Clintonová a Trump jsou jako na houpačce. Jak kampaň vrcholí, bude přibývat sondáží, jež vás budou mást.
Přijde průzkumová povodeň, protože i pro agentury na výzkum veřejného mínění není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Zatímco v roce 1960 při duelu mezi Kennedym a Nixonem provádělo výzkumy šest firem, nyní jsou jich už desítky.
Americké volbyANALÝZA: Podpora kandidátů v médiích PŘEDTERMÍN: Někteří Američané už volí KVÍZ: Znáte cestu do Bílého domu? 1. DEBATA: Teroristé, daně i osobní útoky 2. DEBATA: Urážky i hrozba vězením 3. DEBATA: Loutka Putina a úcta k ženám KOMENTÁŘ: Trump se konečně vzchopil |
Tím hůř - a tím lépe. Hůř proto, že člověk, který průzkumy neumí číst (pokud je vůbec někdo, kdo je číst opravdu umí), je dříve popleten než poučen. Čísla skáčou jako na houpačce, a navíc se k nim musí proklestit houštím slov jako „registrovaní voliči“ či „pravděpodobní voliči“, která pro laika nemají význam.
Jenže v nich se skrývá klíč. Je rozdíl, zda je výzkum proveden mezi první skupinou či tou druhou. Registrovaní voliči nemusí ještě k volbám jít: v roce 2000 se tak zachovalo 30 procent z nich, takže tato čísla šla hodně mimo terč.
Před měsícem udělaly New York Times experiment: daly syrová data průzkumu čtyřem expertům a ti vyprodukovali čtyři různé výsledky - podle toho, jak odhadli, kdo půjde volit a kdo ne. V jednom extrému vedla Clintonová o čtyři body, v opačném vedl Trump o bod. A to šlo pořád o tentýž průzkum.
Čtenářův kurz sebeobrany
Pokud by někdo sepsal Kurz sebeobrany pro čtenáře průzkumů, byly by tam i další rady a varování.
Třeba to, že záleží na tom, komu se během průzkumu dovolají. Sondáže se dělají obvykle telefonicky, po pevných linkách. Otázka: A kdo má pevné linky? Starší lidé. Mladí ne. Takový detail zkresluje výsledek, protože starší lidé jsou konzervativnější (některé agentury proto data takzvaně „váží“, aby toto zkreslení potlačily - pozn. red.).
Mlh, jež rozostří výsledek, je dost. Teď Trumpovi lidé věří, že to bude jako u Britů a brexitu, kdy se lidé báli říct v anketách, že budou svatokrádežně hlasovat pro odchod z EU. Trump je neortodoxní, pořád mu nasazují psí hlavu, tak i Američané prý radši řeknou, že zvolí Hillary, ale za plentou to tajně hodí Donaldovi.
Fotografii zvětšíte kliknutím. Zdroj: RealClearPolitics a iDNES.cz
V Americe pro to mají i jméno, říká se tomu Bradleyho efekt. V roce 1982 všichni zírali, že Los Angeles nezvolilo starostou černocha Toma Bradleyho, jemuž průzkumy jasně přály. Vysvětlení: bílí voliči se v průzkumech styděli říct, že nebudou volit černocha.
Jenže teď prý Američané už takoví stydlíni nejsou (ukázal to samozřejmě průzkum). Ale sondáže obvykle zkreslí třeba i to, že nakonec nerozhodnutí občas rádi podpoří vyzývatele, což je v tomto případě spíše Trump. Někdy se zase naopak rádi v poslední minutě přidávají k pravděpodobnému vítězi.
Souboj prezidentských kandidátů láká vtipálky. Zpracovali parodii na televizní debatu:
Clintonová vede
Ale tím vším nemá být řečeno, že průzkumy jsou k ničemu. Jejich síla je právě v tom, že je jich tolik. Je to opravdu jako s kompasem - možná žádný neukazuje přesný směr, ale pokud všechny ukazují přibližně stejným směrem, lze usoudit tendenci. Ta teď vypadá následovně: Clintonová vede.
Je tady však ještě jedna věc, kterou je třeba vědět. Celostátní průzkumy jsou k ničemu, ukazují nálady, ne výsledek. Ukazují totiž celoamerický stav, kdežto Amerika volí po jednotlivých státech. Kdo vyhraje stát, získá jeho volitele, dohromady je jich k mání 538. Stačí jich tedy mít 270 a Bílý dům je v kapse.
Většina států je už jasná, rvačka je o pár nerozhodnutých (psali jsme o nich zde). A tak nejvíc napoví průzkumy o tom, jak si kdo vede v dílčích státech, hlavně v těch, u nichž zatím není úplně jasno.
To je kompas, který ukazuje pravděpodobný výsledek. Na grafech jasně vede Clintonová, ale pozor, do voleb ještě zbývá deset dní.
Podrobný přehled síly Hillary Clintonové (modrá barva) a Donalda Trumpa (červená) v jednotlivých státech USA. Čím je barva sytější, tím výraznější převaha. Čísla se mění s každým novým průzkumem, který se objeví.
