Získejte všechny článkyjen za 49 Kč/měsíc
Každá správná odpověď je za 1 bod.
A) Beaumarchais tehdy dostal dopis podepsaný osobně králem Ludvíkem XVI., kterým mu sdělil, že jeho komedie nesmí být uvedena na scénu ani šířena tiskem. B) Tento muž stál po boku Ludvíka Napoleona během státního převratu a zavedl přísný dohled na veškerou uměleckou tvorbu. C) Za stalinských dob byly kvůli pornografickému obsahu a náznakům homosexuality zakázány některé kresby Sergeje Ejzenštejna. D) Zatímco dříve byla na index připisována pouze díla, která byla pokládána za nebezpečná, totalitní režimy dvacátého století na něj zařazovaly rovnou autory.
A
B
C
D
Nevlastní přímá řeč pojem moderní stylistiky, řeč, která je předkládána jako projev postavy, avšak je reprodukována vypravěčem. Je variantou přímé řeči, od které se v písemném projevu liší jen tím, že je graficky nevyznačena (tj. neužívá uvozovek), a proto snadněji splývá s pásmem (textem) vypravěče. (Slovník literární teorie) Ve které z následujících možností se vyskytuje nevlastní přímá řeč odpovídající definici ve výchozím textu? A) A hop, a už seděla v ušáku a začala příst a upředla velikou teplou deku, pod kterou není ani trochu zima, a pak četla ušáku noviny, četla je klidně potmě, protože tma kočce nevadí. B) Byla jednou jedna černá kočka, nosila červenou mašličku, moc jí to slušelo a všechny židle jí říkaly, pojď si sednout ke mně, to bude pohodlí, uvidíš. C) Pak se podíval do zrcadla, uši byly pryč, vypadal teď jako ostatní židle a měl z toho radost. D) Židlí bylo v pokoji šest, byly kožené a měly krásně vyřezávané nohy, ale kočka měla ráda jenom jedno křeslo s velikánskýma ušima, kterému se říká ušák.
V některých větách se vyskytují slova, která sice vypadají jako podmět, ale podmětem nejsou. Obvykle jde o částice vzniklé z osobních zájmen on, ona, ono, oni, ukazovacího to, stojícího na počátku věty. Např. ve větách ***** nemohou být podměty, protože slova to a ono nejsou zájmena (nezastupují jména). (Vzhledem k povaze úlohy není uveden zdroj výchozího textu.) Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím textu?
To je tam nevlídně! Ono se tam už zase blýská!
To má být co? Ono auto se mi tedy vůbec nelíbí.
To není nic nového! Je to ono, nebo ne?
To ti nesluší! Ono je to velmi nemoderní.
Ve dnech 13.–17. března sněmování mladých českých spisovatelů na zámku v Dobříši. První z mnoha toho druhu. Sněmík byl svolán už před únorovými událostmi, jeho úkolem byla smírná dohoda mezi spisovateli okruhu Kulturní rady a spisovateli Kulturní obce, ale události odňaly sněmu přes noc veškerý smysl a proměnily komunistické spisovatele v pány situace a skutečné hostitele, a ostatní v pouhé hosty, danou situací se jednání změnilo v politické vábení. Nebyl jsem na Dobříš už vůbec pozván, koneckonců jsem vskutku už nebyl „mladý spisovatel“, ale komunističtí spisovatelé se mohli účastnit a opravdu se dostavili v nejširším sboru až po staré mazáky, byli tu A. M. Píša, Pujmanová, Řezáč, Seifert, Závada, Majerová, Nezval, Biebl, pozváni byli a nemocí se omluvili Halas, Holan, Mukařovský. Na tu zvláštní, ale dobře pochopitelnou anomálii mého „nepozvání“ neupozornil nicméně nikdo, natož aby někdo protestoval, dokonce ani z mladých ne, pro staré i pro ty mladé byl jsem zkrátka tenkrát už odepsaný kazisvět. (V. Černý, vzhledem k povaze úloh není uveden název díla) Ke kterému z následujících útvarů nejspíše patří výchozí text?
literární kritika
odborná studie
paměti
recenze
v druhé polovině 30. let 20. století
v první polovině 40. let 20. století
v druhé polovině 40. let 20. století
v první polovině 50. let 20. století
nutnost
pravdivost
událost
zvláštnost
aby někdo protestoval
byla smírná dohoda
nemocí se omluvili
sněmík byl svolán
Jozu ani Žeňu nemůže vymazat ze svého života, stejně jako vymazala otce, přestože jsou stejně nežádoucí, ale má něco, co nemá nikdo jiný.
Kdyby se černota noci protrhla, a k tomu podle Helenčina proroctví vzhledem k lidským hříchům brzy dojde, všichni by oslepli.
Použila Honzových rad, pracovala s dechem, zvolňovala a zrychlovala tempo, jak bylo zapotřebí.
Zachvacuje ji úzkost, jež roste a roste, už je veliká jako Líza sama, už ji přerůstá, už naplňuje celý dům.