O Africe se hovoří jako o kontinentu 21. století, a to nejen díky populačnímu růstu. Afrika si stále více uvědomuje svou vlastní sílu a možnosti a otevřeně se hlásí k multipolárnímu světovému uspořádání, kde už Paříž a Londýn nejsou jedinými centry moci, které je třeba poslouchat.
„Dnešní Afrika má mnohem více možností než kdy dříve. Když přijedeš do jakéhokoliv afrického města, uvidíš tam čínské, turecké a indické investice, velmi často taky vliv bohatých zemí Perského zálivu,“ říká mi turecký kolega Ahmet, a doplňuje, že „ta dynamika změn v mnoha afrických zemích je tak veliká, že za posledních deset let došlo k větším změnám než za předchozích sto dvacet let.“
Pouze v Evropě mnozí politici vnímají svět poněkud bipolárně v domnění, že když je někdo například členem BRICS, tak je „na druhé straně“.
