„Z mého pohledu je to nyní v pořádku. Zvědavci ale budou na Hitlerovy narozeniny nadále přicházet,“ citovala agentura DPA jistou 66letou ženu, která se s dvěma přáteli ze západoněmeckých Cách přišla na otevření stanice podívat.
 |
Dům u hranic s Bavorskem, ve kterém se 20. dubna 1889 Hitler narodil, prošel od roku 2023 rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou za 20 milionů eur (484 milionů Kč). Z architektonické stránky už podle DPA nic nepřipomíná, že se v budově nacistický vůdce narodil.
Před přestavbou na historický význam místa odkazoval na chodníku před domem kamenný památník s nápisem „Za mír, svobodu a demokracii, už nikdy fašismus, na připomenutí milionů mrtvých“. Kámen s nápisem zůstal. Bílou fasádu domu doplnila cedule Policie.
Z Hitlerova rodného domu bude policejní stanice. Náklady rekonstrukce ale rostou |
„Cílem bylo zabránit jakémukoli spojování s Adolfem Hitlerem, a zbavit se tak té mystiky,“ řekl novinářům během prohlídky domu šéf oddělení historie na rakouském ministerstvu vnitra Stephan Mlczoch.
Město i Rakousko dlouhé roky vedly diskuse o tom, jak se s nacistickým odkazem vypořádat. Tyto debaty podle DPA nyní zřejmě skončily. Na stanici, ve kterou se dům změnil, bude nyní sloužit asi 50 policistů. Okresní policejní šéf Stefan Haslberger řekl, že policisté prověří každého, kdo bude při obcházení kolem domu působit podezřele. „Zkontrolujeme ho a promluvíme si s ním,“ řekl.
Začala přestavba Hitlerova rodného domu, jeho využití budí kontroverze |
Rakouská vláda si dům po desetiletí pronajímala od jeho majitelky ve snaze zastavit krajně pravicovou turistiku. Do roku 2011 v něm působila pobočka organizace Lebenshilfe pomáhající lidem s mentálním hendikepem, od té doby byl dům prázdný. V roce 2016 vláda přijala zákon, kterým si vynutila prodej domu výměnou za odškodné, nemovitost se tak dostala do vlastnictví státu.
Nacistické Německo pod Hitlerovým vedením v roce 1938 Rakousko obsadilo. Oficiální výklad takzvaného anšlusu, tedy připojení země k tehdejší Německé říši, od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Rakousko však tento postoj postupně přehodnotilo a od 90. let začalo mluvit o své spoluvině na nacistických zločinech.
