Američtí senátoři se na sankcích shodli jednomyslně. Republikán a někdejší prezidentský kandidát John McCain opatření označil za "nejsilnější sankce, které kdy Kongres uvalil na íránskou vládu".
"Pro zahraniční společnosti to bude jednoduché: Chcete obchodovat s Íránem nebo se Spojenými státy?" dodal McCain.
Jen několik hodin po schválení zákona v Senátu, jenž sankce zavádí, je odhlasovala i Sněmovna reprezentantů. Opatření ještě musí podepsat šéf Bílého domu Barack Obama.
Žádné obchody, žádné tendry
Podle schváleného zákona se zahraniční společnosti, které dodávají Íránu technologie spojené s jaderným vývojem nebo vývojem balistických střel, nebudou moci ucházet o americké vládní zakázky. Ani americké banky od nynějška nebudou moci obchodovat se zahraničními peněžními ústavy, které spolupracují s íránskými revolučními gardami.
JAK ÍRÁN OBCHÁZÍ SANKCELodě používají nastrčené firmy a vlajky |
Nově také Íránci, kteří "nějak porušovali lidská práva", nemají šanci získat v USA vízum a ta současná jim budou ve Státech zabavena.
Už dříve nesměly americké firmy a společnosti obchodovat s Íránem. Za investice do íránského energetického sektoru mohly dostat vysoké pokuty. Jenže to byla pouhá teorie, v praxi tomu tak nebylo.
Američané navazují na OSN
Americké sankce doplňují soubor opatření proti Íránu, která schválila 9. června OSN. Ty kupříkladu rozšířily o čtyřicet firem okruh společností, jejichž aktiva by měla být zmražena. Hrozí u nich totiž, že pomáhají rozvíjet íránský jaderný program. Čerstvá rezoluce OSN rozšiřuje i zbrojní embargo vůči Íránu. Vyzývá také státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, které míří se zakázaným nákladem do islámské republiky. (více zde)
Na opatřeních jdoucích nad rámec sankcí OSN se minulý týden shodli i vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie. Jde v nich například o zákaz vývozu technologií používaných při těžbě ropy a plynu a o omezení finančních toků do íránských bank.
Všem jde sankcemi o jedno: přimět Teherán k zastavení jaderného programu. Západ se totiž obává, že cílem Íránu je sestrojit atomovou zbraň. Teherán ale takové obvinění odmítá a tvrdí, že jeho jaderný program má sloužit výhradně mírovým účelům.
Dosavadní sankce OSN proti Íránu23. prosince 2006 Zákaz dodávat Íránu materiály či technologie použitelné při procesu obohacování uranu, zpracovávání vyhořelého paliva a budování těžkovodních reaktorů, stejně jako součástí systémů balistických střel. Rezoluce se nevztahovala na lehkovodní reaktor, který buduje Írán s pomocí Ruska v Búšehru.
3. března 2008 Zpřísnění režimu ekonomických a obchodních sankcí z předchozích rezolucí. Zákaz cestování pro pět osob, jež se podílely na obohacování uranu v Íránu. Vůbec poprvé rezoluce obsahovala i zákaz obchodu s Íránem se zbožím určeným nejen k vojenským, ale i k civilním účelům. Sankce zmrazily zahraniční fondy a finanční aktiva dohromady 35 organizacím a 40 osobám, které jsou spojeny s íránským jaderným či raketovým programem. |
