„Jména, obličeje, životy těchto afrických hrdinů musí být součástí našich životů jako svobodných občanů, protože bez nich bychom jimi nebyli,“ uvedla státní tajemnice ministerstva obrany Genevieve Darrieussecqová.
Na seznamu se objevila jména stovky Afričanů, kteří pocházeli z bývalých francouzských kolonií a během druhé světové války bojovali na straně Francie proti nacistickému Německu. Podle agentury AFP je mezi nimi hodně Senegalců, ale i množství Severoafričanů. Bojovníci z jiných francouzských kolonií, například v jihovýchodní Asii, na seznamu nejsou.
Tajemnice ministerstva obrany se netají tím, že katalog je odpovědí na protesty proti rasismu, které i ve Francii vypukly v reakci na květnovou smrt amerického černocha George Floyda. Demonstranti často požadovali odstranění soch či přejmenování ulic, které vzdávají poctu lidem s rasistickými názory.
~ La France va rebaptiser ses rues des noms de héros africains de la Seconde Guerre mondiale ~ https://t.co/glNQaqmT16
#kebetu #Team221 #Senegal https://t.co/Yvio8oOVWJ
Ve Francii asi největší kontroverze vyvolává pařížská socha někdejšího francouzského ministra financí Jeana-Baptista Colberta (1619 až 1683). Zakladatel hospodářského směru známého jako merkantilismus se totiž podílel i na vzniku zákoníku Code Noir (Černý zákoník), který upravoval zacházení s otroky z Afriky.
„Spíše než strhávat doporučuji stavět. Spíše než přejmenovávat doporučuji pojmenovávat. Spíše než vymazávat doporučuji vysvětlovat ve veřejném prostoru,“ uvedla Darrieussecqová. Soudit minulost podle dnešních měřítek je podle ní mezi historiky považováno za „smrtelný hřích“.
Mezi spojeneckými vojáky, kteří se v srpnu 1944 v rámci operace Dragoon vylodili v jižní Francii, bylo více než 400 000 Afričanů. Tato vojska se podílela mimo jiné na osvobození Marseille či Toulonu.
