náhledy
Albánský diktátor Enver Hodža na archivním snímku
Autor: Profimedia.cz
Vstup do muzea BunkArt 2
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Vstup do muzea BunkArt 2, pohled zevnitř. Kopule s portréty obětí komunistické hrůzovlády silně připomíná podobný (ale mnohem větší) prostor v jeruzalémském památníku Jad Vašem. Náhoda, nebo záměr?
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Tváře vrahů. Toto jsou velitelé albánských komunistických koncentráků a věznic.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Budova někdejšího mauzolea Envera Hodži v roce 2003
Autor: Wikimedia Commons
Jména obětí. Albánskému komunistickému režimu bylo dokázáno zavraždění více než 6000 osob z politických důvodů, skutečné číslo je ale jistě mnohem vyšší.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
„Dům listí“, tedy muzeum odposlechové techniky
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Budovou univerzity na náměstí Matky Terezy vrcholí jižní část bulváru Národních mučedníků. Náměstí se dříve užívalo k přehlídkám a demonstracím na podporu albánských komunistů.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Výsek z plakátové propagandy představené v „Domě listí“. Hlavní slogan hlásá „Ve službě lidu“.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Na snímku z roku 1961 tu ještě stojí Stalinova socha.
Autor: Fortepan, Creative Commons
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Snímek z roku 2016 ukazuje pohled ze středu náměstí k jihovýchodu. Vpravo od středu stojí jezdecká Skanderbegova socha, vlevo od středu se tyčí minaret historické Edhem Beyovy mešity.
Autor: Leeturtle, Creative Commons
Jeden jako druhý. Budova Úřadu ministerského předsedy na bulváru Národních mučedníků ilustruje příbuznost fašistů a komunistů jako máloco jiného. Stavba sama představuje kvalitní architekturu z období fašistické okupace. Reliéf (v pravém horním rohu) s pěticípou hvězdou a rozjásanými tvářemi „pracujícího lidu“ ovšem přidali komunisté.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz