„Tady u nás je každý chudý. A budeme ještě chudší, pokud nebudeme pěstovat mák. Nemáme na výběr: trhy pro naši obvyklou produkci prostě neexistují,“ povzdechl si v rozhovoru s reportéry amerického deníku farmář Sálih Mohammad z obce Tulukan v jihoafghánské provincii Kandahár.
Zatímco dříve pěstoval makovice na jednom hektaru, dnes rostliny s fialovými květy zabírají půl druhého hektaru, tedy polovinu jeho pozemku. „Nepochybuji, že i ostatní farmáři budou letos pěstovat víc máku,“ dodal 55letý farmář.
Dokazuje to i návštěva tulukanského trhu, kde kvete čilý obchod s opiem v různých stadiích zpracování. Před krámky jsou vyloženy plastové pytle s hnědou viskózní tekutinou, kovové mísy s rosolovitou substancí i tuhé, tmavé cihly opia.
Nad obchůdky vlají bílé vlajky islamistického hnutí, které v polovině srpna bez odporu vstoupilo do Kábulu. Tálibánci se krátce poté zavázali, že začnou potírat multimiliardový narkobyznys, který představuje 85 procent světové produkce opia.
 |
„Produkci opia srazíme na nulu. Nebudou se tu vyrábět žádné drogy, žádné drogy se nebudou pašovat,“ sliboval tálibánský mluvčí Zabihulláh Mudžáhid. Jeho spolubojovníci pak začali v ulicích metropole pořádat razie na uživatele heroinu a metamfetaminu, které odváží na tvrdou odvykací kúru .
Mimo hlavní město se ale vývoj ubírá opačným směrem. Provinční představitelé vítězného hnutí přiznávají, že zakázat pěstování máku zemědělcům nemohou. „Jak je máme zastavit? Kdo se o ně postará?“ říká Mulla Seif Alrahman Akhund, guvernér okresu Pandžáví, pod nějž spadá i Tulukan.
„Pokud mezinárodní společenství uzná naši vládu a získáme rozvojovou pomoc, makovice nepochybně zmizí. Můžeme proti jejich pěstování přijmout opatření, ale nechceme, aby náš lid upadl do ještě větší bídy,“ dodal.
Odvykačka v tálibánském stylu. Radikálové se pustili do drogově závislých |
Ekonomická a humanitární situace čtyřicetimilionové země, která se po kolapsu Západem podporované vlády ocitla v mezinárodní izolaci, se prudce horší. OSN odhaduje, že afghánská ekonomika od srpna oslabila o 40 procent, hladomor hrozí více než polovině obyvatel.
Washington zmrazil skoro 9,5 miliardy dolarů aktiv afghánské centrální banky, mezinárodní finanční instituce zastavily svou pomoc. Sousední Pákistán opakovaně uzavírá hranice, takže na přechodech shnily plné kamiony kandahárských granátových jablek určených na export.
„Naše ovoce a zelenina je nám na nic, když jsou hranice zavřené,“ vysvětluje Sálih Mohammad, zatímco cihlou drtí suché makové palice. Semínka smísí s vlhkou hlínou a směs pak rozhazuje na pozemku, kde ještě nedávno pěstoval obilí.
23. října 2021 |
Tálibánská hlídka projíždějící kolem na motorce si ho vůbec nevšímá. „Pokud je vláda chudší než obyvatelstvo, tak vás nikdo obtěžovat nebude. Každý si dělá, co chce,“ říká farmář z Tulukanu.
Pro farmáře je klíčové, že mák je ve srovnání s obilím velmi nenáročná rostlina. Nepotřebuje moc vody, palice se mohou nařezávat už po pěti měsících a opiovou pastu lze skladovat dlouhá léta, aniž by ztratila na účinku. Z půl hektaru je až 50 kilogramů opia, přičemž za jedno kilo farmáři dostanou (v závislosti na kvalitě) 40 až 60 dolarů.
Z regionálních trhů, jako je ten v Tulukanu, míří surové opium do heroinových rafinerií v sousední provincii Hílmand. Hotová droga pak putuje přes Pákistán, Írán či středoasijské republiky na západoevropské trhy a dál za oceán. „Hlavní zisky ale jdou do zahraničí. Afghánci jsou jenom pracovní síla,“ okomentoval dodavatelský řetězec jeden z tulukanských obchodníků Hadži Abdul Wali Agha.
OBRAZEM: Víc než feťáci v poli škodí českému máku překupníci |
Tálibán pěstování máku v roce 2000 označil za neislámské a podstatnou část úrody nechal zničit. Výsledek? Světové zásoby opia se smrskly o dvě třetiny a islamisté ztratili podporu části obyvatelstva, která tím přišla o obživu. Někteří experti však tvrdí, že islamisté tehdy prohibici vyhlásili schválně, aby omezili nadprodukci a zvýšili ceny.
Američané na boj s pěstováním máku během svého dvacetiletého angažmá vynaložili přes deset miliard dolarů. Farmáře se snažili přesvědčit, aby radši vsadili na šafrán a granátová jablka. Jenže místní drogoví bossové mezitím těžili z toho, že byli díky svému regionálnímu vlivu pro americké velení příliš důležití a pod jejich ochranou dál kšeftovali s opiem.
Tálibán si mezitím z pěstování a pašování opia udělal hlavní zdroj pro financování své guerillové války a zároveň si liboval, jak afghánský heroin decimuje nepřátele na Západě. „Kéž Bůh promění všechny nevěřící v mrtvoly. Ať už je zahubí kulka nebo opium, je to náš společný cíl,“ chlubil se v odposlouchávaném hovoru jeden z tálibánských pašeráků.
Hladoví Afghánci prodávají své děti, děvčátka jsou k mání za 500 dolarů |
Podle statistik Úřadu OSN proti drogám a zločinu bylo loni oseto mákem 220 000 hektarů afghánské půdy, o 37 procent víc než v roce předchozím. Jak píše analytička Brahma Chellaneyová, Tálibán se v posledních letech stal nejmocnějším narkokartelem světa, obchod s drogami představoval jeho hlavní příjem. Na jihu země navíc v posledních letech čile budoval laboratoře na výrobu metamfetaminu, stoupá také produkce hašiše.
Podle respektované novinářky Elaine Shannonové, která se specializuje na drogový byznys, by se proto svět neměl nechat zmást tálibánskými slovy o nábožensky motivovaném tažení proti drogám. „Jako vždy jde o peníze... Co je dobré pro afghánský drogový byznys, je dobré pro Tálibán. Svět už už brzy bude čelit nejbohatšímu a nejlépe vyzbrojenému narkostátu na světě,“ napsala v komentáři pro The Washignton Post.
8. října 2021 |
