Ve své řeči na konferenci v Černínském paláci jste použil obrat „nová Jalta“. Co si pod tím můžeme představit?
Nové rozdělení Evropy na sféry vlivu, čímž bychom vlastně přijali, že Rusko může zemím jako je Ukrajina, Gruzie nebo Moldavsko diktovat nejen zahraniční politiku, ale i vnitřní uspořádání. Ruská intervence na Ukrajině byla reakcí na úspěch prozápadního reformního hnutí a tady vidíme řadu paralel s tím, co se stalo v Československu v roce 1968.
Rusové mají i dnes stejný cíl: zabránit těmto zemím, aby se vydaly na Západ. A také je pohání obavy, že socialismem s lidskou tváři nebo Majdanem by se mohli infikovat lidé v Rusku. Putin se snaží silou změnit pořádek ustavený po konci studené války a já se obávám, že Západ na to nereaguje dost silně.
Sankce možná Putinovi zabránily, aby šel dál a zabral Charkov nebo Oděsu, ale jeho hlavní cíl se nezměnil. Nevyhlášená válka na východě Ukrajiny stále pokračuje a proto by sankce měly být přitvrzeny, aby měly na Putinovo chování nějaký dopad.
Termín „nová Jalta“ se v amerických médiích objevil v době setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Helsinkách. Obsah jejich jednání stále není známý. Pokud byste měl spekulovat, o čem se ty dvě hodiny bavili?
Ta debata se asi točila kolem kontroly zbraní a Sýrii, ale vůbec není jasné, co si řekli o Ukrajině. Myslím si, že Trump není tak úplně přesvědčený o ukrajinském územním nároku na Krym. Na summitu G7 údajně řekl, že na Krymu se mluví rusky, takže je ruský. Ale to můžete říci i o částech Kazachstánu, Lotyšska nebo Brooklynu. Na tiskové konferenci v Helsinkách prohlásil, že Rusové Krym anektovali ilegálně, takže nakonec řekl správnou věc. Ale obavy z nové Jalty vyvolaly právě jeho výroky na summitu G7 naznačující, že mohl anexi Krymu uznat.
Alexander VershbowAmerický diplomat a přední odborník na bezpečnostní problematiku. Za vlády George W. Bushe působil jako velvyslanec v Rusku a Jižní Koreji. Za Baracka Obamy tři roky pracoval jako náměstek šéfa Pentagonu pro mezinárodní bezpečnost, poté byl čtyři roky zástupcem generálního sekretáře NATO. Dnes působí jako odborník na bezpečnostní otázky v think tanku Atlantic Council. Do Prahy přijel na konferenci Budoucnost transatlantického partnerství. |
Pro si myslíte, že právě Rusko je tou největší bezpečnostní hrozbou pro Západ?
Samozřejmě, musíme se potýkat s mnoha hrozbami: je tu terorismus a násilný extremismus, Islámský stát byl sice poražen ale stále nebyl úplně eliminován. Jsou tu následky války proti teroru, občanská válka v Sýrii, migrační krize... Ale přesto si myslím, že nejnebezpečnější je ruský revizionismus.
Nejde jen o obnovení dominance nad Ukrajinou a dalšími bývalými sovětskými republikami, ale i o podkopávání demokratických institucí na Západě kombinací kyberútoků, dezinformací a ilegálním financováním extremistických stran. A toto jsou hrozby, kterým nemůže čelit jen NATO, daleko efektivněji se jim musíme postavit skrze partnerství mezi Evropou a USA. Není to jen o vojenském odrazení Ruska od toho, aby obsadilo kus Lotyšska nebo Estonska.
Na ruském Dálném východě nyní probíhají manévry Vostok 2018, údajně největší od konce studené války. Co tím ruský režim světu vzkazuje?
Vojenská cvičení jsou pochopitelně naprosto legitimní aktivitou, kterou se každý stát i NATO snaží ujistit o svých bojových a operačních schopnostech. Ale manévry takovýchto rozměrů nesou i politický vzkaz, a tím je podle mě v tomto případě zastrašování. Rusko se snaží NATO i Západu ukázat, že je čím dál mocnější, udržuje strategické spojenectví s Čínou a proto bychom se měli snažit vyhovět ruským zájmům.
Můžeme jako politické gesto chápat i případ agenta Skripala? Rusové obvinění britskými vyšetřovateli se objevili v televizi a prohlásili, že v Anglii byli jen na návštěvě. Proč by něco takového ruský stát nařídil?
