Mluvčí policie uvedl, že do Karzáího vozu narazil zezadu zlehka jiný vůz.
Kárzáí by měl z Tokia odjet ve středu do Číny.
Svět Afghánistánu slíbil 4,5 miliardy
Necelé dvě miliardy letos, během pěti let celkem 4,5 miliardy dolarů, to je suma, kterou svět věnuje na obnovu Afghánistánu. Vyplývá to ze závěrečného dokumentu mezinárodní konference v Tokiu. O financích na obnovu válkami zničené země rozhodovali zástupci 60 zemí a 20 mezinárodních organizací. Země by se také měla co nejdříve stát členem mezinárodních finančních institucí.
"Více než 1,8 miliardy dolarů pomoci bylo oznámeno pro rok 2002. Někteří dárci se zavázali k několikaleté pomoci podle různých časových rozvrhů. Kromě toho další státy přislíbily materiální pomoc, ale nevyčíslily její finanční hodnotu," uvádí se ve zprávě, z níž cituje agentura AFP.
Do Japonska přijeli zástupci desítek zemí včetně Česka, představitelé Světové banky, Rozvojového programu OSN a dalších organizací.
Jen letos bude Afghánistán podle Světové banky a OSN potřebovat pomoc ve výši 1,8 miliardy dolarů. "Tato suma bude pokryta, takže můžeme prohlásit konferenci za úspěšnou," řekla německá ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Heidemarie Wieczoreková-Zeulová.
"Odhadem bude v následujících pěti letech v Afghánistánu potřeba 10 miliard dolarů," řekl generální tajemník OSN Kofi Annan na zahajovacím ceremoniálu. "To jsou odhadované náklady na rekonstrukci a to je také suma, kterou budeme na této konferenci požadovat."
Přispějí bohaté země i Pákistán
Hostitelské Japonsko oznámilo, že v průběhu následujících dvou a půl let věnuje Afghánistánu 500 milionů dolarů, ztoho půl již letos. USA slíbily dát letos na obnovu téměř 300 milionů.
Pomoc na stejné období ze všech zemí Evropské unie dosáhne 487 milionů dolarů. "Pokud se to podaří, dosáhne pomoc unie v letech 2002 až 2006 celkem jedné miliardy eur," řekl v Tokiu komisař Evropské unie pro vnější vztahy Chris Patten.
|
CÍL SETKÁNÍ V TOKIU |
|
Cílem dvoudenní konference je shromáždit peníze od dárcovských zemí - pro nejbližší léta kolem pěti miliard dolarů. Konference se účastní delegáti z šedesáti zemí a dvacítky mezinárodních organizací. Prioritou má být zřízení fondu Světové banky, OSN a dalších organizací, podle nichž bude na obnovu Afghánistánu v příštích pěti letech třeba až 10 miliard dolarů. |
Kanada dá letos 62 milionů dolarů a přislíbila poskytnout více peněz příští rok. Saúdská Arábie pomůže v následujících třech letech Afghánistánu 220 miliony dolarů.
Některé finanční příspěvky jsou malé, jako například pět milionů dolarů od Turecka během pěti let.
Na obnovu zničené země přispěje také jeden z nejbližších sousedů Pákistán, jehož vztah k nové afghánské vládě je zatím váhavý. Nicméně přislíbil pomoci 100 miliony dolarů během pěti let. "V minulosti jsme Afghánce zklamali. Negativní výsledky tohoto chování jsou každé jasné. Nesmíme tuto chybu znovu opakovat," řekl ve svém projevu pákistánský ministr financí Šaukat Azíz.
Afghánský premiér: odpusťte nám dluhy
Mezinárodní konference zaměřená na pomoc válkou zničenému Afghánistánu začala v devět hodin místního času (1:00 SEČ). "Žádáme všechny národy, aby vymazaly dluhy, které nashromáždily předchozí vlády," řekl hned v úvodu afghánský premiér. "Doufáme, že mezinárodní finanční instituce najdou rychle prostředky na reintegraci Afghánistánu," dodal Karzáí, který rovněž chce, aby dárcovské země pomohly znovu otevřít afghánskou centrální banku a zavést stabilní měnu.
Prioritami programu obnovy Afghánistánu jsou vzdělání, demokratizace země, zřízení stabilní vlády, obnova zemědělství, dále pak zdravotnictví, infrastruktura a vyčištění zaminovaných území.
|
KONFERENCE |
Britská ministryně: Chceme dát Afgháncům naději
Významně pomůže i Velká Británie. Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová tvrdí: "Samozřejmě se objeví řada překážek, ale jsem si jistá, že můžeme dát afghánskému lidu více naděje a lepší život, než měl před 11. zářím."
