„Desítky útočníků byly zlikvidovány a jejich totožnost zjišťujeme,“ uvedla policejní mluvčí, podle které se výtržníci mimo jiné pokusili proniknout do policejních budov ve městě. Prohlásila také, že pokračuje „protiteroristická operace“ a lidé by neměli vycházet ven.
Aerolinky ruší letyNěmecká letecká společnost Lufthansa ve čtvrtek oznámila, že přestala nabízet pravidelné lety do Almaty. Čtvrteční lety do Almaty, Aktau a hlavního města Nur-Sultanu zrušily rovněž ruské aerolinky Aeroflot a Ural Airlines. Cestující zrušeného středečního letu kazachstánských aerolinek Air Astana z Moskvy do Almaty se museli přesunout do hotelu. Už ve středu přestaly do města létat kuvajtské aerolinky Jazeera Airways. Společnost Flydubai ze Spojených arabských emirátů ve středu sdělila, že zrušila let plánovaný na tento den z Almaty do Dubaje a že bezpečnostní situaci v Kazachstánu pečlivě sleduje. |
Mluvčí ovšem podle ruské agentury TASS v televizi neupřesnila, co má výrazem „zlikvidovat“ na mysli. Některá zahraniční média to však interpretují jako potvrzení, že střety si vyžádaly desítky mrtvých.
Státní televize zatím hovoří jen o třinácti obětech na straně policistů, kteří zemřeli při potyčkách s demonstranty. Dvěma policistům prý uřízli hlavu.
Dalších 353 příslušníků pořádkových sil v Almaty utrpělo zranění. „Svědčí to o teroristickém a extremistickém charakteru banditských uskupení,“ uvedla podle TASS televizní stanice Chabar-24 s odvoláním na komuniké policejního velitelství.
Už ve středu ministerstvo vnitra oznámilo, že během nepokojů v několika regionech Kazachstánu zemřelo osm členů bezpečnostních složek a dalších 317 utrpělo zranění.
Ve čtvrtek pak ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že při nepokojích v celé zemi bylo zraněno přes tisíc lidí, z nichž téměř čtyři stovky skončily v nemocnici.
Demonstrace na dalších místech Kazachstánu pokračují. Ve městě Taraz, které má asi 380 tisíc obyvatel a leží na jihu země, demonstranti spálili tři policejní vozy, uvedl list Kommersant. Celkem během nepokojů shořela asi padesátka policejních aut.
Ve čtvrtek odpoledne vojáci podle TASS vyzvali demonstranty v Almaty k opuštění hlavního náměstí s tím, že jinak budou střílet. Západní zpravodajové hlásili střelbu.
Nepokoje očekávají také úřady na severu Kazachstánu, kam prý směřují organizované výpravy z jihu a západu země, aby „zažehly“ protesty. Úřady proto zablokovaly dopravu na trasách mezi regiony.
Na náměstí vjely obrněné transportéry
Na hlavní náměstí Almaty ve čtvrtek brzy ráno vjelo několik obrněných vozů a na místě byly desítky vojáků. Když se přiblížili k davu, bylo slyšet střelbu, podle ruskojazyčné verze BBC byla intenzivní. Reuters píše, že situace se od té doby uklidnila.
Policie v Almaty ve čtvrtek zadržela asi dva tisíce lidí. „Policisté vyrazili k očistě ulic. Přijímají opatření k zadržení narušitelů pořádku,“ citovala agentura TASS z komuniké.
Prezident Kasym-Žomart Tokajev z chaosu v zemi obvinil „provokatéry z domova i ze zahraničí“. Ve středu kromě jiného požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Tato vojenská aliance několika postsovětských republik v čele s Ruskem jeho žádosti vyhověla a pozdě ve středu večer SEČ odsouhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky.
Rusko vyslalo výsadkáře. Vojenská transportní letadla je nyní přepravují do Kazachstánu a první jednotky už přistoupily k plnění stanovených úkolů, uvedla agentura TASS s odvoláním na sekretariát ODKB.
V Kyrgyzstánu se nesešli poslanci
Hlavním úkolem je podle sekretariátu chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazachstánským silám při nastolení pořádku. Součástí kontingentu mají být také vojáci z Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Běloruska a Arménie.
Parlament v Kyrgyzstánu však ve čtvrtek nebyl s to schválit vyslání vojáků do Kazachstánu v rámci mírových sil, nepřišlo totiž dost poslanců. „Na mimořádném zasedání se sešlo jen čtyřicet zákonodárců,“ citovala agentura TASS pracovnici parlamentu.
Vyslání vojenských jednotek do ciziny podle kyrgyzských zákonů schvaluje parlament a je zapotřebí souhlas nejméně 60 z 90 poslanců. Před budovou parlamentu proti intervenci kyrgyzských vojáků v Kazachstánu protestovaly asi dvě desítky demonstrantů, dodal TASS.
 |
Jednání parlamentu bylo přeloženo na pátek, uvedl list Kommersant. Dodal, že úřady zdůrazňují, že kyrgyzští vojáci, nasazení v Kazachstánu, nebudou potlačovat protesty.