Motiv zatím není zcela zřejmý. Bývalí dvojití agenti se většinou nevraždí, v případě Skripala přece jen proběhla výměna špionů. Většina spekulací se točí kolem faktu, že Skripal pomáhal španělské vládě při zátahu na ruskou mafii. Takže hlavním motivem mohl být vzkaz dalším potenciálním zrádcům vlasti a ruské mafie. Ale byl to také vzkaz, že Rusové mohou takovouto akci provést na území člena NATO a nikdo jim v tom nezabrání.
Moskva nyní manévruje, tvrdí, že ty lidi našla a že to byli jen turisté. Ale tím nikoho nepřesvědčí. Pokud tam jeli jen za památkami, proč v jejich hotelovém pokoji našli stopy novičoku? Proč do Salisbury jeli nejdřív na výzvědy?
13. září 2018 |
Myslíte si, že ruský prezident se případem Skripal baví?
Do jisté míry ano. A dokud těmto věcem nebudeme schopní zabránit, dokud nezamezíme vměšování do našich voleb, hackerským útokům na naše politické strany a předávání informací Wikileaks a nedonutíme Putina, aby za to zaplatil, tak to bude dělat dál. To jsou věci tak zřejmé, že Putinovo popírání ani nikdo nebere vážně. To je případ vměšování do amerických voleb, to je případ ruských jednotek v Donbasu. Dokud za to nezaplatí vysokou cenu, tak to bude dělat dál a dál to pro něj bude zdrojem uspokojení, že si za léta ruského ponížení po konci studené války vyrovnává účty se Západem.
Trump ničí dobrou vůli v NATO
Po bouřlivém červencovém summitu NATO vyšel v The New York Times komentář nazvaný „Trump dostal od NATO všechno, po čem Obama jen toužil“. Myslíte, že neomalený styl současného prezidenta může fungovat a evropské státy skutečně dotlačí k zvýšení výdajů na obranu?
Je třeba říci, že výdaje na obranu se začaly zvyšovat už v roce 2015 po ruské invazi na Ukrajinu. Takže jestli si za to nějaký prezident může připsat zásluhy, tak to není ani Obama, ani Trump, ale Putin. Byl to totiž on, kdo přesvědčil spojence, že musí posílit svoji obranyschopnost. Trump z nich jen vymáčkl o trochu víc a některé státy dotlačil k hranici dvou procent HDP. Jenže za velmi vysokou cenu. Trump je tak agresivní a urážlivý, že vedlejší následky budou pro USA z dlouhodobého pohledu velmi bolestivé. Ničí dobrou vůli, která je k vedení Aliance a udržení amerického vedoucího postavení ve světě potřeba.
Angela Merkelová už minulý rok naznačila, že Evropa se už na USA nemůže spoléhat. Jenže jsou skutečně Evropané připraveni postarat se o svoji obranu sami?
Nejsem přesvědčený, že Evropa by byla skutečně připravená na strategickou autonomii. Navíc se zmenší, až kvůli brexitu přijde o velice globálně smýšlející Brity. Evropa má před sebou hodně let tvrdé práce na posílení svých vojenských schopností a zformování strategie své zahraniční politiky, aby mohla být trochu nezávislejší na Spojených státech.
11. července 2018 |
Na druhou stranu si nemyslím, že by transatlantické vazby byly zpřetrhány. NATO přes všechnu tu vypjatou rétoriku funguje dobře. Evropa by se v některých věcech jako je například klimatická změna měla postavit USA, ale v otázce Ruska bychom měli zůstat jednotní. Protože pokud nebudeme, tak nás rozeberou. Rozděl a panuj, tak to dělali vždycky.
Česká republika je malá země. Jaké jednotky by měla naše armáda budovat, aby byla v rámci NATO co nejužitečnější?
Detaily bych nechal na generálech NATO, ale celkově se dá říci, že země jako Česká republika by na posílení obranných kapacit měly spolupracovat s dalšími menšími zeměmi. Například s dalšími státy V4. Společně může být jejich příspěvek v rámci NATO větší a mohou v aliančních operacích hrát vyšší ligu. Menší země se také mohou zaměřit na specifické jednotky jako je protichemická obrana, kterou je ostatně Česká republika dlouhá léta dobře známá. Větší zapojení České republiky a Evropy každopádně může přesvědčit Trumpa, že NATO je daleko lepší investice než si myslí.
