V Alžíru v úterý jednalo vedení armády a náčelník generálního štábu Ahmad Káis Sálah pak vyzval prezidenta, aby odstoupil hned. Alžířané pořádali protesty od února, kdy nemocný dvaaosmdesátiletý Buteflika ohlásil, že hodlá v prezidentských volbách usilovat o pátý mandát.
Protestující tvrdili, že už na úřad vzhledem ke svému věku a zdraví nestačí, lidé ale požadují také demokratické reformy i odchod celé mocenské elity kolem již bývalého prezidenta.
Buteflika tak po protestech v březnu oznámil, že už nebude usilovat o pátý mandát hlavy státu, ale prezidentem zůstane, dokud nebude přijata nová ústava. Odložil přitom prezidentské volby plánované původně na 18. dubna. Po Buteflikově oznámení, že v úřadě zůstane, dokud nebude přijat nový základní zákon, se proti němu postavili i někteří dosavadní spojenci - od členů Buteflikovy vládní Fronty národního osvobození (FLN) přes lídry odborů po významné podnikatele. Za demonstranty stojí i armáda.
Alžírská ústava umožňuje prohlásit hlavu státu v případě nemoci za neschopnou vykonávat úřad. Prezidentský úřad pak připadne předsedovi horní komory parlamentu, ale do 90 dní se musejí konat volby.
V čele země stál 20 let
Veterán války o nezávislost Abdal Azíz Buteflika stál v čele Alžírska od dubna 1999. Vyhrál jasně čtvery prezidentské volby. Pátý a nejdéle sloužící alžírský prezident ukončil v roce 2002 desetiletou občanskou válku, která si vyžádala na 200 tisíc mrtvých, a ustál i protesty v rámci „arabského jara“ v letech 2010-2012, které svrhly řadu vůdců v oblasti.
V posledních letech ho trápily zdravotní potíže. V roce 2005 byl v Paříži na operaci žaludku a od dubna 2013 trpí následky mrtvice. V roce 2013 byl 80 dní hospitalizován v Paříži, ale následujícího roku byl znovu zvolen. Přísahu ale tehdy skládal z invalidního křesla. Pak byl opět hospitalizován v Evropě a na veřejnosti se téměř neukazuje. V roce 2017 se například objevil na kolečkovém křesle při hlasování v místních volbách
