Až donedávna byly americké tajné služby optimističtější. Soudily, že vláda prezidenta Ašrafa Gháního by se mohla udržet až dva roky po odchodu koaličních jednotek. Zpravodajská komunita ovšem podle listu The Wall Street Journal minulý týden došla k závěru, že vydrží šest měsíců, maximálně rok.
Pesimistické hodnocení situace vychází z vývoje na bojišti. Tálibán rozjel velkou ofenzivu na severu Afghánistánu, od května obsadil padesát z celkem 370 afghánských okresů. S vládními jednotkami svádí líté boje v ulicích Kundúzu, střílí se i na předměstích půlmilionového Mazáre Šarífu.
 |
„Tisíce afghánských vojáků a ozbrojených civilistů je připraveno bránit Mazáre Šaríf. Jeho předměstí a okolní okresy už byly ztraceny,“ popsal atmosféru v severní metropoli pro agenturu Bloomberg Mohammad Farhad Azimi, guvernér provincie Balch.
Tálibánu se také tento týden podařilo obsadit hlavní hraniční přechod do Tádžikistánu. Tádžické úřady oznámily, že přes hranici uteklo 134 afghánských vojáků a policistů, další desítky Tálibán zajal či zabil. Podle odborníků se Tálibán snaží zmocnit okresů kolem regionálních center, na ty však chce zaútočit až po odchodu Američanů.
Letiště v Kábulu budou řídit Turci. Afghánci to totiž sami nezvládnou |
Vládě loajální jednotky, které často i několik měsíců neviděly výplatu, se údajně vzdávají bez boje. Výměnou za bezpečný odchod předávají Tálibánu vojenské vozy Humvee, dělostřeleckou munici, kulomety a další výstroj a výzbroj dodanou Američany.
Vláda v Kábulu přiznává, že její jednotky byly v řadě okresů donuceny k „taktickému ústupu“. „Boje se v posledních týdnech vyostřily. Naším hlavním cílem je udržet strategické oblasti a nepřepínat dále naše jednotky,“ řekl agentuře Reuters zdroj z afghánské armády.
Češi odejdou do konce června
Zostřené boje na severu opět oživily otázku, nakolik budou afghánské bezpečnostní složky bojeschopné bez americké letecké podpory. V Afghánistánu je nyní asi sedm tisíc vojáků ze zemí NATO, definitivně by měli odejít k 11. září.
Stahování ovšem postupuje tak rychle, že v polovině července už by mohlo být hotovo. Česká armáda své poslední vojáky z alianční mise stáhne do konce června. Nyní zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena.
ANALÝZA: Jak americká armáda narychlo přetáčí kormidlo proti Číně |
Poslední hodnocení bezpečnostní situace od amerických zpravodajců vyvolává tlak na přípravu krizových scénářů pro případ, že z Kábulu bude třeba narychlo evakuovat diplomatický personál, kontraktory a pracovníky rozvojových organizací. Svoji ambasádu v Kábulu už koncem května uzavřela Austrálie.
Pentagon kvůli bojům na severu zvažuje, že tempo stahování zpomalí. Ve hře údajně bylo i udržení obří letecké základny Bagrám severně od Kábulu, kterou by v případě nutnosti bylo možné použít jako další evakuační bod. Prezident Joe Biden ovšem tento týden potvrdil, že ji Američané předají Afgháncům.
Tento pátek by se v Bílém domě měl setkat se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním a šéfem afghánské Vysoké rady pro národní usmíření Abdalláhem Abdalláhem. Zatímco budou jednat, v Kábulu či Mazáre Šarífu se formují milice připravené bojovat proti islamistům.
„Přidali jsem se k armádě, abychom bojovali s panáky z Tálibánu,“ vzkázal po telefonu agentuře Bloomberg z obleženého Mazáre Šarífu polní velitel Zulfikar Nazárí, který má pod sebou asi stovku mužů. „Budeme bojovat až do smrti, budeme bránit naše města.“
8. května 2021 |
