Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvI přes nadhled ale přiznává, že kontrolování telefonů i sítí je proti prvnímu dodatku americké ústavy, který zaručuje svobodu slova. „První dodatek se vztahuje na kohokoliv, kdo je ve Spojených státech, nejenom na občany USA. Každý má právo na svobodný projev. Pokud by si někdo najal schopného právníka a začal se soudit, možná tu budeme mít zajímavý precedens.“
Zároveň však Tomáš Klvaňa v rozhovoru přiznává, že vymahatelnost soudního rozhodnutí je v současnosti ve Spojených státech narušena. „Všechny donucovací prostředky má k dispozici federální vláda. A v jejím čele je Donald Trump. Ve chvíli, kdy on přestane respektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak tu máme ústavní krizi.“ V minulosti se podobné případy podle amerikanisty řešily dalšími soudními řízeními, ústavními dodatky a v nejkrajnějším případě i občanskou válkou. „Bůh ví, jak to tentokrát vyústí.“
Média se pod Trumpovým tlakem sklonila
Média jsou označována za hlídací psy demokracie. Podle Klvani se ovšem ta americká až podivným způsobem pod Trumpovým tlakem sklonila. „Zrovna v těchto dnech odešel producent věhlasného pořadu televize CBS 60 Minutes. Ten pořad existuje šedesát let, je důležitou součástí amerického mediálního světa. A producent najednou řekl, že odchází, protože už to nemůže dělat, jak chce. Začínají mu do toho mluvit. To bylo dřív v Americe něco neslýchaného.“
ANALÝZA: Sto dnů rodea s Trumpem. Američané chtěli revoluci, ne chaos |
V této souvislosti zmiňuje host Rozstřelu i další podobný případ, kdy miliardář Jeff Bezos, majitel deníku The Washington Post, začal redakci tzv. čistit a diktovat redakční linii.
„Je to solidní podkopávání pilířů demokracie. Trump se snaží ovládnout i celou exekutivu. Po reformách kvůli aféře Watergate prezidenti nekontrolovali ministerstvo spravedlnosti a FBI. Politicky se do toho nesmělo mluvit. A v současnosti už není ministerstvo spravedlnosti nezávislým orgánem. Funguje spíš jako takový přívěsek Bílého domu. To je opravdu neskutečná věc.“
Jedinou změnu kurzu může přivodit reakce trhu
Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují na výrazný pokles popularity stávajícího prezidenta Spojených států. Tomáš Klvaňa za tím vidí současnou ekonomickou situaci země.
„Když v lednu přicházel do Bílého domu, tak zdědil po Bidenovi ekonomické oživení a lidé očekávali, že bude snižovat daně a odbourávat regulace. Namísto toho teď daně zvedá, oslabuje dolar a svým chaosem také důvěru v americkou ekonomiku. A to Američané sledují víc než Trumpův postoj k Ukrajině.“
Trumpovo okolí není ochotno se mu postavit
V souvislosti s chaotickými kroky amerického prezidenta se nabízí otázka, proč nezasáhne jeho okolí. Podle amerikanisty jsou za tím dva důvody. Na rozdíl od prvního volebního období, kdy měl kolem sebe erudované poradce, kteří alespoň něco dokázali zachránit, se teď Donald Trump cíleně obklopil lidmi, jež mu do vládnutí zasahují minimálně.
„Jsou tam schopní, jako třeba ministr financí Scott Bessent, který má zkušenosti z Wall Streetu a ekonomice rozumí, nebo ministr zahraničí Marco Rubio. Žádný z nich se ale nechce stávajícímu prezidentovi postavit. Vědí, že za tuto poslední fázi jejich kariéry vděčí Trumpovi a jsou mu absolutně loajální.“
Bude se Donald Trump snažit prolomit i ústavou dané pravidlo, že každý občan Spojených států může být prezidentem jen dvakrát? Vidíme v přímém přenosu rozklad amerického demokratického systému? A jaká je reakce v Demokratické straně? I o tom mluví politolog Tomáš Klvaňa dále v Rozstřelu.
