Pětasedmdesátiletá Bibi Fatemahová se živí pletením afghánských koberců, což je pro ženu v jejím věku náročná práce. Nic jiného ji však nezbývá, protože se stala jedinou živitelkou desetičlenné rodiny. „Každý týden upletu jeden koberec, který prodáme na trhu asi za pět set afghání (160 korun). Tímto způsobem přežíváme ze dne na den,“ popisuje Fatemahová.
Ona a její rodina patří mezi tisíce lidí v Afghánistánu, kteří bojují o přežití navzdory chronické chudobě poháněné sedmnáct let trvající válkou mezi kábulskou vládou a islamistickým hnutím Tálibán.
Fatemahová musela před několika měsíci uprchnout z vesnice ležící v provincii Farjáb na severu země. Její rodina si při útěku z vesnice vzala jen několik málo věcí, které se daly unést na zádech. Kdy se budou moci vrátit zpátky domů neví.
„Museli jsme rychle pryč, ani jsem neměla dost času, abych si vzala svoje vybavení na tkaní,“ popisuje. Provinční vláda odhaduje, že Farjáb muselo kvůli nelítostným bojům opustit asi sedmnáct tisíc rodin.
Tento region je dlouhodobě epicentrem intenzivních bojů mezi vládními jednotkami a Tálibánem, podle Rádia svobodná Evropa jsou na místě také bojovníci Islámského státu. Odsud se přestěhovala do města Majmana, kde společně s rodinou žije v suterénu nedostavěného domu.
„Pro muže tady není práce,“ vysvětluje Afghánka, která podporuje dvě snachy a sedm vnoučat. Její synové platí pašerákům, aby je převedli přes hranice do Íránu, kde se snaží najít práci. Podle odhadů žije v Íránu mezi 1,5 milionu až dvěma miliony neregistrovaných Afghánců. Vzhledem k prohlubující se hospodářské krizi se však minulý rok vrátilo do vlasti asi osm set tisíc z nich.
V Afghánistánu bují obchod s dětmi, rodiče volí mezi životem a smrtí |
Ačkoli je Fatemahová nyní živitelkou rodiny, sama uznává, že je to na zdejší poměry neobvyklá situace. Roli chlebodárce v konzervativní zemi většinou zastávají muži, ženy se obvykle starají pouze o domácnost. Válka však narušila zažité tradice a podíl žen na příjmu domácnosti postupně narůstá.
Podle průzkumu Nadace Asie přispívalo v loňském roce do rodinného rozpočtu devatenáct procent žen. Oficiální míra nezaměstnanosti dosahuje v Afghánistánu 24 procent, avšak ve skutečnosti bude vyšší. Pod hranicí chudoby žije asi 55 procent obyvatel a země, která se potýká s nejhorším obdobím sucha v historii, je silně závislá na zahraniční pomoci.
Navzdory snahám však rodina Fatemahové vyjde s penězi jen tak tak. „Co si můžete koupit za pět set afghání? Materiál na koberce? Jídlo? Oblečení?“ ptá se Fatemahová. Průměrný roční příjem na obyvatele činí v Afghánistánu podle CIA zhruba dva tisíce dolarů (46 000 korun), což odpovídá platu v hodnotě pěti a půl dolaru (asi 130 korun) za den.
Celkem je v Afghánistánu v současnosti více než jeden milion vnitřně vysídlených lidí, které z domova vyhnalo buď násilí nebo zničující sucho. Stovky tisíc afghánských uprchlíků se v posledních letech vrátily z Pákistánu či Íránu, většina z nich však zůstává v provizorních uprchlických táborech v Afghánistánu, protože se kvůli válce nemohou vrátit domů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz