Ani ne za dvě hodiny vás čeká ve Švandově divadle představení Dějiny násilí, kde hrajete sestru hlavního hrdiny Claru. Nedávno jsem hru viděla, takže vím, že je vážná a náročná. S jakými pocity chodíte po představení domů?
Naštěstí ne až tak „zatěžkaně“, jak by se mohlo zdát, protože Clara celý příběh spíš vtipně glosuje a komentuje. Samozřejmě ale vnímám, že jde o silné téma. Hra ukazuje, že znásilnění nemusí být takové, jak ho známe z knih, to znamená, že k němu dojde s neznámým člověkem někde v parku. Ale že se to naopak může stát i s někým, kdo je vám velmi blízký, pokud nedáte k sexu souhlas. Diváci na představení velice dobře reagují a poté, co byli loni v říjnu na Slovensku zastřeleni dva muži homosexuální orientace, si tuto událost do hry promítají. Dostává tím ještě silnější rozměr.
Moje postava se nevědomky ocitne ve hře, o které nemá ponětí.
