„Spojené státy podnikly v Hílmandu letecký útok proti bojovníkům Tálibánu, kteří aktivně útočili na afghánské bezpečnostní síly. Byl to obranný úder, aby přerušil útok,“ uvedl mluvčí amerických sil v Afghánistánu plukovník Sonny Leggett. „Zavázali jsme se k míru, ale neseme odpovědnost za obranu našich afghánských partnerů,“ dodal. Tálibán by podle něj měl přerušit „nepotřebné útoky“ a plnit své závazky z dohody.
Povstalci z Tálibánu v noci na středu zabili nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů při útocích v provinciích Kundúz na severu a Uruzgán na jihu země, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky podle ní následovaly jen několik hodin po telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s politickým vůdcem povstalců.
„Ozbrojenci Tálibánu zaútočili přinejmenším na tři předsunutá stanoviště armády v Kundúzu a zabili nejméně deset vojáků a čtyři policisty,“ citovala AFP místního poslance. Mluvčí guvernéra jihoafghánské provincie Uruzgán potvrdil zabití šesti policistů, dalších sedm utrpělo zranění.
Tálibán v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky. V pondělí nicméně oznámil, že obnoví útoky proti afghánským bezpečnostním silám. Od té doby podnikl desítky útoků.
Spojené státy se v mírové dohodě podepsané v katarském Dauhá zavázaly, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.
KOMENTÁŘ: Afghánistán po dohodě Američanů s Tálibánem mír nečeká |
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley přiznal, že si nemyslí, že by dohoda zcela ukončila násilnosti v Afghánistánu. „Byl bych opatrný v tom si myslet, že dojde k naprostému zastavení násilí v Afghánistánu. To se pravděpodobně nestane,“ řekl podle stanice CNN v pondělí během slyšení před Pentagonem.
Trumpovi republikáni proti dohodě s Tálibánem
Jeden ze zakladatelů hnutí Tálibán mulla Abdul Ghání Baradar, který zastupoval hnutí v Dauhá, hovořil telefonicky s prezidentem Spojených států, který rozhovor charakterizoval jako „dlouhý“ a „dobrý“.
„Mé vztahy s mullou jsou velmi dobré. Chtějí ukončit násilí,“ uvedl Trump v úterý, tedy už po obnovení povstaleckých útoků proti afghánským vládním silám.
Odpůrci prezidenta poukazují, že Trump sám dříve kritizoval svého předchůdce v úřadu, Baracka Obamu, za jakékoliv jednání s Tálibánem. Skepsi o dohodě projevila řada čelních republikánů, včetně těch, kteří patří mezi oddané prezidentovy podporovatele.
„Musíme si pamatovat, že Tálibán ustanovil podmínky pro 11. září,“ napsal na svůj Twitter republikánský senátor Lindsey Graham. Podle něj musí USA zajistit, aby se Afghánistán nestal „bezpečným útočištěm pro teroristy“.
USA provedly invazi do Afghánistánu v roce 2001 v reakci na teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku. Washington ji odůvodňoval tím, že Tálibán poskytl zázemí strůjcům útoků, teroristické organizaci Al-Káida.
Cestu k míru v Afghánistánu mohou podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří. Komplikaci představuje také odmítnutí afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního splnit jeden z hlavních bodů dohody z Dauhá: propustit na svobodu až 5 000 zajatců z Tálibánu výměnou za tisícovku zajatých vojáků a policistů.