Spolkový kriminální úřad (BKA) oznámil, že policie v loňském roce řešila přesně 1 005 útoků na střediska pro ubytování žadatelů o azyl - ať už se jedná o žhářství, házení kamenů do oken nebo třeba sprejování nenávistných vzkazů na zdi areálu.
Útoky neustávajíZprávy o dalších útocích na azylová centra se objevují i po Novém roce. Kriminalisté z města Willingen - Schwenningen na jihu Německa v pátek informovali, že do tamní ubytovny někdo hodil granát. Dosud se podle nich používala jen zábavní pyrotechnika (více zde). |
Vyšetřování 901 z těchto případů kriminalisty dovedlo ke stoupencům ultrapravicových hnutí. Celkem 173 činů policie označila za násilné, patří mezi ně i 92 žhářských útoků.
Pro srovnání, za celý rok 2014 se podobných útoků v Německu odehrálo 199. Souvislost s pravicovým extremismem vyšetřovatelé prokázali u 173 z nich. Násilných útoků tehdy policisté napočítali 28, vypálených ubytoven bylo šest.
„Dramatický vzestup zločinů proti azylovým ubytovnám nás velmi znepokojuje. Tyto skutky musí být sledovány a trestány se stejnou důsledností jako ultrapravicová štvanice na sociálních sítích. Právě ty jsou totiž líhní xenofobie,“ řekl německému magazínu Spiegel předseda BKA Holger Münch.
Klid vydržel jen v Brémách
Útoky se během roku odehrávaly napříč Německem. Zdaleka nejvíce jich otřásalo spolkovou zemí Severní Porýní - Vestfálsko, kde se kriminalisté museli zabývat 214 takovými případy.
Nejlidnatější spolková země přitom loni nebyla v tomto ohledu nejproblémovější částí Německa, žhářských či jiných útoků na azylová centra tam bylo 25.
V říjnu 2015 uhořel uprchlík z Eritreje:
6. října 2015 |
Nejhorší statistiku tehdy vykázalo poměrně malé Durynsko se 46 případy útoků na ubytovny pro běžence. Zelené srdce Německa, jak se mu říká díky tamním hustým lesům, bylo přitom v roce 2015 jedinou spolkovou zemí, kde útoků meziročně ubylo - loni jich policie řešila 34. Nejklidnější oblastí jsou dlouhodobě Brémy, kde extremisté neútočili ani jednou.
Neziskovkám ubývají dobrovolníci, zůstali největší vytrvalci
Veřejnoprávní televize WDR si všímá, že postoj německé společnosti vůči migrantům v porovnání s obdobím, kdy do tamních měst začaly jezdit první vlaky s uprchlíky, výrazně ochladl. „Jásající lid z nádraží je pryč,“ konstatuje.
Ubylo i dobrovolníků, kteří se v prvních měsících migrační krize po stovkách hlásili neziskovým organizacím.
Jak ovšem upozorňují pracovníci neziskovek, úbytek lidí pocítili už na podzim. Nejedná se tedy o radikální obrat, za nímž by stály konkrétní události jako například silvestrovská vlna krádeží a sexuálního násilí.
„Po Novém roce nepozorujeme výrazný pokles počtu dobrovolníků pro práci s uprchlíky,“ uvedl Christoph Grätz z diecézní charity v porúrském městě Essen.
Nadšené vítající davy podle něj sice z německých měst zmizely, ale o přínosu dobrovolníků rozhoduje hlavně jejich vytrvalost. Lidí je tedy méně, s o to větším zápalem však žadatelům o azyl pomáhají.