Předseda Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) Rajendra Pachauri

Předseda Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) Rajendra Pachauri (vlevo) a jeho zástupce Thomas Stocker při tiskové konferenci ve Stockholmu. (27. září 2013) | foto: Reuters

Teploty i hladiny rostou. Vědci viní lidstvo, činí se ale i Země

  • 562
Shrnutí pro politiky z první části šest let očekávané nové hodnotící zprávy o stavu klimatu na Zemi není příjemné čtení. Experti panelu IPCC jsou si opět jistější, že se na změnách nadpoloviční mírou podílí člověk. Nejopatrnější scénář očekává růst hladin moří do roku 2100 až o půl metru.

Klimatičtí experti v pátek představili takzvané shrnutí pro politiky (Summary for Policymakers), zestručněné závěry první z pracovních skupin Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Shrnutí je prvním výstupem z páté hodnotící zprávy panelu, která bude postupně vycházet v následujících týdnech a měsících.

Shrnutí pro politiky

Přečtěte si souhrn z dílny panelu IPCC (v angličtině)

Jedním z oficiálních závěrů, byť se číselný posun nejeví výrazně, je zvýšení pravděpodobnosti, že vliv člověka na změny klimatu je nadpoloviční. IPCC tuto pravděpodobnost ve své třetí hodnotící zprávě definoval jako 65 %, ve čtvrté zprávě už to bylo 90 % a v nyní prezentovaném výstupu z páté zprávy je to 95 %.

Dá se na to hledět i tak, že IPCC eliminoval polovinu nejistoty, která zbývala po prezentaci čtvrté zprávy. A formulace "pravděpodobnost, podle níž je vliv člověka nadpoloviční" je klíčová: některá média se zprávou pracují tak, že vliv člověka je 95procentní. Nic takového ale panel klimatických expertů netvrdí.

V Antarktidě led přibývá, ale nestačí to

Experti nyní představili například závěr, že vzrůstu množství energie, uložené v klimatickém systému, dominuje oteplování oceánů. Za léta 1971-2010 se do oceánů uložilo 90 % energie.

Zejména Arktida se otepluje rychleji než zbytek planety. V letech 1979-2012 zde podle IPCC mořský led ubýval rychlostí 0,45-0,51 milionu km² za dekádu. Oproti extrémně ohřáté Arktidě v nejjižnějších místech planety mořského ledu naopak přibývá - a to rychlostí 0,13-0,2 milionu km² za dekádu.

Celkově však ledu ubývá a tání spolu s teplotní roztažností vody jsou hlavním motorem čím dál rychlejšího růstu hladin moří. Zatímco za období 1901-2010 rostla mořská hladina průměrně o 1,7 mm ročně, v kratším období 1971-2010 už to bylo dva milimetry ročně a za léta 1993-2010 dokonce 3,2 mm ročně.

Jak pracuje IPCC

Mezivládní panel pro klimatickou změnu má tři pracovní skupiny: první se zabývá klimatologií a fyzikálními a vědeckými základy, druhá dopady klimatických změn, adaptací a zranitelností a třetí aktivními opatřeními ke snižování emisí a koncentrací skleníkových plynů.

Každá skupina zpracovává rozsáhou vlastní zprávu, kratší stostránkový technický souhrn a velmi krátké, cca 20stránkové shrnutí pro politiky. Všechny skupiny vypracují společnou syntézu poznatků (50-100 stran).

Nyní prezentovaná data vycházejí ze shrnutí pro politiky, které vypracovala první (klimatologická) pracovní skupina IPCC. Na shrnutí se podílelo 209 autorů a 50 editorů ze 39 zemí, dalších 600 autorů přispělo krátce.

IPCC dosud prezentoval celkem čtyři hodnotící zprávy týkajících se světového klimatu (vyšly v letech 1990, 1995, 2001, 2007). Letošní je pátá.

Experti IPCC zároveň podotýkají, že v poslední době meziledové (před 129 až 116 tisíci lety) byla hladina moří zřejmě o pět až deset metrů vyšší než nyní. Úsměvy na tvářích obyvatel plochých tichomořských atolů tím ale asi nevykouzlí.

Co nás čeká? Rychlost růstu hladiny oceánu se zdvojnásobila

Při modelování možného budoucího vývoje klimatu vychází IPCC ze čtyř možných scénářů, založených na množství skleníkových plynů v atmosféře (jejich definice najdete například zde).

Podle toho nejmírnějšího, předpokládajícího pouze relativně pomalý nárůst koncentrace skleníkových plynů, se povrch Země za sto let (přesněji pro léta 2081-2100, oproti rokům 1986-2005) oteplí o 0,3 až 1,7 °C. Podle nejvíce alarmistického scénáře se oteplí o 2,6 - 4,8 °C.

Se stejnými scénáři pracuje i predikce vzestupu mořské hladiny. Pro stejné období jako při modelování růstu teplot počítají klimatologové s nárůstem hladin o 26 až 55 centimetrů při nejmírnějším a 45 až 82 cm při nejkritičtějším scénáři. Ze 30-55 % k tomu přispívá teplotní roztažnost ohřívající se vodní masy, z 15-35 % tání ledovců.

Jakkoliv by se mohlo stát, že růst teplot je v kontextu Česka zanedbatelný a růst hladin moří ještě zanedbatelnější, není to pravda: například výrazné tání v Arktidě může zpřístupnit zdroje surovin a vyvolat třenice mezi severskými státy, které potenciálně ovlivní světovou ekonomiku. Častější klimatické extrémy a oteplování planety pak může výrazně ovlivnit ceny potravin a vyvolat místní konflikty. I to může mít dopad na ekonomiku.

Pravděpodobné je i to, že se i politici v Evropě na základě zprávy odhodlají k možná více, možná méně šťastným krokům, které budou prezentovat jako boj proti oteplování. Pozornosti se přitom dostává spíše těm méně šťastným, EU už například přiznává, že přehnala svou podporu biopalivům. A hodlá ji omezit.

Není v moci člověka oteplování zastavit, upozornil klimatolog

Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu v ČT upozornil, že není v moci člověka oteplování celé zastavit. Právě proto, co jsme psali už výše: tedy že člověk neovlivňuje klima z 95 %, ale s pravděpodobností 95 % více než z poloviny. Jinými slovy, že zbývá ještě hodně energie, která se na oteplování podílí a nemá s člověkem nic společného.

Aféra Climategate

Pověst panelu IPCC poškodila v listopadu 2009 aféra známá jako Climategate. Při ní hacker odcizil tisíce e-mailů a dalších dokumentů z počítačů Climate Research Unit (CRU) na University of East Anglia.

Text e-mailů naznačuje, že vědci obcházeli zákon o právu na informace, což potvrdilo i vyšetřování britských úřadů, a dává nahlédnout do zákulisí tvorby teplotních grafů.

Aféru prošetřilo několik komisí, které uznaly, že vědci měli být otevřenější a neměli veřejnosti odpírat data. Komise ale prohlásily, že důkazy o vážnějším pochybení klimatologů nenašly.

Komentoval také informaci, kterou klimatologové do své zprávy zapracovali: tedy že se za posledních 15 let oteplování planety zpomalilo či zastavilo. Tato zpráva totiž unikla do médií už v minulých dnech.

"Hovoří se o tom, ta informace ve zprávě skutečně je, ale 15 let je krátké období. Uplynulých třicet let, což už je období, s nímž jsou klimatologové 'spokojeni', bylo nejteplejších za posledních 1 400 let," řekl v ČT Tolasz.

A k ruce je i ještě mnohem delší měřené období: atmosférická koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného stoupla podle klimatologů na nejvyšší úroveň za 800 tisíc let. Koncentrace CO2, plynu s výrazným vlivem na skleníkový efekt, od preindustriální doby stoupla o 40 % zejména kvůli užívání fosilních paliv, dále pak kvůli hospodářskému využívání půdy. Třetinu lidstvem produkovaného CO2 sice oceány dokázaly pohltit, vedlo to však k jejich okyselení.

Teorie o výrazném vlivu člověka na globální oteplování má i své hlasité kritiky, mezi něž patří například dánský vědec Bjørn Lomborg nebo český exprezident Václav Klaus. Lomborg klade důraz na technologický pokrok, který podle něj pomůže lidstvu, aby se vyrovnalo se změnami. Klaus zase varuje před "zeleným náboženstvím" v politice, tedy podřizování ekonomiky a svobody radikálním myšlenkám a trendům, které označuje za "ekologistické" (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video