V Africe žijí statisíce lidí, kteří nemají žádné občanství.

V Africe žijí statisíce lidí, kteří nemají žádné občanství. | foto: Profimedia.cz

Další potíž Afriky. Statisíce lidí bez občanství, kteří nikam nepatří

  • 136
Ačkoli má Afrika dlouhodobě jednu z největších světových populací lidí, kteří nemají občanství žádného státu, místní vlády se tímto problémem začaly zabývat teprve nedávno. Bez průkazu totožnosti si Afričané nemohou sehnat dobrou práci, založit účet v bance nebo uzavřít sňatek. Zákony jednotlivých států se navzájem vylučují a lidé často hledají zastání marně.

Čtvrtí Kiambaa na předměstí hlavního keňského města Nairobi se každý den nesou písně zpívané jazykem šona. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by však šona nebyl jedním z hlavních jazyků v tisíce kilometrů  vzdáleném Zimbabwe.

Kiamba je domovem více než čtyř a půl tisíc lidí z kmene Šona, kteří jsou první či druhou generací Zimbabwanů, jejichž prarodiče se do Keni vydali v šedesátých letech minulého století, aby tu vybudovali novou církev.

Ačkoli se tu narodili i vyrostli, země je kvůli zastaralému zákonu nepovažuje za své občany. Tito lidé však zároveň nemají žádný oficiální vztah vůči Zimbabwe a jsou tedy bez jakékoli státní příslušnosti. Bez průkazu totožnosti neseženou dobrou práci, nemohou si založit bankovní účet, koupit si bydlení ani uzavřít sňatek.

„Narodil jsem se a vzdělával se v Keni. Za svoji školu jsem hrál házenou na národní úrovni a byli jsme nominováni do Švédska. Všichni ostatní v týmu rychle dostali pasy, já jsem ovšem žádný nedostal. Hrál jsem, abych mohl jednou reprezentovat zemi, která mě ani nepovažovala za svého občana,“ popisuje svoji zkušenost muž s křestním jménem Kutenda.

Ačkoli přesný počet lidí žijících na území Afriky bez státní příslušnosti není známý, podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR jich je nejméně 720 tisíc. Reálná čísla se navíc mohou pohybovat i o několik statísíců výš. Na celém světě žije v současnosti asi dvanáct milionů takových lidí. 

„Když podle zákona neexistujete, jste extrémně zranitelní vůči zneužívání či vykořisťování,“ popisuje pro stanici Deustche Welle zástupkyně UNHCR Catherine Hamon Sharpeová. „Takový lidé jsou snadno manipulovatelní a stávají se oběťmi pašeráků a čelí porušování lidských práv. Každý člověk by měl mít nárok na státní příslušnost,“ dodává Sharpeová.

Někteří lidé nemají občanství, jiní jen postrádají doklady

Ačkoli si Afrika uvědomuje, že musí začít tento problém naléhavě řešit, situaci komplikuje fakt, že se obyvatelstvo bez státní příslušnosti často překrývá s mnohem větším počtem lidí bez osobních dokladů, kteří svoji oficiální státní příslušnost pouze neznají.

V Kongu kvete nelegální těžba zlata, vydělávají na ní hlavně ozbrojenci

Ve většině afrických států jsou zákony týkající se národnosti založeny buď na takzvaném „právu půdy“ nebo „právu krve“. Podle prvního z nich mohou lidé získat občanství za předpokladu, že se v dané zemi narodili. V druhém případě se jejich národnost odvozuje od země, ve které se narodili jejich rodiče.

V mnoha případech se však tato pravidla navzájem vylučují a zájemci nedostanou občanství nikde. „Jsou uvěznění, protože je nechrání občanství jejich nové země a současně je nechrání ani země jejich původu, protože už nejsou jejími občany,“ vysvětluje profesor Cristiano d’Orsi z University v Johannesburgu.

Nejhorší je situace v Pobřeží slonoviny

Pravděpodobně nejhorší situace je podle Deustche Welle v Pobřeží slonoviny, kde v současnosti žije bez státní příslušnosti až 700 tisíc lidí. Většina z nich jsou potomky imigrantů ze sousední Burkiny Faso, kterým Pobřeží slonoviny po vyhlášení své nezávislosti v roce 1960 odmítlo udělit občanství.

Africké státy se problematikou státní příslušnosti výrazněji zabývají od roku 2017, kdy Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) podepsalo dohodu týkající se snahy o vyřešení této záležitosti. Jedním z možných řešení je také zavedení jednotného pasu Africké unie, který by mohl fungovat od roku 2020.

Podle d’Orsiho jsou však možnosti řešení na mezinárodní úrovni značně omezené. „Státy, kterých se tento problém týká, by se ho měly pokusit vyřešit samy. Otázka lidí bez státní příslušnosti je v podstatě domácí problém,“ uzavírá d’Orsi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue