Američtí prezidentští kandidáti (zleva) Bernie Sanders, Hillary Clintonová,...

Američtí prezidentští kandidáti (zleva) Bernie Sanders, Hillary Clintonová, Marco Rubio, Donald Trump a Ted Cruz | foto: koláž iDNES.cz

Pět příběhů amerického superúterý. Sledujte s námi klíčový boj primárek

  • 220
První čtveřice soubojů o nominace na post prezidenta USA leccos napověděla, teprve volebním „superúterým“ ale začíná rozhodující fáze primárek. Potvrdí Donald Trump a Hillary Clintonová role favoritů? Sčítání hlasů v noci na středu středoevropského času pro vás budeme sledovat živě.

Americké prezidentské primárky mají za sebou tradiční pomalejší rozběh v „předsunuté“ čtveřici menších států. Demokraté se zatím poprali o 186 hlasů delegátů volebního konventu, republikáni o 133.

Americké prezidentské primárky

Superúterý, v němž se volí ve 14 státech a na Americké Samoi, ale rozdá výrazně vyšší karty: uchazeči o nominaci se v jediný den utkají o zhruba čtvrtinu delegátů jak republikánského, tak demokratického konventu, tedy shromáždění, které stranického kandidáta na prezidenta vybírá. Největší jednorázový test síly v celém kalendáři primárek může celé klání rozhodnout.

Superúterý v USA

  • Největší jednorázový střet v prezidentských primárkách. Volí se v 15 státech a územích, z toho v 11 obě strany, dál demokraté na Americké Samoi, republikáni na Aljašce, v Severní Dakotě a Wyomingu.
  • U demokratů jde o 1 034 delegátů volebního konventu z celkem 4 763, u republikánů o 595 delegátů z 2 472.
  • Donald Trump vede v průzkumech v osmi státech, Marco Rubio a Ted Cruz v jednom. Hillary Clintonová vede v osmi státech, Bernie Sanders ve dvou.
  • Průběh sčítání pro vás budeme sledovat celou noc. Nabídneme vám podrobný článek, on-line reportáž i komentář k výsledkům. První předpovědi o výsledcích a začátek sčítání se očekávají v 01:00, kdy končí hlasování ve třech státech.

Ostatně Bill Clinton, George W. Bush, John Kerry, John McCain či Mitt Romney, to všechno jsou jména, pro která vítězné superúterý předznamenalo prezidentskou nominaci.

Naopak například v roce 2008 přineslo tehdy únorové superúterý faktickou remízu Baracka Obamy a Hillary Clintonové (Obama získal 847 a Clintonová 834 delegátů); Clintonová pak v boji o nominaci vzdorovala až do června.

Ale zpět k letošku. V souboji zůstávají dva demokraté a pět republikánů, z toho dva s minimální nadějí.

Jaká je pětice příběhů, jejichž pokračování - nebo konec - volební večer (v našem časovém pásmu noc na středu) napíše?

1 Trumpa superúterý nezastaví. Ale jak rychle pojede?

Pozornost Spojených států - a zejména tamějších republikánů - se upírá na jedinou otázku: Zastaví někdo rozjetého Donalda Trumpa?

Donald Trump na volebním shromáždění republikánů v Nevadě (23. února 2016).

Byť magnátova dosavadní převaha v získaných delegátech pramení prakticky jen z vítězství v Jižní Karolíně (která má většinový volební systém), průzkumy nebudí dojem, že by mohl během superúterý výrazně propadnout.

Naopak: jako jediný z republikánských uchazečů má jistotu, že ani zakolísání v několika důležitých státech nezastaví jeho kampaň.

Umí zařídit, aby ho všude bylo plno: když Marco Rubio (na rozdíl od Trumpa a ostatních) vynikl v poslední republikánské debatě v Texasu, přebil to Trump tím, že se vytasil s vůbec prvním guvernérem, který jeho kampaň podpořil.

Nebyl to nikdo jiný než Chris Christie, guvernér New Jersey a ještě nedávno Trumpův rival v kampani. A média měla rázem jiný příběh, než Rubiův úspěch v debatě.

Nejlepší možný výsledek ze superúterý pro Trumpa bude nejen potvrzení vlastní síly (vede v osmi z deseti států, z nichž jsou průzkumy), ale i to, pokud síly jeho soupeřů zůstanou i po superúterý roztříštěné. Každý další takový den ho přiblíží k nominaci.

Dlužno říci, že „to nejlepší pro Trumpa“ se jeví dost vzdáleně tomu nejlepšímu pro republikány jako stranu. Řada vlivných republikánů už řekla, že Trumpa nikdy nepodpoří, upozornil The Washington Post. Hovoří se i o hrozbě štěpení strany.

2 Udrží se Rubio v dostřelu?

Trumpovým nejvážnějším protivníkem nyní je floridský senátor Marco Rubio. Jak z hlediska podpory, kterou má od značné části kongresmanů, senátorů a guvernérů (v té je na tom zdaleka nejlépe ze všech mužů v pelotonu), tak proto, že první třetina primárek včetně superúterý míjí státy, jejichž složení obyvatelstva by Rubiovi svědčilo. „Jeho“ státy přijdou na řadu později.

Volební shromáždění v Iowě dopadlo pro Marca Rubia mnohem příznivěji, než se...

Aby ale mohl útočit zezadu, jak se jeví jeho možná cesta k nominaci, potřebuje nyní Rubio nenabrat příliš velkou ztrátu. Důležitá z jeho pohledu bude čtveřice států, v nichž mu dle průzkumů hrozí, že nepřekročí dvacetiprocentní práh potřebný pro zisk delegátů: Alabama (celkem 58 delegátů), Georgia (76), Tennessee (58) a především Texas (155). A také Minnesota, jediný stát, kde vede v průzkumech a kde chce vyhrát, protože psychologicky prostě už nějaké vítězství potřebuje.

Dva vzadu: Kasich a Carson

Guvernér Ohia John Kasich upoutal zájem druhým místem v New Hampshiru, do nějž soustředil síly i peníze - zažehnout vítězné tažení i v jiných státech ale nedokázal. Sílu ztratil i neurochirurg Ben Carson, který začátkem listopadu dokonce krátce vedl v celostátních průzkumech.

Průzkumy jim dávají šanci na zisk delegátů jen z Virginie, kde není žádný volební práh, Kasichovi z Massachusetts a Carsonovi z Minnesoty.

Uchazeč o republikánskou nominaci na prezidenta USA John Kasich
Bývalý neurochirurg a politický komentátor Ben Carson (15. prosince 2015).

O tom, jak moc jsou na okraji zájmu, svědčila i debata republikánů v Texasu, plná výpadů a obviňování. Dlouhé minuty ignorovaný Carson se hlásil o slovo: „Mohl by mě někdo prosím také napadnout?“

Energický Rubio nicméně před superúterým nenabral tolik sil, kolik by chtěl a potřeboval, schází mu například podpora odstoupivšího Jeba Bushe. A John Kasich, který Rubiovi bere asi nejvíce hlasů, chce v boji o nominaci vytrvat nejméně do 15. března. To se volí v Ohiu, kde je Kasich guvernérem.

Proč Kasich přes minimální šance zůstává ve hře? Jedno možné vysvětlení říká, že čeká, co mu za odstoupení Rubio nabídne. Druhé pak předpokládá scénář, kdy Trump nejprve o superúterý zničí Teda Cruze a 15. března dobude Rubiovu Floridu, což by z Kasicha při úspěchu v Ohiu či Illinois (rovněž 15. března) činilo Trumpova jediného soupeře. Zní to ale krkolomně.

3 "All in". Texaský poker Teda Cruze

Texaský senátor Ted Cruz se přes papírově silnou pozici ocitl v nelehké situaci: není ani „frontrunnerem“, na nějž by upírala pozornost média - tím je Donald Trump - ani vyzyvatelem, za nímž by se řadila větší část vlivných republikánů. Tím je Marco Rubio, který ostatně Cruze zastínil v poslední republikánské debatě v Texasu.

