Je to nejdelší vojenské angažmá v dějinách Spojených států. Trvá už téměř dvacet let, dvakrát déle než válka ve Vietnamu. V Bílém domě se od jeho začátku vystřídali čtyři prezidenti, Spojené státy v Afghánistánu přišly o téměř 2 400 mužů a žen a utratily přibližně dva biliony dolarů.
Nyní nastal čas balit kufry. Joe Biden tři měsíce po nástupu do funkce rozhodl, že poslední jednotky (oficiálně jich tam nyní je asi 2 500) se stáhnou k jedenáctému září - symbolicky dvacet let po útocích na Světové obchodní centrum, které stály na počátku války proti teroru.
 |
S Američany pochopitelně odcházejí i jejich koaliční spojenci. Stahování už potvrdili Britové a je jen otázkou času, kdy to oznámí i česká armáda. Kromě Američanů je v Afghánistánu dalších sedm tisíc zahraničních vojáků, drtivá většina z nich z aliančních zemí.
Žádné podmínky
Biden jen o čtyři měsíce posunul deadline, který na základě loňské dohody s Tálibánem načrtl jeho předchůdce Donald Trump. Jenže ten loni v listopadu neobhájil mandát a tak se očekávalo, jak se k „nekonečné válce“ v středoasijské zemi postaví jeho nástupce.
Současný prezident nakonec odmítl varování vojenských poradců, že Tálibán stále nepřerušil kontakty s al-Káidou. V Pentagonu podle listu The New York Times také stále převažoval názor, že Američané by měli zůstat do doby, než se afghánská armády postaví na vlastní nohy. Jenže její výcvik už trvá příliš dlouho a výsledky nejsou příliš povzbuzující.
Tálibán v Afghánistánu potichu postupuje. Biden řeší, co dál |
Pro Bidenovu administrativu zřejmě bylo rozhodující ujištění tajných služeb, že teroristický útok naplánovaný a vedený z území Afghánistánu bezprostředně nehrozí. Bushova válka proti teroru tak podle všeho definitivně končí, Washington se začíná plně soustředit na soupeření s Čínou a Ruskem.
„Toto je praktický výsledek revize naší politiky. Pokud porušíme květnový deadline vyjednaný předchozí administrativou a nebudeme mít jasný plán odchodu, tak zase zabředneme do války s Tálibánem. A to není něco, co by bylo podle prezidenta Bidena v národním zájmu,“ uvedl pro NYT nejmenovaný zdroj z vlády.
„Prezident usoudil, že přístup založený na podmínkách... je receptem na to, jak zůstat v Afghánistánu napořád“
zdroj z americké administrativy pro The Washington Post
Důležité je, že zářijový termín stahování není ničím podmíněný. Pokud Tálibán začne útočit na koaliční jednotky (jak v případě porušení květnového termínu hrozil) dočká se údajně „razantní odpovědi“ - k dalšímu odkladu odchodu ovšem nedojde.
„Prezident usoudil, že přístup založený na podmínkách... je receptem na to, jak zůstat v Afghánistánu napořád. Došel k závěru, že Spojené státy dokončí stahování svých jednotek z Afghánistánu před 11. zářím,“ vysvětlil pro The Washington Post pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj z administrativy.
Chmurné scénáře
Co se v zemi pod Hindúkúšem bude dít dál? Prognózy jsou spíše pochmurné. Tálibán se sice v posledních měsících vyhýbá útokům na koaliční vojáky, válka proti vládě v Kábulu neustává.
Islamisté postupují na jihu země a dotírají na šestsettisícový Kandahár. Na severu obsazují klíčové silnice, budují na nich checkpointy a vybírají mýtné. Postupně pronikají do měst. Podle reportáže magazínu New Yorker už ovládají i kábulskou čtvrť Qalai Abdul Ali, kde po ulicích chodí jejich bojovníci v černých turbanech.
V Afghánistánu přišly do módy magnetické bomby, zabíjejí elitu země |
Zemí se žene vlna teroru proti novinářům, soudcům, úředníkům, lékařům a příslušníkům bezpečnostních složek. Vládní představitelé z ní viní Tálibán, který se podle nich likvidací afghánské elity snaží vzbudit dojem, že stát nedokáže ochránit své vlastní lidi.
Mírové rozhovory s Tálibánem uvázly ve slepé uličce. Vláda je rozhádaná a země má de facto dvě hlavy státu: kromě prezidenta Ašrafa Gháního tu je ještě předseda Nejvyšší rady pro národní usmíření a Gháního věčný volební soupeř Abdulláh Abdulláh.
Bidena podle zdrojů amerických médií pronásleduje představa vietnamského scénáře. Za jak dlouho padne Kábul a budou se američtí diplomaté opět potupně evakuovat vrtulníky ze střechy ambasády jako v roce 1975 v Saigonu?
Kdy padne Kábul? Mír s Tálibánem nápadně připomíná vietnamský scénář |
Snad ještě horší než návrat vlády islamistů by byla chaotická válka všech proti všem jako ta, která zemi zachvátila po odchodu sovětských vojsk. Mnozí poukazují na to, že Tálibán je spíše zastřešující označení pro různorodou skupinu vojenských velitelů, mezi nimiž často panuje velká řevnivost.
Ve Spojených státech už nyní začíná debata o smyslu dvacetiletého tažení. Mělo to celé smysl? Zřejmě nejdůležitější poučení podle listu The Washington Post zní, že i americká vojenská síla má své limity, pokud dojde na proměnu kultury a společnosti v jiných zemích.
27. března 2021 |
Amerika by se také podle expertů měla poučit v tom, jak nahlíží na své nepřátele. Tálibán byl pro ni v letech po invazi teroristickou organizací, s kterou se zkrátka nemluví a trvalo velmi dlouho, než Washington tuto pozici opustil.
„Vyjednávat musíte začít co nejdříve a jednat musíte co nejčastěji,“ řekl deníku bezpečnostní analytik Stephen Biddle. „Válku nevyhrajete tím, že zničíte nepřítelovu armádu a obsadíte jeho hlavní město. Vyhrajete ji tím, že vytvoříte prostor pro dohodu, která před začátkem konfliktu nebyla možná.“