"Konference otevře cestu k obnově otřesené země a hlavně dodá naději afghánskému lidu. Pomůže mu uvědomit si, že svět konečně vyslyšel jeho hlas a postará se o něj," tvrdí i mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Omara Samad.
Britské peníze určené na obnovu země a humanitární pomoc budou do Afghánistánu plynout prostřednictvím OSN a nevládních organizací.
Shortová nicméně zpochybnila, že by Afghánistán byl schopen v průběhu následujících pěti let spotřebovat pomoc ve výši 10,2 miliard dolarů, jak udává Světová banka, OSN a další instituce.
|
AFGHÁNISTÁN CHCE |
|
Zástupci Rozvojového programu OSN odhadli, že pro příštích pět let bude zapotřebí devět miliard dolarů, ale nový afghánský ministr plánování Muhammad Mohakkík vidí na příštích deset let potřebu 45 miliard a ihned bude žádat 15 miliard. Mluvčí OSN v Kábulu Ahmad Fauzí zdůraznil, že vláda potřebuje ihned 100 milionů dolarů, aby zaplatila dlužné mzdy a měla peníze na platy státních zaměstnanců a policie pro příští půl rok. |
Dárci ale mají i obavy
Mezi některými dárci ale panují obavy, zda budou prostředky nabídnuté nové afghánské vládě dostatečné a zda se dostanou do správných rukou. Jinými slovy - zda nezmizí, jak tomu bylo často v minulosti.
K důvodům, kvůli kterým se v minulosti mezinárodní pomoc částečně míjela účinkem, patřily nejvíce krádeže páchané nejrůznějšími místními mafiemi, korupce, ale také špatná mezinárodní koordinace. Pomoc někdy bývala nerovnoměrně rozdělená v čase i prostoru.
U Afghánistánu zesiluje obavy skutečnost, že tato zbídačená země má za sebou historii plnou konfliktů a nepřátelství mezi různými etnickými skupinami i směry islámu. V přechodné vládě jsou sice zastoupena všechna etnika i názorové směry, ale bývalé nepřátelství není zapomenuto. V zemi se navíc po pádu bývalého vládnoucího hnutí Taliban rozmáhá banditismus.
|
AFGHÁNISTÁN |
|
* Afghánistán se stal v roce 1955 členem Světové banky, ale ta své operace zastavila po sovětské invazi v roce 1979. |
OSN uvolnila ruce afghánské centrální bance
Organizace spojených národů již ve středu revidovala některé sankce proti Talibanu, díky čemuž by měla být opět otevřena afghánská centrální banka. Prchající Taliban sice ještě v posledních dnech vyraboval miliony dolarů, nyní je však centrální banka plně pod kontrolou prozatímní vlády a sdělila, že je připravená a schopná fungovat.
Po zrušení sankcí získá nová kábulská vláda přes 220 milionů dolarů jen z fondů, které byly zmrazeny v USA. Jedná se o 200 milionů zlatých rezerv a přes 20 milionů dolarů v hotovosti z různých finančních ústavů.
Špatné zkušenosti z Afriky a Jugoslávie
Mezinárodní společenství má ještě v paměti, jaké problémy byly v minulém desetiletí s mezinárodní pomocí pro válkou zničené země bývalé Jugoslávie. Na všech stranách se profitovalo z válečných dodávek a kšeftovalo s humanitární pomocí.
Největší podíl pomoci získala Bosna a Hercegovina, která byla válkou zdevastována nejvíc. Během pěti let po válce dostala čtyři miliardy dolarů, ze kterých byla údajně nejméně miliarda rozkradena. Navíc nebylo tajemstvím, že do bosenské Republiky srbské, obviňované nejvíc z porušování daytonské mírové dohody, směřovala jen malá část z mezinárodní pomoci.
Dvojí metr vyčítají kritici mezinárodnímu společenství i v pomoci Jugoslávské svazové republice a separatistickému Kosovu.
Rozkrádání a korupce byly také jednou z příčin, proč se miliardová pomoc míjela účinkem ve válkou postižených zemích Afriky. Tato oblast se navíc od roku 1990 potýká se stagnací poskytovaných částek, což částečně pramení ze situace vzniklé po skončení studené války a z hospodářské recese v západních zemích.
Naopak mnoho zemí v Asii, například Vietnam, dosáhlo značného ekonomického výkonu, aniž by těžilo z výraznějšího přílivu kapitálu.
 Ministr zahraničí USA Colin Powell (vlevo) a komisař Evropské unie Chris Patten na konferenci v Tokiu o pomoci Afgánistánu. (20. ledna 2002) |