Tádžické ministerstvo obrany pak ujistilo, že k přepravě do Kazachstánu je připraveno dvě stě mužů, kteří mají být nasazeni v rámci kontingentu postsovětské aliance. První stovka vojáků má do Kazachstánu odcestovat ještě během čtvrtka.
Osmašedesátiletý Tokajev se mezitím postavil do čela bezpečnostní rady, kterou dosud vedl jeho dlouholetý předchůdce v čele státu, jednaosmdesátiletý Nursultan Nazarbajev.
Fakticky tak podle ruských médií skoncoval s „dvojvládím“, po Nazarbajevově odchodu z veřejného života také volali demonstranti pokřikem „Shal ket!“ („Starý muži odejdi!“), který se stal hlavním sloganem protestních shromáždění.
Rusko: Je to násilný pokus podkopat bezpečí
Bílý dům, generální tajemník OSN a Evropské unie vyzvali kazachstánskou vládu i protestující, aby se zdrželi násilí. Ruská diplomacie pak označila protesty v Kazachstánu za spiknutí cizích sil.
„Poslední události v této spřátelené zemi považujeme za násilný pokus podkopat bezpečnost a celistvost státu inspirovaný zvenčí, a to s nasazením předem připravených a organizovaných ozbrojených skupin,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie.
EU následně vyzvala Rusko, aby ctilo svrchovanost a nezávislost Kazachstánu. „Násilí musí skončit. Zároveň vyzýváme všechny strany ke zdrženlivosti a k mírovému řešení situace. EU je nyní samozřejmě připravena a ochotna podpořit dialog v zemi,“ uvedl mluvčí Evropské komise.
„Noční události jsou mimořádně znepokojivé... Vyzýváme všechny strany, ať už v Kazachstánu nebo v ODKB, aby projevily umírněnost a zahájily dialog,“ citovala agentura AFP francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana, jehož země momentálně předsedá Evropské unii.
S reakcí se přidala i Velká Británie. „Odsuzujeme násilné činy a ničení majetku v Almaty. S našimi spojenci budeme dále koordinovat další kroky,“ uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.
Čína označila nepokoje v Kazachstánu za „vnitřní záležitost“ sousední země. Vyjádřila také přesvědčení, že se kazachstánské úřady dokážou se vzniklou situací vypořádat. „Doufáme, že se situace stabilizuje a že bude obnoven normální společenský řád,“ uvedl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin.
Dodal, že Čínu a Kazachstán pojí rozsáhlé strategické partnerství. Středoasijská země je především dodavatelem energetických surovin do Číny, se kterou sdílí více než 1 500 kilometrů dlouhou hranici. Wang nekomentoval vyslání vojáků ze států ODKB.
Lukašenko: Padněte na kolena a omluvte se
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko vyzval protestující, aby přistoupili na jednání s vládou a omluvili se bezpečnostním silám. „Když obrátíte stát vzhůru nohama, jeho oprava vyjde velmi draho. Proto je třeba, abych to řekl po našem, kleknout na kolena, omluvit se před vojáky, aby se jizvy zacelily. Sedněte si s vládou, s Tokajevem, a jednejte o obnově státu,“ prohlásil Lukašenko, který předloni na podzim brutálně potlačil demokratické protesty ve své zemi.
České ministerstvo zahraničí uvedlo, že „se znepokojením sleduje vývoj situace v Kazachstánu, kde v uplynulých hodinách došlo k eskalaci vnitropolitické a bezpečnostní situace“. „Zvláště závažné jsou zprávy o desítkách obětí na životech. Vyzýváme všechny strany, aby ukončily veškeré násilnosti a mimořádnou situaci řešily s respektem k zákonům a lidským právům,“ pokračuje resort.
„Bezpečnostní situace v hlavním městě Nur-Sultanu je zatím klidná,“ dodává ministerstvo s odkazem na českou ambasádu v Kazachstánu. V zemi jsou podle něj zhruba tři desítky českých občanů. „České velvyslanectví nemá zprávy o tom, že by se nacházeli v ohrožení,“ ujišťuje a Čechy na místě vyzývá k „opatrnosti a maximální obezřetnosti“.
Český premiér Petr Fiala pak řekl, že „zájmem České republiky je, aby se všude na světě dodržovala lidská práva, nebyly potlačovány občanské svobody a aby byla respektována nezávislost a celistvost jednotlivých států a nezasahovaly do toho jiné mocnosti“.
Největší krize od vzniku nezávislého státu
Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí, zažívá nejhorší protesty za posledních nejméně deset let a největší krizi za dobu své nezávislosti.
Nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. V této oblasti ropných nalezišť již dlouho rostla nespokojenost s tím, že přírodní bohatství nebylo spravedlivě rozděleno. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst.
V Almaty agresivní dav vpadl do budovy radnice. Vzplála tam i budova městské prokuratury a místní pobočka vládnoucí strany Nur-Otan (Světlo vlasti). Podnikatelská sdružení hlásila případy útoků na banky, obchody a restaurace. Policie v Almaty zatkla více než 200 lidí a několik desítek policistů utrpělo zranění.
Kazachstánem zmítají lidové bouře, okolní státy pošlou mírové jednotky |
Prezident pak vyhlásil výjimečný stav v celé zemi. Úřady vypnuly internet a telefonické spojení. Telefonní síť i internet nebyly ve středu v Almaty dostupné po většinu dne, k večeru zase fungovat začaly, což se ovšem v noci změnilo.
Demonstranti podle ministerstva vnitra zaútočili na vládní budovy i ve dvou dalších městech na jihu Kazachstánu. Policie použila vodní dělo proti davu před radnicí v Aktobe na západě země.
Nepokoje pak vedly k odvolání vlády a Tokajev novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního „společensky významného“ zboží.
Nepokoje v Kazachstánu podle expertů ovlivňují cenu bitcoinu, která se ve čtvrtek dopoledne snížila na 43 tisíc dolarů (936 060 korun) a za posledních 24 hodin vykazovala pokles o více než 7 procent. Kazachstán patří k zemím, kde se nejznámější kryptoměna světa „těží“ nejvíce.
Z pěti středoasijských republik, které získaly nezávislost po rozpadu Sovětského svazu, je Kazachstán zdaleka největší a nejbohatší. Rozkládá se na území o velikosti západní Evropy a disponuje obrovskými zásobami ropy, zemního plynu, uranu a drahých kovů.
Ale zatímco přírodní bohatství pomohlo zformovat solidní střední třídu a také značnou kohortu velice bohatých magnátů, mezi běžnými lidmi jsou finanční potíže velmi rozšířené, poznamenala agentura AP. Průměrný měsíční plat podle ní nedosahuje v přepočtu ani 13 tisíc korun.
Za příčiny nepokojů AP považuje i hlubokou krizi v bankovním sektoru, vyvolanou nesplácenými půjčkami, a korupci bující stejně jako ve většině regionu.
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB)Historie regionální organizace pro oblast obrany a bezpečnosti sahá do května 1992. Smlouvu tehdy v Taškentu podepsali prezidenti Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Později přistoupily Ázerbájdžán, Bělorusko a Gruzie. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1994 a původně byla uzavřena na pět let s možností jejího prodloužení, což v roce 1999 učinily Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán. Těchto šest zemí je nyní členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která jako mezinárodní subjekt vznikla v roce 2002. ODKB má nyní pozorovatelský status při Valném shromáždění OSN. Pozorovatelem organizace je Srbsko. Taškentská smlouva vznikla jako pokus o obdobu NATO v postsovětském prostoru. Ve svém hlavním ustavujícím článku tak má ustanovení, že každý útok na členskou zemi ze strany kteréhokoli státu nebo skupiny států bude považován za agresi proti všem smluvním státům této smlouvy. Členský stát proto může v případě ohrožení počítat s vojenskou pomocí od spojenců. Od roku 2009 má také vlastní Síly rychlé reakce, jejichž úkolem je bojovat proti útokům extremistů, teroristů a pašerákům drog. Vojensky se ODKB zatím neangažovala a v minulosti ji provázely spory. V roce 2009 běloruský prezident Alexandr Lukašenko bojkotoval summit ODKB kvůli "mléčné válce" s Ruskem, které zakázalo dovoz přibližně 500 druhů mléčných výrobků z Běloruska. Stalo se tak den poté, co Lukašenko ostře kritizoval Moskvu, že zdržuje vyplacení úvěru ve výši půl miliardy dolarů a využívá toho k nátlaku na Minsk, aby uznal odštěpenecké gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii. „Proč by moji muži měli bojovat v Kazachstánu?“ řekl tehdy Lukašenko s ohledem na podstatu ODKB. Lukašenko také kritizoval ODKB kvůli tomu, že nezabránila násilnému sesazení kyrgyzského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva v roce 2010. V červnu téhož roku zasáhly Kyrgyzstán etnicky motivované potyčky mezi Kyrgyzy a Uzbeky ve městech Oš a Džalalabád na jihozápadě země a na žádost Kyrgyzstánu o zásah ODKB reagoval tehdejší ruský prezident tím, že prohlásil, že nedošlo k vnějšímu útoku. Zatím nejvýrazněji se členské státy angažovaly v koordinované evakuaci občanů členských zemí a jejich pomocníků po ovládnutí Afghánistánu radikálním islamistickým hnutím Tálibán loni v srpnu. |
