Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. | foto: Profimedia.cz

Lukašenko je u moci už dvacet let. Běloruský Majdan se zatím nekoná

  • 97
Před dvaceti lety byl Alexander Lukašenko poprvé zvolen běloruským prezidentem. Od té doby ve volbách pravidelně dostává okolo 80 procent hlasů. Přestože hlasování provázejí podvody, „posledního evropského diktátora“ stále podporuje zhruba polovina Bělorusů.

Příznivci Lukašenkovi říkají „backa“, tedy táta. Pro odpůrce je naopak „zemědělský Führer,“ píše deník Moscow Times. Muž, kterého mnozí pokládají za posledního evropského diktátora, má na podobná označení svébytný názor. 

„Je lepší být diktátor než gay,“ řekl před dvěma roky v narážce na tehdejšího německé ministra zahraničí Guida Westerwelleho, jenž ho kritizoval. „Autoritářský styl vlády je pro mě charakteristický, to jsem nikdy netajil,“ prohlásil Lukašenko už v roce 2003. „Musíte zemi řídit, klíčové je nezničit lidem životy.“

Alexandr Lukašenko

(bělorusky Aljaksandr Ryhoravič Lukašenka)

  • Narodil se 30. srpna 1954 ve městě Kopys v tehdejší Běloruské SSR.
  • Vystudoval učitelský ústav v Mohylevě a Běloruskou zemědělskou akademii. Sloužil u pohraniční stráže i v sovětské armádě. Následně vstoupil do komunistické strany a stal se ředitelem kolchozu.
  • Jako jediný poslanec běloruského parlamentu hlasoval proti rozpuštění SSSR.
  • Poprvé byl zvolen prezidentem v 10. července 1994 (úřadu se ujal 20. 7.). V prvním kole získal 45 % hlasů, ve druhém již 80 %.O dva roky později upevnil moc pomocí ústavního referenda.
  • Znovu byl zvolen v roce 2001, o tři roky později s pomocí referenda zrušil limit, kolikrát je možné být prezidentem.
  • Následně zvítězil i ve volbách v roce 2006 a 2010. V obou případech v ulicích Minsku demonstrovaly desetitisíce lidí, protesty ale policie rozehnala a opoziční aktivisty zatkla.

Od roku 1994, kdy se Lukašenko stal poprvé prezidentem, nebyly podle zahraničních pozorovatelů žádné běloruské volby zcela v pořádku. Nařčení z volebních podvodů ovšem Lukašenka neznepokojují.

Opozice jako kachny

„Tato obvinění slýchám už přes deset let, zvykli jsme si na ně,“ řekl při volbách v roce 2006. „Nebudeme na ně odpovídat. Chci vycházet z toho, že v Bělorusku volíme kvůli sobě. Jsem si jist, že jsou to Bělorusové, kdo jsou pány našeho státu,“ citovala jej BBC

Své oponenty, kteří se tehdy chystali vyjít do ulic, však zároveň varoval, že s nimi naloží jako s teroristy. „Zakroutíme jim krkem jako kachnám,“ řekl doslova Lukašenko. Demonstrace, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí, rozehnala policie, stejně jako o čtyři roky později.

Nakonec se Lukašenko přece jen doznal k falšování výsledků. Hlasy ale prý musel sám sobě ubrat, aby se přiblížil západním standardům. Původních 93 % hlasů, které prý ve skutečnosti dostal, tak snížil na 86 %.

Svaz ano, separatisty ne

Bělorusko se letos stalo jedním ze zakládajících členů Putinova Eurasijského svazu, společně s Kazachstánem nicméně odmítlo uvalit na Kyjev odvetné sankce. Minsk je na Rusku ekonomicky závislý, přesto se ale Lukašenko snaží, aby nepůsobil jako pouhý vazal Moskvy.

Letos překvapil svou podporou územní celistvosti Ukrajiny. Varoval také ty, kdo by chtěli v Bělorusku postupovat podobně jako proruští separatisté v Donbasu. „Nezáleží na tom, kdo přijde na běloruské území, budeme bojovat. I kdyby to byl Putin,“ řekl Lukašenko „Podobné scénáře se v Bělorusku za žádných okolností neuskuteční, aspoň ne dokud jsem prezidentem,“ citovala ho RFE/RL.

Lukašenko nicméně stále trvá na tom, že Rusko je Bělorusku „nejlepším přítelem“. Při oslavách 70. výročí od osvobození Běloruska ruského prezidenta Putina ujistil, že v případě potřeby budou armády obou zemí stát „bok po boku“.

„Nemysleme si, že se otáčí zády k Rusku,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa (RFE/RL) někdejší Lukašenkův mluvčí Aljaksandr Fiaduta poté, co prezident po dvaceti letech pronesl projev v běloruštině. Vyvolal tím značný rozruch, dosud totiž běloruštinou veřejně opovrhoval a mluvil výhradně rusky. „Má svůj vlastní směr,“ podotkl Fiaduta.

Běloruské Majdany

Příští prezidentské volby budou příští rok a je dopředu jasné, jak dopadnou. To nejlepší, v co Bělorusko může doufat, je další vlna nepokojů, myslí si Andrej Sannikov, který proti Lukašenkovi kandidoval v roce 2010 a poté byl na rok a půl uvězněn.

„Měli jsme své Majdany v roce 1996, 2001, 2006 a 2010,“ řekl Sannikov Guardianu v narážce na kyjevské náměstí, které se stalo centrem ukrajinské revoluce. „I přes útlak lidé stále protestují. Když opozice nemá jiné prostředky, čekají nás napřesrok další masové protesty před volbami i po nich.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video