Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí rychle vypořádat se skandálem kolem úplatkářství a zpronevěry, protože aféra jen nahrává Rusku, domnívá se Stubb. Evropské lídry nicméně vyzval, aby zvážili posílení finanční a vojenské podpory Kyjeva, který čelí plíživému postupu ruských vojsk na bojišti.
„Nejsem příliš optimistou, že bychom dosáhli příměří nebo zahájili mírová vyjednávání, alespoň ne ještě letos,“ řekl v rozhovoru pro agenturu AP Stubb a dodal, že by bylo dobré „dát něco do pohybu“ do března.
Třemi velkými otázkami na cestě k příměří jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obnova její ekonomiky a dosažení určitého porozumění ohledně územních nároků, uvedl finský prezident, který s AP hovořil v sobotu na vojenské základně severně od Helsinek, kde sledoval finské dobrovolníky při obranném výcviku.
Kyjev čelil masivnímu útoku dronů, stovky jich letěly také na Rusko |
Ukrajinský protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
Centrem skandálu, který média označují za největší od začátku ruské invaze, je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny.
Ukrajina se brání ruské vojenské agresi, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, už čtvrtým rokem. Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve AP.
Zelenskyj reaguje na obří korupční skandál, ohlásil změny v energetice |
Stubb oceňuje Trumpa za to, že v říjnu uvalil sankce na ruské energetické giganty Lukoil a Rosněfť, v tomto směru podle něj odvedl „vynikající práci“. Tvrdí však, že je třeba udělat víc pro schopnost Ukrajiny zasáhnout ruský vojenský nebo obranný průmysl. Trump minulý měsíc zamítl ukrajinskou žádost o dodávky střel dlouhého doletu Tomahawk.
Bílý dům v polovině října také oznámil, že se Trump setká s Putinem v Budapešti. Necelý týden nato však Trump schůzku nečekaně zrušil. Rozhodl se tak po telefonátu mezi ministrem zahraničí Markem Rubiem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, kdy Rubio podle názoru finského prezidenta pravděpodobně dospěl k závěru, že „Rusové neuhnuli ani o píď“ a že „nemá smysl stavět Trumpa do situace, v níž nebude schopen dosáhnout žádné dohody ani čehokoli jiného“.
Ukrajina rozkrývá rejdy Zelenského šíbra, před detektivy pláchl do Rakouska |
Zrušení plánovaného summitu v Budapešti tak „bylo dalším příkladem strategické chyby Rusů. Měli příležitost a promarnili ji,“ tvrdí Stubb.
Trump se od ledna střídavě jednou snaží s Putinem sblížit, potom na něj zase vyvíjet tlak a podobně se chová i ve vztahu k Zelenskému. Stubb říká, že se s těmito změnami přístupu amerického prezidenta vyrovnává tak, že je „velice trpělivý“ a žije „v realitě“.
Hybridní válka v Evropě
„Nemůžete si dělat iluze o věcech, které byste rádi viděli,“ řekl. „Osobně se snažím soustředit na věci typu: Potřebujeme bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Jak je vystavět? Potřebujeme příměří. Jak ho dosáhnout?“ dodal prezident.
Tato práce se však vyplácí a vojenské možnosti pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dosažení příměří jsou nyní „jasné“, když se různé země zavázaly poskytnout své zdroje, řekl Stubb bez bližších podrobností s odkazem na důvěrnou povahu vojenského plánování.
Stubb v rozhovoru s AP také prohlásil, že Rusko vede nejen klasickou kinetickou válku na Ukrajině, ale také hybridní válku v celé Evropě. Několik evropských zemí v poslední době čelilo průniku ruských dronů – ať už domnělému nebo potvrzenému – a také ruských stíhaček do svého vzdušného prostoru a údajně i rozsáhlé ruské sabotážní kampani.
Rusko se podle finského prezidenta snaží Evropu destabilizovat a vyvolávat chaos a paniku pomocí různých útoků, včetně žhářství, vandalismu a propagandy. „Hranice mezi válkou a mírem se rozmazala,“ dodal.
