Togo hlásí nejvíce teroristických útoků za celou svou historii, v Beninu džihádisté za první tři měsíce letošního roku zavraždili víc lidí než za celý loňský rok. V Nigeru loni evidovali globálně vůbec největší nárůst počtu obětí spjatých s terorismem. A Burkina Faso je nyní už druhým rokem po sobě zemí, která je islamistickým terorismem nejvíc zasažená.
Poté, co se z oblasti většinově stáhli američtí vojáci, místní pobočka Al-Káidy spolu se zdejší variací na Islámský stát proměnila subsaharskou Afriku v epicentrum radikálního islamismu. A co hůř, teroristé ze JNIM už své sítě informátorů a dodavatelů rozhazují i do dosud relativně stabilních států, jako je Ghana, Senegal nebo Guinea.
Tamní vlády se tak obávají, že brzy budou následovat i bojovníci této nebezpečné skupiny, jejíž plný název zní Džamaá Nasr al-Islám wal Muslímín (Skupina podporující islám a muslimy). Ta se svými šesti tisíci bojovníky patří mezi nejlépe vyzbrojenou sílu v Sahelu a mezi nejmocnější skupiny na světě, píše americký deník The Washington Post (WP).
Důkaz nespokojenosti se Západem. Mezi mladými Afričany je hvězdou proruský lídr |
„Budují protostát, který se jako pás táhne od západního Mali až k hranicím Beninu. Jedná se o značnou – až exponenciální – expanzi,“ říká Héni Nsaibia, vedoucí analytik pro západní Afriku v neziskové organizaci ACLED (Armed Conflict Location & Event Data), jež sbírá data z krizových oblastí.
Před násilím ze strany džihádistů, ale i armád dotčených států už uprchly desetitisíce lidí. Ti nyní žijí na hranicích Ghany a Burkina Fasa. Popisují, jak ozbrojenci JNIM v posledních letech přepadávali mešity a oznamovali lidem, že v jejich vesnicích začíná platit právo šaría a ze státních institucí se stávají legitimní cíle. Ženy i muži se rázem museli začít odpovídajícím způsobem zahalovat, zakázány jsou z vůle radikálů svatební i další obřady, stejně tak hlasitá hudba.
Teroristé proti sobě. Konflikt mezi IS a Al-Káidou se přesunul do Sahelu |
Burkinafaský pastýř Ali Diallo se s džihádisty setkal před dvěma lety, když vpadli do jeho mešity a přítomné zamkli uvnitř. „Myslel jsem si, že mě čeká smrt. Ale místo toho se dva muži postavili na imámovo obvyklé místo a začali kázat. Řekli nám, že bojují proti vládě a jejich cílem je šířit islám, a nikoliv zabít nás,“ vypráví.
Brzy nato zavřeli místní školu. „Byli jsme naštvaní. Najednou jsme jen seděli doma,“ potvrzuje Diallova devatenáctiletá dcera Asseta. Za porušení pravidel přijde trest, varovali přitom teroristé. Podle dat ACLED lidé napojení na JNIM za posledních pět let zavraždili zhruba šest tisíc civilistů.
Nigérie chce plotNigerijská armáda počátkem června vyzvala k oplocení hranic s okolními zeměmi, aby se zabránilo vstupu ozbrojenců a zajistila vnitřní bezpečnost. Nigérie sousedí s Beninem, Nigerem, Čadem a Kamerunem. „Správa hranic je velmi důležitá. Všichni se o Nigérii zajímají kvůli jejímu bohatství. Proto musíme plně zabezpečit a převzít kontrolu nad našimi hranicemi. Je to rozhodující pro naše přežití a suverenitu,“ řekl náčelník generálního štábu Christopher Musa. Na severovýchodě země armáda už šestnáct let bojuje proti islamistické skupině Boko Haram a její odnoži Islámský stát v západní Africe (ISWAP). |
Uprchlíci líčí, že zpočátku náboráře ze JNIM striktně odmítali. Když pak ovšem vlády na džihádismus zareagovaly vlastní vlnou násilí proti místní muslimské menšině, ze skeptiků se stali nadšení rekruti. „Báli se. Pak utekli k nim,“ říká téměř sedmdesátiletý burkinafaský uprchlík Amadou, jehož tři dcery se i s manželi přidaly k JNIM poté, co vládní milice zabily řadu jejich spoluobčanů.
Organizace JNIM založená kolem roku 2017 v Mali mezitím nejenže expanduje, ale také se vyvíjí. A inspiraci našla v Sýrii. Po svržení Bašára Asada se tam moci chopil islamista Ahmad Šara. Muž, který se dnes stylizuje do umírněného vládce, stejně jako JNIM začínal svou kariéru ve franšíze Al-Káidy.