Kandidát republikánů Ted Cruz mluví po vítězství v primárkách v Iowě (2. února...

Právě Texas hraje klíčovou roli v Cruzově strategii: kde jinde by měl zbožný senátor uspět, když ne v domovském státu? A nadto druhém největším státu co do počtu delegátů na konventu. Početnější delegaci vyšle už jen Kalifornie.

Aktuální průzkumy vypadají pro Cruze v Texasu dobře a předpokládají mu vítězství se ziskem 35-40 procent. Takový výsledek by ale neřešil nic, pokud Cruz zůstane s nulou na kontě v Alabamě, Georgii a Tennessee (kde stejně jako Rubio balancuje kolem prahových dvaceti procent).

Cruz finišuje kampaň před superúterým právě v Texasu a dobře ví, proč to dělá: kdyby předčil průzkumy a získal přes 50 % hlasů, připadlo by mu všech 155 delegátů za Texas. A to by mohlo stačit na víc než jen na další přežívání v nominačním klání.

4 Sandersova šance oklepat se z debaklu

V nezáviděníhodné pozici je i demokrat Bernie Sanders z Vermontu. Že ztratí Jižní Karolínu, kde třetinu obyvatel a bezmála dvě třetiny voličů v primárkách tvořili černoši stojící za jeho soupeřkou Hillary Clintonovou, s tím patrně počítal. S čím zřejmě nepočítal bylo to, že ho Clintonová nelítostně rozdrtí rozdílem 48 % (o vítězství Hillary Clintonové čtěte zde).

Kandidát Demokratické strany v boji o křeslo amerického prezidenta Bernie...

Proč je to důležité? Ne pro samotný počet delegátů za Jižní Karolínu, ale jako signál, co se může stát o superúterý. Analytik Nate Silver sestavil model, jak by byly rozložené síly v jednotlivých amerických státech (na základě jejich demografické struktury), kdyby celonárodně oba soupeři „stáli“ na remízu. V některých by byla silnější Clintonová, v jiných Sanders.

Ale ve všech „superúterních“ státech, jejichž průzkumy považuje Silver za aktuální a věrohodné, je na tom dle průzkumů Clintonová lépe než v Silverově modelu, odpovídajícímu rozložení sil při celonárodní remíze.

„Sandersova ztráta iniciativy nemohla přijít v pro něj horší chvíli. V šesti ‚superúterních‘ státech byl v roce 2008 (předešlé demokratické primárky, pozn. red.) větší podíl černošských voličů než nyní v Iowě, New Hampshiru či Nevadě,“ upozornil specialista na volební kampaně Harry Enten. To, že toto etnikum Sanders přes značné úsilí nedokázal získat na svou stranu, vede podle Entena k pochybnosti, zda superúterý přinese pro něj potřebnou změnu.

5 Hillary vykročí k nominaci. Pokud se poučila z minulosti

Protože v klání demokratů jsou už jen dva uchazeči, jsou šance a zájmy Hillary Clintonové jednoduše opakem šancí a zájmů Bernieho Sanderse. Potřebuje vyhrát - a protože demokraté všude mají poměrný systém, potřebuje vyhrávat co nejvíce, aby si vybudovala náskok v delegátech.

Hillary Clintonová pokračuje v kampani v New Hampshire (4. února 2015).

Zní to jako floskule, ale ženu, která chce být první prezidentkou USA, stíhá v tomto případě přízrak roku 2008. Tehdy vsadila na superúterý organizační i finanční zdroje v naději, že zasadí rozhodující úder neznámému Baracku Obamovi. Nestalo se a v dalších státech pak illinoiský senátor začal finančně vyčerpanou Clintonovou porážet.

Už za několik hodin se ovšem dozvíme, zda se Hillary Clintonová, kterou stejně jako před osmi lety prohání prakticky neznámý vyzyvatel s podporou mladých voličů, dokázala poučit. Pokud ano, pohádka o cestě idealistického socialisty z Vermontu za prezidentskou nominací se přiblíží svému konci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video