Afghánec likviduje miny netradičně, navrhl bambusovou kouli i chytrý dron

  • 247
Afghánec Masúd Hasání se po přestěhování do Nizozemska rozhodl pomoci své vlasti. Navrhl sérii unikátních zařízení na likvidaci min. Některé z nich zaujaly svým výstředním designem a dostaly se až do výstavních galerií. Budoucnost odminovávání nyní svérázný konstruktér vidí v nasazení multifunkčních dronů.

I desítky let poté, co válečný konflikt skončí, zanechává po sobě obvykle v krajině smrtonosný odkaz. Po celém světě jsou rozesety desítky milionů nášlapných min. Problémy s nimi má více než 70 států, ročně kvůli nim zemře 15 až 20 tisíc lidí. Mnozí z nich jsou civilisté, děti nevyjímaje. Jedna nášlapná mina podle OSN přijde v přepočtu asi na sto korun, její likvidace stojí 50krát více.

Jednou z nejpostiženějších zemí je v tomto ohledu Afghánistán, kde se nachází podle odhadů až deset milionů min. Afghánec Masúd Hasání ví o minách všechno. Vyrůstal nedaleko Kábulu. „Žili jsme kousek od letiště, zdejší poušť sloužila armádě během výcviku. Byla to regulérní válečná zóna. Nechali tady po sobě spoustu výbušnin včetně min,“ sdělil reportérům serveru BBC.

Zvířecí pyrotechnici. Miny vyhledávají i včely, sloni či krysy

Pro malého Hasáního a jeho kamarády však byly rovné planiny také velkým nekonečným hřištěm. „Vyráběli jsme si papírové hračky, které poháněl vítr. Hráli jsme si u minových polí a hračky v nich vždycky uvázly,“ vzpomíná. Jeho rodiče se jednoho dne rozhodli, že Afghánistán opustí. Vydali se do Evropy, kde procestovali několik zemí. V roce 1993 se natrvalo usadili v Nizozemsku.

Hasání zkoušel studovat. Žádný z oborů ho však nezaujal. Škola ho nudila. V jednom ze zaměstnání, které si při studiích našel, ho kolega pozoroval při kreslení. „Celý den jsem seděl v jednom domě, pracoval a kreslil, protože jsem se nudil. Kolega mi řekl, že mám kreativní nadání,“ popisuje.

Ta slova ho inspirovala, praštil s prací a začal studovat design na univerzitě v Eindhovenu. Naplno zde zúročil zážitky z dětství v Afghánistánu. Jeho hlavním projektem bylo jednoduché zařízení, které by jeho vlasti pomohlo od min. Vzpomněl si na papírové hračky, které poháněl vítr. V hlavě se mu tyto dvě věci spojily. Zrodilo se zařízení, které pojmenoval Mine Kafon.

Zařízení muselo být dostatečně lehké, aby ho mohl pohánět vítr a zároveň dostatečně těžké k odpálení miny. Uprostřed zařízení se nachází sedmnáctikilové pouzdro ve tvaru koule. Uvnitř je ukryto GPS zařízení, které mapuje odminovanou trasu.

Mine Kafon při testech.
Mine Kafon při testech.

Okolo kovového jádra najdeme odpružení, ze kterých vedou desítky bambusových tyčí zakončených plastovými hlavicemi. Část se po výbuchu zničí, ale lze je jednoduše vyměnit. Celé zařízení váží asi 80 kilogramů a přijde v přepočtu na 1 200 korun.

„Lidé dnes pátrají po minách ručně, což zabere spoustu času. Často nemají dostatečný výcvik,“ vyjmenovává nevýhody klasických metod Hasání. Jeho zařízení podle něj nabízí bezpečnější a levnější alternativu. Pro testy v praxi se Hasáního tým spojil s experty na zneškodňování min z Nizozemska, kterým velí Henk van der Slik. I on potvrzuje, že standardní metody mají celou řadu slabin. Upozorňuje však, že Hasáního vynález nemusí v praxi fungovat.

Částečným neúspěchem skončily i testy. Pro ideální fungování musí mít prostor i dostatečný vítr. Po najetí na minu se z něj sice odlomí pouze několik bambusových částí a oprava by tak teoreticky byla snadná, vyzvednutí z minového pole je však samo o sobě extrémně náročné.

U specifických typů min se navíc po výbuchu do okolí rozpráší desítky kovových střepů, což je problém pro následné dočištění. Van der Slik vidí výhody vynálezu jinde. „Pokud bude cílem zjistit v neprobádaném území, zda se v něm nachází miny, můžeme toto zařízení použít. Pak se daná oblast označí za nebezpečnou,“ vysvětluje.

Jeden z prototypů, který Hasání vymyslel po úspěchu svého prvního díla.
Jeden z prototypů, který Hasání vymyslel po úspěchu svého prvního díla.

Hasáního testy nezklamaly. Jako správný konstruktér se nenechal odradit a zařízení přepracoval pro použití, které navrhoval Van der Slik. Úsilí se vyplatilo a dlouhovlasý Afghánec sbíral mediální publicitu. Získal několik cen za design a jeho „bambusová koule“ se stala artefaktem na celé řadě putovních výstav.

Uznání bylo pro Hasáního motivací k další práci. Vyvinul několik evolučních následovníků svého slavného vynálezu. Jeden z nich měl například tvar válce. V jeho hlavě však uzrál nápad, který se na likvidaci min dívá ze zcela jiného pohledu. Rozhodl se využít nastupující éry dronů.

V loňském roce na serveru Kickstarter, který se zaměřuje na komunitní financování zajímavých projektů, uvedl plány na produkci vlastního multifunkčního dronu jménem Mine Kafon Drone. Postupem měsíců vybral 177 tisíc eur, tedy bezmála pět milionů korun.

Jak funguje likvidace min pomocí dronu?

Odminovávací dron je podle Hasáního až 20krát rychlejší než zavedené metody na likvidaci min. Navíc je multifunkční, protože dokáže zmapovat dané území, zanést do něj všechny detekované miny a následně je také odpálit. Stroj pilotovaný skrze běžnou modelářskou soupravu nejprve vytvoří podrobný 3D model terénu.

Hasání nyní vyvíjí speciální dron na likvidaci min.

Následně se na něj nasadí speciální robotické rameno s detektorem kovu, který z výšky čtyř centimetrů nad terénem rozpozná miny. Pilot je následně na základě polohy GPS zanese do modelu terénu. V poslední fázi se na stroj namontuje jiné rameno, které je schopné nést malou nálož. Pilot podle nasbíraných dat naletí přesně nad detekovanou minu, nálož na ni umístí a posléze odpálí.

Projekt je stále ve fázi vývoje. Od dubna absolvuje testování v provozu. Pokud projde všemi zkouškami, chce ho Hasání nasadit v zaminovaných zemích už v srpnu letošního roku. Jednou z prvních zemí bude jeho rodný Afghánistán.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video