Ovčáček zprávu označil za blábol

Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) kritiku mezinárodní organizace odmítá. Podle něj vládní opatření uchránila Česko před migrační vlnou. „Mám k tomu jediné vyjádření: Díky opatřením, jež jsem ve vládě a na ministerstvu vnitra prosadil, byla ČR uchráněna od významnější migrační vlny. Jakékoliv kritické komentáře jakýchkoliv aktivistů na tom nic nezmění,“ napsal Chovanec v textové zprávě.

Kritiku Zemana odmítl jeho mluvčí Jiří Ovčáček: „Jde o bezvýznamný blábol.“

Nenávistnou kampaň k migrantům odstartoval Trump, tvrdí AI

AI ve své zprávě o dodržování lidských práv ve 159 zemích světa zmiňuje zabíjení civilistů ve válkách v Sýrii či Jemenu, protimigrační politiku USA nebo pronásledování opozice a novinářů v Číně, Turecku, Egyptě a Venezuele. Kritizuje i zásah španělské policie při referendu o nezávislosti Katalánska a vyjadřuje obavy z menší ochrany lidských práv v Británii po jejím chystaném vystoupení z Evropské unie.

OBRAZEM: Půl roku bez domova. Rohingové přežívají v uprchlických táborech

„Extrémní důsledky vyzývání k nenávisti a vyvolávání strachu z menšin jsme viděli v hrůzné vojenské kampani etnických čistek Rohingů v Barmě,“ řekl k výroční zprávě generální tajemník AI Salil Shetty.

Nenávistnou kampaň vůči běžencům odstartoval podle AI americký prezident Donald Trump po svém lednovém nástupu do úřadu, když zakázal vstup do USA lidem z několika většinově muslimských zemí. Kromě Trumpovy antimigrační politiky kritizuje zpráva i nepřiměřené používání síly americkou policií či diskriminaci skupin s menšinovou sexuální orientací.

Za migrační politiku kritizuje zpráva mimo jiné Austrálii, která posílá migranty do států Nauru a Papua-Nová Guinea. Organizaci se též nelíbí, že Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko či Francie vracejí odmítnuté žadatele o azyl do Afghánistánu, ač tam podle AI není bezpečno.

Zpráva také připomíná žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli odmítání systému migračních kvót. Maďarsko podle AI pokračuje v „systematickém tvrdém potlačování práv uprchlíků a migrantů“. Kvůli odmítání uprchlíků kritizuje zpráva například i Dánsko.

Zpráva AI se zmiňuje i o násilí na ženách a jejich nerovnoprávném postavení v řadě států světa. Kritizuje protipotratovou legislativu některých latinskoamerických zemí, Polska, Irska či Malty. Polskou vládu zpráva kritizuje i za pokračující „snahu politicky kontrolovat soudnictví, nevládní organizace a média“. Ve zprávě se též uvádí, že polská vláda bránila pokojným demonstracím.

Stovky aktivistů podle AI loni zemřely kvůli tomu, že se úřady v řadě zemí světa snažily zabránit pokojným demonstracím či umlčet opozici a média. Jako nejhorší země, kde jsou po desítkách zavírání novináři, označila zpráva Turecko, Egypt a Čínu. Připomněla i úmrtí léta vězněného čínského nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa.

Práva na svobodu projevu porušuje podle AI Rusko, když zatýká pokojné demonstranty a svévolně zadržuje desítky aktivistů, či Bělorusko, v jehož případě AI kritizuje i trest smrti. Zpráva připomíná i věznění opozice v Saúdské Arábii. Nejméně 120 tisíc politických vězňů je podle organizace zadržováno v pracovních táborech v KLDR, kde jsou vězni mučeni a nuceni k tvrdé práci.

Vážné porušování lidských práv zaznamenala AI v Íránu, kde jsou podle ní nespravedlivě souzeni kritici vlády. Zpráva upozorňuje i na zabíjení tisíců lidí, čehož se dopouští policie v protidrogovém tažení filipínského prezidenta Rodriga Duterteho.

AI označila za nelegální izraelskou blokádu palestinského Pásma Gazy, kterou organizace považuje za „kolektivní trest“ pro dva miliony lidí. Izraelské bezpečnostní síly podle zprávy zabíjejí palestinské civilisty, včetně dětí, a v izraelských vězeních bez soudu či obvinění nezákonně zadržují tisíce Palestinců.

Diskriminace etnických a sexuálních menšin přetrvává podle AI například v Chorvatsku a xenofobní prostředí panuje v Bulharsku či ve Švédsku. Práva domorodých obyvatel, zejména na půdu a přírodní zdroje, jsou porušována v Kanadě, Argentině nebo v Chile, kde policie podle AI používá nepřiměřenou sílu vůči etnické menšině Mapučů.

V Itálii podle zprávy pokračuje diskriminace Romů v přístupu k bydlení: násilně jsou segregováni v táborech s horšími podmínkami. Kritiku přitom sklidila i Evropská komise, která podle AI nedokázala vůči Itálii zakročit. Podmínky pro bydlení Romů kritizuje zpráva také v Portugalsku či Slovinsku. Romské děti mají podle AI stále nerovný přístup ke vzdělání například v Česku a na Slovensku.

Zpráva AI, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, kritizuje také podmínky ve věznicích mimo jiné v Lotyšsku, Rumunsku či v Belgii.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video