Ahtisaari letos na jaře předložil plán na budoucí uspořádání Kosova. Text počítal s faktickou nezávislostí provincie, již z devadesáti procent obývají Albánci, přičemž srbské menšině garantoval rozsáhlá práva.
Z Bělehradu se vrátilo rezolutní NE. Srbové, ačkoli drtivá většina z nich Kosovo nikdy nenavštívila, považují provincii za kolébku svého národa a nedělitelnou součást země. Což mimochodem jejich poslanci potvrdili i na jednání v noci na dnešek.
Přijali rezoluci, podle níž by "jednostranné uznání nezávislosti Kosova mělo nepředvídatelné důsledky
pro stabilitu regionu a srbské úřady by musely okamžitě a důrazně zareagovat na jakýkoli náznak ohrožení svrchovanosti a celistvosti Srbska".
Kosovští Albánci Ahtisaariho dokument naopak přijali. A s nimi i Západ. Jenže ten při prosazování příslušné rezoluce v OSN naráží na odpor Ruska, které coby stálý člen Rady bezpečnosti může využít práva veta.
Kosovo je už osm let pod mezinárodní správou. Dlouhodobá jednání mezi Prištinou a Bělehradem nevedla k úspěchu. Široká autonomie je maximem toho, co jsou Srbové ochotni Kosovu nabídnout.
Sedmdesátiletý Martti Ahtisaari byl finským prezidentem v letech 1994 až 2000. Později se angažoval například při řešení krize kolem palestinského uprchlického tábora v Džanínu, dohlížel na odzbrojení IRA v Ulsteru či zprostředkovával jednání mezi indonéskou vládou a Hnutím svobodného Acehu.
