Organismus právě tuto část svého obranného mechanismu zničit nemůže a přirozené odumírání je velmi dlouhé. O tomto zjištění včera informovala agentura AP.
Zpráva přišla jen několik dnů poté, co představitelé nejrozvinutějších států světa, G7, a Světové banky oznámili, že se při jednání v Quebeku dohodli na investicích ve výši miliard dolarů do programu zaměřeného na boj proti AIDS i šíření viru HIV.
Ještě před několika lety se někteří specialisté na infekční choroby domnívali, že konec AIDS by mohla přinést nejbližší budoucnost. Spoléhali, že se podaří změnit průběh infekce HIV tak, aby nepředstavovala rozsudek smrti.
Byla by pouze vážným chronickým onemocněním, které lze definitivně vyléčit a nakonec z lidského těla vypudit.
Virus HIV přežívá roky
Obavy vědců, že AIDS nebude možné nikdy vyléčit, silně vzrostly
Najít lék proti AIDS zřejmě nebude možné. Stejně tak je zpochybněna cesta k
|
AIDS ve světě Nakažených HIV a nemocných AIDS ve světě 36,1 milionu lidí (Afrika - 25,3 milionu) Nově nakažení za uplynulý rok - 5,3 milionu lidí (Afrika - 3,8 milionu) |
Od roku 1996 se nejrůznější výzkumné ústavy po celém světě pokoušejí sestavovat nové směsi různých léků. Výsledkem těch nejúčinnějších je zpomalení jinak nevratného procesu průběhu infekce - v řadě případů z měsíců na roky a také snížení rizika přenosu viru z matky na dítě.
Specialisté však nejvíce nadějí vkládali do zkoumání viru HIV a zjištění jeho slabých míst. V říjnu loňského roku oznámili objevitelé viru HIV Luc Montagnier a Robert Gallo, že očekávají objevení vakcíny proti AIDS do sedmi let.
Nové zprávy z Bostonu však takové nadějné představy ruší.
"To, co bylo zjištěno, představuje jedno z největších zklamání ve výzkumu zaměřeném na AIDS.
Vědci už řadu let vědí, jak se virus dostává do lidských krevních buněk, jak je zabíjí a postupuje organismem dál," napsala agentura AP. Jak dále uvedla, mnoho z těchto poznatků pochází z laboratoře Univerzity Johna Hopkinse v Bostonu, kterou řídí doktor Robert Siliciano. Ten pravidelně testuje padesát pacientů trpících AIDS z Baltimore a zjišťuje odolnost viru vůči různým terapiím.
"To, co dělá virus HIV tak nebezpečným, je schopnost proniknout do základní složky imunitního systému člověka, a to je takzvaná imunologická paměť," říká Siliciano.
Zjednodušeně řečeno - virus se vetře mezi "paměťové" buňky imunitního systému. Jejich hlavním úkolem je ukládat záznamy o původu vetřelců, tedy virů, tak aby byl organismus odpovídajícím způsobem připraven na situaci, když do něj proniknou znovu.
Proto je velmi důležité, aby tyto buňky přežily co nejdelší dobu jinak by totiž tělo muselo pokaždé znovu a znovu hledat vhodnou zbraň proti stejné nemoci což by jej vyčerpávalo a oslabovalo. Virus HIV využívá toho, že imunitní systém svoji paměť nezničí - nákaza v ní skrytá proto přežívá dál. Siliciano i jeho kolegové se domnívají, že pokud už virus jednou v těle je, zůstává něm až do smrti nakaženého. Paměťové buňky imunitního systému odumírají velmi pomalu tato doba může trvat přes 70 let zatím neexistuje způsob, jak takový proces urychlit. Jistou naději skýtají názory, že by mohlo být budoucnosti možné naučit imunitní systém, jak v něm ničit skryté trojské koně v podobě virů HIV. Nikdo se však neodvažuje odhadovat, jak dlouho by cesta k takové terapii mohla trvat.
