Na svědomí má stovky životů. Jeho skupina Fatah revoluční rada, páchala teroristické útoky napříč Evropou a Blízkým východem, mimo jiné atentáty na římské a vídeňské letiště v prosinci 1985, při nichž zahynulo 18 lidí.
Zatím není jasné, zda byl pětašedesátiletý celosvětově hledaný terorista v Bagdádu zavražděn, nebo spáchal sebevraždu. Palestinský list Al-Ajám však včera, ještě před tím, než byla Nidalova smrt potvrzena, oznámil, že očividně spáchal sebevraždu, a to před třemi dny. Abú Nidal, vlastním jménem Sabrí Banna, byl prý velmi nemocen, podle některých zdrojů trpěl leukémií.
Narodil se bohatým palestinským rodičům v dnešní izraelské Jaffě, předměstí Tel Avivu. Během izraelsko-arabské války v roce 1948 byla rodina nucena odejít na západní břeh. Prakticky celý život pak Nidal zasvětil boji proti Izraeli, ale odnášeli to hlavně političtí odpůrci a nevinní civilisté. Jeho teroristická organizace Fatah - revoluční rada se v roce 1974 odtrhla od Arafatovy OOP s tím, že je příliš umírněná. Abú Nidal a jeho lidé pak vedli krvavou gerilovou válku na území třech kontinentů, která zahrnovala vraždy, bombové útoky.
Jedním z hlavních cílů se v té době stali právě činitelé OOP. Skupina abú Nidala je viněna z vražd představitelů OOP v Londýně, Paříži, Římě, Madridu, Bruselu a Kuvajtu a z bombového útoku na úřad OOP v Islámábádu, při němž zahynuli tři lidé. Zastřešující palestinská organizace Fatah ho v nepřítomnosti odsoudila k smrti.
Od roku 1982 pak abú Nidal vedl atentáty mimo jiné na izraelského ambasadora v Británii, na jordánské linkové letadlo v Ankaře, jordánského diplomata tamtéž, britského kulturního atašé v Aténách a dalšího britského činitele v Bombaji. V roce 1987 byl abú Nidal vypovězen ze Sýrie, o několik let později z Libye. Írán a Súdán opakovaně popřely, že by mu poskytly útočiště. Koncem devadesátých let se pak začalo proslýchat, že abú Nidal nalezl úkryt u Saddáma Husajna v Iráku.
 Palestinský terorista Abú Nidal (na archivním snímku z roku 1982) byl nalezen mrtev ve své bagdádské rezidenci. |
