Václav Havel se s Barackem Obamou setkal při jeho návštěvě Prahy, nyní doufá, že Bílý dům vyslyší jeho varování.

Václav Havel se s Barackem Obamou setkal při jeho návštěvě Prahy, nyní doufá, že Bílý dům vyslyší jeho varování. | foto: Michal Růžička, MF DNES

Ameriko, neopouštěj nás, napsali bývalí mocní východní Evropy Obamovi

  • 563
Spojené státy by měly stále považovat poskomunistickou Evropu za prioritu své zahraniční politiky a neměly by příliš ustupovat Rusku. Tento vzkaz napsalo 22 intelektuálů a bývalých politiků střední a východní Evropy v otevřeném dopisu Baracku Obamovi. Mezi signatáři je i Václav Havel a exministr Karel Schwarzenberg.

Ještě není vyhráno. Nikdo si nepřeje více, aby bylo Rusko svobodomilovné, vždyť žijeme blízko něj. Jenže ono takové není... Takové je zjednodušeně řečeno varování otevřeného dopisu. "Bývalí mocní" východní a střední Evropy doufají, že jejich hlas v Bílém domě nezanikne.

Výzvu, o které informovaly Lidové noviny a polská Gazeta Wyborcza, podepsal exprezident Václav Havel či bývalý vicepremiér Alexandr Vondra, stejně jako někdejší ministři Karel Schwarzenberg (zahraničí) a Luboš Dobrovský (obrana).

DOKUMENT: plné znění Otevřeného dopisu Baracku Obamovi

Připojili se například i bývalí prezidenti Lech Walesa, Aleksander Kwasniewski (Polsko) a Michal Kováč (Slovensko).

Havel, Walesa, Kwasniewski: Rusko zůstalo nebezpečné

"Chtěli jsme o sobě dát vědět. Bojíme se, aby nebyly silné transatlantické vztahy obětovány na oltář krátkodobých zisků," říká Alexandr Vondra, který ve čtvrtek prezentoval otevřený dopis v USA.

"Práce ještě není hotova," dodal Vondra, podle kterého Obamova administrativa pozapomíná na starý kontinent obecně a nové členské země EU i NATO zvláště.

Obama si stanovil priority v jiných oblastech (boj s hospodářskou krizí, klimatické změny) i v krajích (Afghánistán, Pákistán). Podle Vondry potřebuje rovněž vykázat úspěchy. A tím by mohl být "reset" neboli nový počátek vztahů s Ruskem.

Tato politika se mu může jevit schůdná i proto, že ve své kariéře nebyl formován obavami a instinkty studené války. Scénáře, podle kterého by USA ustupovaly Rusku, se ale signatáři bojí.

"Doufali jsme, že se naše vztahy s Ruskem zlepší a že Moskva nakonec uzná naši naprostou nezávislost a suverenitu, když jsme vstoupili do NATO a EU. Jenže tyto tužby se nenaplnily," píše se v dopise formulovaném dvě desítky let od pádu komunismu.

Moc (ex)mocných?

"Vidíme jiné Rusko: do minulosti zahleděnou mocnost, která pokračuje v agendě 19. století, k jejímu prosazování využívá taktiku a metody vlastní 21. století," uvádí výzva.

Tedy Rusko využívající "skrytých i otevřených" prostředků k posílení vlivu. Mohou jimi být úplatky i cílené investice, mediální manipulace i energetická blokáda.

A kremelský cíl? Nasměrovat elity vnitřně nejisté, postkomunistické Evropy na východ. Hlavně pak potlačit vztah k USA. I proto podepsali dopis politici známí důvěrou ve Spojené státy, byť, jak signatáři zdůrazňují, usilují o další posílení EU.

"Text jsme formulovali zhruba čtyři týdny, signatáři se k němu ale připojovali jen poslední dva dny," říká Vondra, podle kterého všichni oslovení politici dopis podepsali.

Cynické otázky zní: dolehne hlas středoevropských expolitiků až k Obamovi a jeho lidem?

"Nemám pochybnosti, dopis nalezne adresáty," tvrdí Vondra, který měl v plánu setkat se jak s kongresmany, tak s lidmi z administrativy. Výzvu přinejmenším zaznamenali politici a evropská i ruská média, ačkoliv Vondra říká, že "na Rusko jsme se opravdu neobraceli".

Moc (ex)mocných je nezanedbatelná, ač nepřináší okamžité výsledky. Podobné apely těší média a nutí reagovat stávající mocné. Ti pak mohou vyslovit názor, ba slib, což jim lze později připomínat. Všichni lobbisté, ať s jakýmikoli cíli, prostě znají přísloví o líné hubě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video