Francouzský prezident François Hollande si myslí, že teroristé brzy stanou před soudem. Je pravděpodobné, že z tiskárny vyjdou živí?
Taktické a vyjednávací týmy se budou samozřejmě snažit, aby došlo k mírumilovnému konci a zatčení únosců. Obzvlášť v situaci, kdy se tam nacházejí rukojmí, bude samozřejmě snaha využít vyjednávače.
ON-LINE: Zásah proti teroristům minutu po minutě |
Pokud ovšem dojde k akutní hrozbě násilí proti rukojmím, nebo pokud dojde k tomu, že únosci začnou střílet na policisty a provokovat je k tomu, aby je zabili, bude to také akceptovatelný výsledek.
Nebudou si samotní teroristé přát zemřít, aby se vyhnuli výslechům?
Tohle je velmi individuální a mění se to v průběhu útoku. Vidím útočníky, kteří šli na místo, spáchali útok a po zbytek té doby, která uběhla, se velmi pečlivě snaží zachránit vlastní krk.
Adam Dolník Profesor na University of Wollongong v Austrálii. Zabývá se terorismem a metodami vyjednávání. Pracoval v Mezinárodním středisku výzkumu politického násilí a terorismu v Singapuru nebo na odboru prevence terorismu při OSN ve Vídni. Pravidelně přednáší na univerzitách po celém světě i přímo pro členy bezpečnostních složek. Dolník je spoluautorem knihy Negotiating Hostage Crises with the New Terrorists, ve které analyzoval teroristické útoky v moskevském divadle Na Dubrovce či ve škole v Beslanu. |
Dává to určitou indícii, že přežití pro ně má zásadní hodnotu. Znám desítky dalších případů, kdy únosci zabili klidně sto lidí a po třech dnech se najednou začínali bát o svou vlastní bezpečnost. Když se octli v situaci, kdy neměli kam utéct a hrozil jim zásah taktických týmu, snažili se vyjednávat. Situace se prostě mění.
Někdy se stane, že tito lidé jdou na sebevražednou operaci a přemýšlejí, jak budou glorifikováni, až zemřou. Potom přiletí kulka, rozbije jim čéšku, oni začnou kulhat, zjistí že to bolí a najednou začnou přemýšlet úplně jinak.
Jindy vznikne během operace mnohem humanističtější vztah k rukojmím. Najednou je pro ně mnohem těžší toho člověka zabít, než zabít někoho, koho neviděli a koho nenávidí, jako se to stalo s těmi karikaturisty. Vývoj to může mít různý. Samozřejmě je možné, že budou chtít zemřít a ty taktické týmy vyprovokují.
Měli teroristé tiskárnu ve městě Dammartin-en-Goële, kousek od pařížského letiště, předem vytipovanou jako místo, kde se ukrýt?
Nemyslím si to. Plán útoku skončil ve chvíli, kdy se útok povedl a oni přežili. Počítali s tím, že jdou zaútočit a že je velmi pravděpodobné, že se jim odtamtud nepodaří dostat naživu. Oni ten prostor měli, tak ho využili, dostali se ven živí a od té doby improvizují.
Jsou v lokalitě, kterou neznají. Nemají ji předem zmapovanou a jsou v situaci, do které se nedostali dobrovolně. To je další věc, která časem pomáhá ke změně názorů, až s nimi budou vyjednavači řešit, jestli tam skutečně chtějí zemřít.
Vyjednávači jsou tam od toho, aby zpochybnili jejich odhodlání zemřít. Potom se budou snažit vytvořit mechanismus, jak si únosci mohou zachovat tvář. Aby to, že se vzdali policii, nevnímali jako zásadní prohru.
Policie z okolí tiskárny vykázala novináře a zakázala televizím, aby přenášely živé záběry ze zásahu. Znamená to, že začal finální zásah?
Znamená to, že už mají útočníky lokalizované. Média se odtamtud snaží dostat z několika důvodů. První důvod je bezpečnost novinářů. A druhý důvod je, aby případné obrázky pozic členů taktického týmu neinformovaly teroristy a nedaly jim informace, které jim pomohou bránit se efektivněji. Nemusí to znamenat, že útok přijde během pěti minut. Klidně se to může táhnout další dva dny.
Policie obklíčila teroristy v tiskárně:
