Bojovník islamistického hnutí Taliban v provincii Herát (2. května 2016)

Bojovník islamistického hnutí Taliban v provincii Herát (2. května 2016) | foto: AP

Taliban jede po 20 letech na vítězné vlně, z Afghánistánu krájí další kusy

  • 506
Přesně před dvaceti lety se radikální islamisté z hnutí Taliban dostali až do afghánského hlavního města a v zemi začalo pět let teokratické diktatury podle pravidel práva šaría. Jejich vládu ukončila blesková americká invaze v roce 2001, Taliban se však nevzdal. V současnosti v zemi zaujímá největší území od své porážky. Letos ho přitom rozšířil o další državy.

26. září 1996 se bojovníci radikálního islamistického hnutí Taliban dostali až do srdce Afghánistánu a dobyli jeho hlavní město. Tehdejší vůdce Talibanu vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se právem šaría.

O pět let později začala mezinárodní operace Trvalá svoboda, která měla odpovědět na útoky teroristů al-Káidy z 11. září, kterým právě Taliban zajišťoval podporu.

Trvalá svoboda měla zpočátku vynikající výsledky. Vláda Talibanu byla svržena v listopadu téhož roku a hnutí opustilo Kábul. Zemi převzala do rukou vláda vedená Hamídem Karzáím.

Následovaly však další a další boje s Talibanem, který vzdoroval porážce. Washington snížil své požadavky z vítězného triumfu na dostatečné vycvičení afghánských bezpečnostních složek, které si s Talibanem poradí samy. Podle magazínu Foreign Affairs však přes veškeré snahy USA nyní válku prohrávají.

Taliban sílí, v Afghánistánu má největší území od invaze

Když v roce 2014 skončila bojová mezinárodní mise a jednotky se ze země začaly stahovat, akcí vzbouřenců začalo přibývat. Zatímco v roce 2011 bylo v Afghánistánu 140 tisíc zahraničních vojáků, v červenci 2016 zůstalo podle statistik NATO v zemi už jen 13 079 mužů a žen včetně 214 českých vojáků. Ztráty na životech v afghánské armádě byly přitom loni o 28 procent vyšší než během trvání mezinárodní mise.

Podle nedávné analýzy Pentagonu je nyní v zemi více teroristických útoků a kvete i pašování a nelegální prodej zbraní. Foreign Affairs to vysvětluje kombinací ideálních faktorů, které se v Afghánistánu sešly: islamisté se soustředí v hornatém terénu na hranicích země, kde se těší podpoře od sousedního Pákistánu. Zázemí v horách, finanční podpora od soukromých dárců ze zemí Perského zálivu - Saúdské Arábie či Íránu - i výdělky z prodeje opia, pomohly islamistům přežít roky invaze NATO.

Nyní, když vojáci ze země odešli, získali Talibánci svou příležitost. Podle poslední zprávy pro americký Kongres ztratila afghánská vláda od letošního ledna kontrolu nad dalšími pěti procenty svého území. Nyní tak spravuje už jen 65,5 procenta země. Podle některých zdrojů spadá pak celá pětina území pod kontrolu Talibánců, nebo o ně islamisté urputně usilují. Taliban tak ovládá největší území od roku 2001. Nejvýraznější úspěchy slavili islamisté v posledních měsících v provinciích Kandahár, Orúzgán či Baghlán.

Taliban přitom podle Foreign Affairs pravděpodobně nevyužívá veškerou svou současnou sílu.

Operace, které proti zahraničním vojákům podnikal v minulosti, byly vyčerpávající a drahé, přičemž ztráty na straně „nepřítele“ nebyly významné. Při mnoha tisících střetech mezi Talibánci a zahraničními vojáky, zabili teroristé pouze v šesti procentech případů více než jednoho muže. V 95 procentech případů přitom sami utrpěli ztráty.

Dlouhotrvající opotřebovávací válka však stála Spojené státy miliardy dolarů, přičemž výsledek nepřinesla. V bojích zemřelo za patnáct let 3 520 vojáků mezinárodní mise a mnohonásobně více afghánských vojáků a civilistů. Web The New York Times připomíná, že v zemi také zůstaly tisíce Afghánců, kteří Američanům pomáhali. Místo odměny v podobě azylu v USA však byli zanecháni v Afghánistánu jako terč pro teroristy.

Ozbrojenci mezitím znásobili počet útoků i v hlavním městě Kábulu. Od prosince 2015 do letošního května provedli ve městě deset velkých útoků. Talibánci se totiž chtějí vrátit do bašty, kterou přesně před dvaceti lety dobyli.

15.září 2016 v 22:30, příspěvek archivován: 25.září 2016 v 16:50

Who controls what in Afghanistan? https://t.co/ALKFXwum1D pic.twitter.com/PUz8cRZuNH


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video