Novinářky včetně jedné zástupkyně portálu The Independent se v pátek sešly na afghánské ambasádě v Novém Dillí. Ostraha společně s indickými policisty je však zastavila a na konferenci nepustila. Afgánský ministr zahraničí Amír Chán Muttakí tak mluvil pouze k novinářům-mužům.
Vzali jsme ženám všechna práva, pusťme je zpět do škol, žádá člen Tálibánu![]() |
Aféra pohněvala nejen samotné reportérky. Na sociálních sítích rozhodnutí vyvolalo poprask. Kritizovali jej i někteří politici a aktivisté. „Pane Módí, pokud umožníte vyloučení ženských novinářek z veřejného fóra, říkáte tím všem ženám v Indii, že jste příliš slabý na to, abyste se za ně postavil. V naší zemi mají ženy právo na rovné zastoupení ve všech oblastech. Vaše mlčení tváří v tvář takové diskriminaci odhaluje prázdnotu vašich sloganů o síle žen,“ vzkázal například vůdce opozice Ráhul Gándhí indickému premiérovi.
Bobtnající skandál pak přiměl indické ministerstvo zahraničí – na jehož pozvání členové Tálibánu přijeli – aby se od tiskovky distancovalo s tím, že se na ní nepodílelo. Indie se v poslední době snaží prohloubit své vztahy s vedením Afghánistánu, které přitom oficiálně dosud neuznala. Stejně jako u západních zemí je jednou z hlavních překážek chování islamistického hnutí k ženám.
„Odložené“ studium Afghánek
Afghánky nyní ve vlasti nemohou ani samy vyjít na ulici, natož pracovat nebo studovat. Ministr Muttakí tyto informace nejprve označil za „součást propagandy“. Kauza s nevpuštěním novinářek ovšem vedla k další tiskové konferenci, kam Tálibán na neděli sezval seznam vybraných reportérek.
Prvotní zákaz vstupu byl prý „technický problém“. „Pokud jde o tiskovou konferenci, byla zorganizována na poslední chvíli. Pozváni byli pouze vybraní novináři. Jednalo se spíše o technický problém, ale jinak nedošlo k žádným dalším potížím. Naši kolegové se rozhodli zaslat pozvánky pouze vybraným novinářům. Neměli jsme žádné jiné úmysly,“ řekl afghánský ministr.
„Jen jsem šla nakoupit.“ Tálibán čím dál víc sahá k bičování, rány počítá dav![]() |
A prohlásil, že vzdělávání dívek a žen v současném Afghánistánu není „haram“, tedy zakázané podle zákonů islámu. Prý je jen odložené do doby, než nejvyšší vůdce země Hajbatulláh Achúndzáda vydá další nařízení.
„Máme 10 milionů studentů ve školách a institucích, včetně více než 2,8 milionu žen a dívek. V madrasách pokračuje vzdělávání až do maturity. Existují určitá omezení, ale nikdy jsme vzdělávání žen z náboženského hlediska neprohlásili za ‚haram‘, pouze bylo odloženo do dalšího nařízení,“ dodal.





















