„Byl jsem tam od prvního dne, kdy policejní síly použily nepřiměřené násilí v podobě slzného plynu, plastových projektilů a vodních děl proti občanům, kteří uplatňovali své právo na pokojné shromažďování. Byl jsem tam, když byli moji vrstevníci zadrženi a svlečeni za účelem prohlídky,“ pronesl před zástupci států Rady Evropy Hocaogullari začátkem srpna.
Ve svém projevu vystoupil také proti uvěznění Ekrema Imamoglua, ke kterému došlo 19. března letošního roku. Do té doby byl primátorem Istanbulu a byl považován za největšího politického oponenta současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Po zatčení Imamoglua vyšli do ulic mimo jiné vysokoškolští studenti a mládež v Turecku.
V Turecku odsoudili na doživotí šest lidí včetně tří novinářů![]() |
Po návratu do Ankary ho turecké úřady zadržely a obvinily jej z „šíření zavádějících informací“ a z „podněcování k nenávisti“. Ve čtvrtek ankarský soud zamítl Hocaogullariovo odvolání proti svém zatčení a přijal rozhodnutí k obžalobě z výše zmíněných bodů. První soudní slyšení se uskuteční 8. září a do té doby zůstane ve vazbě.
Případ zatčení v důsledku projevení nesouhlasného nebo kritického hlasu se současnou vládou Recepa Tayyipa Erdogana není v Turecku ojedinělý. Za posledních devět měsíců bylo podle německého webu Deutsche-Welle zatčeno více než 500 lidí.
Erdogan už začíná přepisovat tureckou ústavu. Umožní mu znovu kandidovat![]() |
Na omezování lidských práv v Turecku upozorňovala v roce 2022 také Rada Evropy. Ankara v té době přijala zákon, který tamější novinářské sdružení označil za „jeden z nejtěžších cenzurních zásahů v dějinách (turecké) republiky“.
Benátská komise Rady Evropy doporučila Turecku, aby tento zákon nepřijímalo, protože shledala, že „není ani nezbytný v demokratické společnosti, ani přiměřený legitimním cílům prevence narušení veřejného pořádku a ochrany národní bezpečnosti, zdraví a práv ostatních.“ A je tedy v rozporu s desátým článkem Evropské úmluvy o lidských právech – článkem zaručujícím právo na svobodu projevu.
Rada Evropy a EU odsoudila zatčení
„Důrazně odsuzuji zatčení a zadržení delegáta mládeže Kongresu pro Turecko, Enese Hocaogullariho,“ prohlásil Marc Cools, předseda Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy.
„Zatčení a obvinění, která vycházejí z výroků mladého delegáta Kongresu během plenárního zasedání Kongresu, porušují základní právo na svobodu projevu – základní kámen demokracie v Evropě a jedno z klíčových práv chráněných Evropskou úmluvou o lidských právech, kterou se Turecko jako členský stát Rady Evropy zavázalo dodržovat,“ uvedl.
Erdoganova soka Imamoglua odsoudili za urážku prokurátora. Dostal téměř dva roky![]() |
Proti se vyjádřil také Oliver Röpke, předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru EU. „Turecko má živou a aktivní občanskou společnost. Nicméně pokračující eroze demokratických principů – zejména omezení svobody projevu – představuje vážnou hrozbu pro rozvoj země,“ uvedl Röpke.
„Podkopává také schopnost aktivistů v oblasti lidských práv a občanské společnosti plnit svou zásadní kontrolní funkci a vyžadovat od vlády zodpovědnost za její kroky,“ dodal.
Pět vražd, 85 % médií jsou státní
V zhodnocení deseti let vlády Recepa Tayyipa Erdogana Reportéři bez hranic spočítali, že za dekádu vládnutí bylo zabito pět novinářů, 131 turecké úřady uvěznily, z toho 77 za „urážku prezidenta“, a stovky byly pronásledovány za svou práci.
„Nezávislá žurnalistika je nyní v důsledku tohoto represivního desetiletí jasně ohrožena zánikem. Využívání soudního systému a veřejnoprávního vysílání a ovládnutí vlastnictví médií a regulačních institucí ohrozily právo na zprávy a informace, bez nichž nemůže existovat právní stát. Vyzýváme prezidenta, aby přijal rychlá opatření a provedl hloubkovou reformu s cílem chránit nezávislé novináře a zaručit právo na informace v zemi,“ vyzval za Reportéry bez hranic (RBH) Erol Onderoglu.
Erdoganova moc ovládá podle RBH přes 85 procent médií v Turecku. Ta se stala závislá na vládě poté, co v začátcích Erdoganova politického působení premiérem země, vznikl finanční systém, který ovládl média mající problém se splacením dluhů vůči státu.





