Trumpova administrativa se potýká s poměrně velkou fluktuací lidí. Vy jste jednou řekl, že pro Evropu by byla katastrofa, pokud by z americké vlády odešel současný šéf Pentagonu Jim Mattis. Proč?
Pro Evropany je to jeden z nejvlivnějších lidí ve vládě, kteří Trumpa dokážou v otázkách NATO tlačit správným směrem. Dokázal zabránit některým katastrofickým krokům jako by například bylo zmenšení amerických příspěvků na Alianci. To se týká i americké vojenské přítomnosti v Asii, podle knihy Boba Woodwarda prezidentovi rozmluvil jednostranné stažení amerických jednotek z Jižní Koreje. Je to představitel zdravého rozumu a tradičního amerického přístupu k obraně. Pokud by odešel a na jeho místo nastoupil někdo, kdo transatlantické pouto nevnímá tak silně, tak by to mohlo mít katastrofální důsledky.
Afghánistán: Západ nemá únikovou strategii
V srpnu v Afghánistánu zemřeli při sebevražedném atentátu tři čeští vojáci. Proč bychom se měli dál angažovat v této nekonečné válce?
Je velmi frustrující, že situace v Afghánistánu se po sedmnácti letech našich snah zhoršuje. Jenže pokud bychom se stáhli, tak bychom Afghánistán předali zpět Tálibánu a dnes navíc i Islámskému státu. To by byla nejen obrovská politická porážka, ale navíc by to v regionu opět rozdmýchalo plameny terorismu a extrémismu.
Takže jsme se vlastně ocitli v slepé uličce a nemáme žádnou strategii, jak z toho ven. Musíme dál budovat afghánské bezpečnostní složky, což je bohužel běh na dlouhou trať, a usilovat o politické řešení. Nejsem ale příliš velký optimista. Nemyslím, že Tálibán je ochoten ke skutečným mírovým jednáním, takže na něj musíme přitlačit.
Odejít se ctí. Česko truchlí za vojáky, ale smysl afghánské mise neřeší |
Podle americkým médií ale během léta proběhly v Kataru první přímé rozhovory mezi Tálibánem a americkou vládou.
Zatím k žádnému průlomu nedošlo, ale určitě je dobře, že byl navázán přímý kontakt. Může být užitečný k přípravě půdy pro skutečné mírové rozhovory, v nichž budou zahrnuty všechny strany afghánského konfliktu včetně vlády v Kábulu.
Říkáte, že Západ nemá žádnou únikovou strategii, ale přece jen: za jakých podmínek by se podle vás jednotky NATO mohly z Afghánistánu stáhnout?
Ideálním případem by bylo politické řešení. Jinak musíme doufat, že afghánské jednotky budou časem spolehlivější a schopnější operovat samostatně, což nám umožní postupně stahovat naše jednotky. O něco takového se pokusil Obama, ale jeho časová osa byla nerealistická a uspěchaná. Afghánci neměli žádné letectvo, které by jejich jednotky na zemi podpořilo, což přispělo k jejich vysokým ztrátám. Trump je sice Afghánistánem frustrovaný, ale souhlasí, že jakékoliv stahování se musí opírat o zlepšení situace. Setrvávání v Afghánistánu stojí hromadu peněz, ale pokud bychom ho ztratili, tak by to bylo ještě dražší.
Vy jste za vlády George W. Bushe působil jako americký velvyslanec v Jižní Koreji. Jak hodnotíte Trumpův summit s Kimem? Nyní se totiž zdá, že rozhovory o denuklearizaci KLDR se zasekly.
Ten summit byla dobrá věc, i když riskantní. Jenže dřívější jednání na nižších úrovních nikam nevedla. Summit v Singapuru žádný zásadní úspěch nebyl, protože Trump si plete dobré osobní vztahy s Kimem se skutečným řešením severokorejského problému.
A Kimovy jaderné kapacity se nijak nezmenšily. Možná je neukázal na vojenské přehlídce na Kim Ir-senově náměstí, ale zatím se nezbavil jediné mezikontinentální rakety. Trump výsledky summitu přefoukl a učinil jednostranné ústupky, jako když odvolal vojenské cvičení s Jižní Koreou. Teď se mluví o druhém summitu, ale já mám za to, že se musíme vrátit k přístupu něco za něco, a otestovat, jestli to Kim myslí vážně. Požadovat skutečné kroky k denuklearizaci výměnou za skutečné kroky k normalizaci vztahů a uvolnění sankcí.