Mezi prvními gratulacemi do Damašku připlula právě ta od JNIM. Signálem, že se skupina vydává na podobnou trajektorii jako nová hlava Sýrie, je i fakt, že se jeden z jejích vůdců v rozhovoru se západními novináři o Al-Káidě vůbec nezmínil, píše WP.
I díky tomu, že v Mali už si teroristé místní občany „vychovali“ tak, že když zaplatí výpalné, nemusejí se bát útoků, mají čas i prostředky dobývání území směrem na jih. „Neohroženě expandují do zemí, které jsme dlouho považovali za solidní bezpečnostní partnery,“ podotýká exporadkyně amerického ministerstva zahraničí Aneliese Bernardová.
Africký Klondike. Na zlatou žílu v Sahelu se přisáli džihádisté |
Peníze na provoz si teroristé kromě výpalného zajišťují také těžbou zlata, krádežemi dobytka, únosy a pašováním drog nebo motorek, ale také vydíráním řidičů kamionů. Džihádisté totiž mají pod kontrolou silnice napříč státy Sahelu a když takto zastavili například Yakubua Janwiho, který právě vezl náklad čaje, po hádce ohledně velikosti poplatku mu celý vůz zabavili. Řidič pak další den bloudil okolní přírodou, než ho zachránil jiný kamioňák. Auto i s nákladem však jeho šéf získával zpátky další rok.
Zbraně zase džihádisté získávají od poražených vojáků. Podle WP se jen touto cestou podařilo nashromáždit rozsáhlý arzenál kulometů, dronů a protiletadlových zbraní. „Tihle hoši jsou chytří, sofistikovaní a vyvíjejí se. Teď mají navíc model toho, jak jejich politický vývoj zařadit do hlavního proudu,“ říká také americká analytička Corinne Dufková.
V subsaharských státech se v posledních letech odehrálo několik vojenských převratů, které měly být odpovědí na nárůst terorismu a násilí. Armády provedly puč v srpnu 2020 a květnu 2021 v Mali, v září 2022 v Burkině Faso a červenci 2023 v Nigeru. „Institucionální státní převrat“ se zase podle tamní opozice v květnu odehrál v Togu, kde dosavadní prezident Faure Gnassingbé změnil státní zřízení, složil premiérskou přísahu a nyní může být u moci až do konce života.
Druhý puč za rok. V Burkině Faso ničené islamisty se slavilo s ruskými vlajkami |
Vojáci ve státech, které ovládli, slibovali porážku extremistů, sami však následně zabili tisíce lidí. Videa z masakrů, jakým byl třeba březnový úder na muslimy v burkinafaském městě Solenzo, pak džihádistům posloužila jako náborové klipy. Členové JNIM útoky ze Solenza odsoudili a prohlásili, že „tito zlotřilci chtějí, abychom se bránili a zabíjeli nevinné ženy a děti... což povede k občanské válce“.
„Náš boj však není obranou země nebo etnika, ale náboženství,“ dodali. A když pak dobyli další město Djibo, pohrozili, že si jdou pro prezidenta Ibrahima Traorého. Jen na začátku června pak JNIM na dvou místech zaútočila na stanoviště malijských vojáků, při nichž zemřelo nejméně třicet lidí. Zmocnili se také vojenské základny v Boulkessi ve středním Mali, která se nachází poblíž hranic s Burkinou Faso.
Džihádisté zaútočili i na vojenské letiště a tábor ruských žoldnéřů u severomalijského Timbuktu, kde podle agentury AFP explodovalo auto ozbrojenců s výbušninami. Kromě lokálních vlád totiž islámští radikálové dlouhodobě útočí na síly OSN a Francie přítomné v regionu a poté, co ty uvolnily místo Rusům, právě i na ruské žoldnéře.
„Jsou násilnější, organizovanější a mají víc prostředků. Nejdřív chtěli jen šířit islám, ale teď se zdá, že se chtějí propracovat až k moři,“ uvádí nejmenovaný armádní důstojník z Pobřeží slonoviny. Jeho teorii pro WP potvrzuje i jeden z amerických představitelů, podle nějž JNIM zřejmě svou územní expanzi vnímá jako „osud“. Cílem je nejspíš až Atlantik, díky čemuž by si džihádisté zásadně vylepšili své pašerácké sítě.
Oranžová značka ukazuje státy, v nichž už JNIM řádí. Zelená pak ty, kde má informátory a dodavatele:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
