Mnozí z nás se v letních dnech snaží opálit a získat trochu toho bronzu. Ale jsou tací, kteří se bronzu naopak zbavují. V mnohých částech, zejména rozvojového, světa je běžnou praxí používání nikoliv opalovacích, ale bělících krémů. Týká se to zejména Asie a Afriky.
Příčiny nejsou úplně jasné, ale může to být psychologický pozůstatek dědictví koloniálních časů, kdy světlá kůže platila za znak elity. Tato posedlost se týká zejména obyvatel měst. Farmáři jednoduše nemají možnost vyhnout se těžké práci na slunci. Proto se obyvatelé měst snaží více odlišit od těžce pracujících a vzhledem se přiblížit Evropanům, kteří na ně doráží z mnoha reklamních ploch.
Například mnoho Vietnamců si myslí, že světlejší barva kůže otevírá cestu k lepší práci, lepšímu partnerovi nebo partnerce a celkově k lepší budoucnosti. Lidé se světlou kůží totiž opravdu častěji patří mezi „bílé límečky“. Najdeme je v bankách, v prodejnách s elektronikou, ale i třeba za pokladnou v supermarketech, které jsou v místních podmínkách lukrativní prací.
Proto se místní i ve 40 stupňových teplotách balí od hlavy k patě do oblečení a na obličej si nasazují brýle a roušku. I podle Martina Šturdíka z Katedry asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci, který strávil šest let v Thajsku, je světlá barva kůže vnímána jako krásná. „Bílí lidé jsou totiž ti, kteří nepracují na poli. Je to jakýmsi symbolem statusu,“ říká a upřesňuje: „Ideál krásy, jak je prezentován médii, jsou spíše světlejší typy jako lidé z Koreje a z Japonska.“
Byznys s bělícími krémy
I proto je sháňka po bělících krémech, jejichž složení je často zdravotně závadné. Barva pleti společně s barvou vlasů a očí je dána geneticky množstvím melaninu v horních vrstvách kůže. A jeho přítomnost vytváří pestrost barev pleti.
Melaninová bohyněVšechny jsme uvnitř krásné, míní senegalská modelka s nejtmavší pletí   |
Právě zesvětlovací krémy s „anti-melaninem“ jsou rovněž v prodeji. Ovšem ty mají znepokojující zdravotní následky, protože nadměrné snížení koncentrace melaninu může vést ke zvýšení rizika vzniku rakoviny kůže. Tyto bělící krémy mohou také obsahovat chemikálii zvanou hydrochinon, která se dříve využívala při vyvolávání fotek. Mezi dalšími látkami, které se v bělících krémech mohou vyskytnout, je jedovatá rtuť.
Tyto chemikálie při dlouhodobém užívání zanechávají doživotní následky, jako je poničená kůže, ekzém, nebo dokonce i poškozená játra a ledviny. „Zdravější“ výrobky jsou velmi drahé a málokdo si je může dovolit.
Celý trh se zesvětlováním byl jen v Asii v roce 2013 dle webu AsianScientist oceněn na více než 13 miliard dolarů (cca 327 miliard korun). Reklamní kampaně necílí jen na ženy, ale i na muže. Indické kosmetické firmy jen za rok 2010 utržily za bělicí krémy asi 430 milionů dolarů (8,5 miliardy korun) a jejich zisky každým rokem rostou.
Problémem je, že mnohé televizní hvězdy si na své bělosti velmi zakládají a tím ovlivňují další miliony lidí. „Kosmetický průmysl má samozřejmě zájem prezentovat ušlechtilost bílé pleti, což ale mnohdy hraničí s rasismem,“ říká Šturdík a dodává: „Klasická je i prezentace výrobků v reklamách a celkově jsou lidé v televizi mnohem častěji světlé barvy pleti, než je u populace běžné.
Bělicí krémy propagují i známé kosmetické značky v reklamách:
Černá je taky krásná
V Senegalu před časem vzniklo nové hnutí, jehož cílem je odradit ženy od bělení kůže. Snaží se přesvědčit veřejnost, že „černá je krásná“ a varovat před zdravotními následky užívání bělidel. Kampaň vznikla jako reakce na reklamy, které propagovaly krém Khess Petch - v překladu „celá bílá“. Plakáty slibovaly „rychlou reakci“ s „výsledky během 15 dní“. Billboardy ukazovaly fotografii mladé ženy, která se od černé pleti dobrala k bílé pomocí depigmentace, jíž se místně říká „kheessal“, tedy bělení, jak napsala agentura AFP.
Podobné hnutí existuje i v Indii, kde nevládní organizace Women of Worth začala s kampaní „Tmavá je krásná“. „Problematika barvy pleti je neutuchajícím problémem. A my vidíme, co to dělá s mladými lidmi,“ říká ředitel kampaně Kavitha Emmanuel. „Dívky mají pocit, že nejsou dost dobré. V manželství totiž barva pleti opět hraje zásadní roli,“ dodává Emmanuel.
Podle Šturdíka může mít posedlost bílou kůží dopady na pozitivní identitu jedinců. „Navíc existuje i velké zdravotní riziko a zároveň se jedná o poměrně nákladnou záležitost,“ říká.
V některých zemích se již vůči pobláznění bílou pletí zvedá mírná opozice. Ve Vietnamu ho kritizují zejména intelektuálové a mladí hipsteři. Podle Martina Šturdíka však tato móda jen tak nezmizí, spíše naopak. „Je možné, že se projeví dokonce i v rozšíření plastických operací, které se nyní stávají v Asii velmi populárními,“ uzavírá.
