„Částečně jsme to čekali, ale teď máme poprvé data ukazující, že se brazilská Amazonie změnila a je z ní čistý producent,“ popisuje francouzský vědec a spoluautor studie o Amazonském pralese Jean-Pierre Wigneron pro agenturu AFP.
Plíce světa se mění. Z amazonského pralesa se do roku 2064 stane savana |
Mezi lety 2010 a 2019 podle studie zveřejněné v žurnálu Nature Climate Change vypustila Amazonie do atmosféry 16,6 miliard tun oxidu uhličitého, ale absorbovala jen 13,9 miliard tun.
„Nevíme jen, ve který moment bude tato proměna nevratná,“ dodává vědec. Lidstvo už se tak do budoucna nebude moc spoléhat na pověstné plíce planety, že mu pomohou udržovat rovnováhu a likvidovat jeho emise. A boj proti globálnímu oteplování i proto bude ještě těžší.
Za skokem Amazonie do opačné škatulky stojí rovněž lidská činnost. Především rozsáhlé požáry, které v posledních letech pralesy pravidelně devastují, ale i kácení celých oblastí, kde pak vznikají plantáže zemědělců.
Odlesňování byly podle AFP v roce 2019 čtyřikrát intenzivnější než o rok i o dva roky dříve. Zmizely tehdy téměř 4 miliony hektarů lesa.
„Brazílie po změně vlády v roce 2019 zažila ostrý pokles v tom, jak se zaváděla opatření na ochranu přírody do praxe,“ uvedl francouzský Národní institut pro agronomický výzkum (INRA), ve kterém Wigneron pracuje. Prvního ledna 2019 se úřadu ujal dosavadní prezident Jair Bolsonaro.
Ten dlouhodobě ničení deštných pralesů bagatelizuje a světovou kritiku odmítá. Důkazy jeho vlastní vlády k devastujícím požárům zase označil za lži, připomíná The Independent. Loni prezident také představil návrh zákona, který povoluje těžbu dřeva a zemědělství v rezervacích původních obyvatel.
Odlesňování amazonského deštného pralesa už v minulých letech významně vzrostlo:
8. července 2019 |
