Snímky zveřejnil časopis SuperSpy.
Matěj Homola, který se do poslední chvíle snažil nepříjemnou záležitost vyřešit v soukromí, nyní pro iDNES.cz přiznává: Zradil jsem vztah, takže
poškozená je Dara.
Matěji, jak se cítíte dva dny poté, co vyplulo na povrch, že jste své partnerce byl nevěrný?
Jako král nevěrníků, což není dobrý pocit. Pak bych se pojmenoval ještě několika vulgarismy, ale je možné, že to budou číst i děti. Myslím, že o mě ale teď tolik nejde. Zradil jsem vztah, takže poškozená je Dara. To mě mrzí nejvíc, upřímně. Dále je mi líto všech příbuzných, kteří mě samozřejmě z části zavrhli, že jsou skrze tuhle mediální kampaň vtaženi do děje. Takže mě to mrzí kvůli Daře a rodině, bylo to ode mne nefér. Z aféry a z toho, že se v tom nimrá veřejnost nadšený nejsem, měla by to být naše soukromá věc, ale čas nevrátím, nic nenapravím, přijímám všechny následky. Vím, s kým jsem žil.
Jaké jsou Vaše vztahy s Darou nyní? Nebyli jste jen partneři, ale i rodiče. Co bude s dcerou Laurou?
S Darou nekomunikujeme, je to pochopitelný. Laura zůstane nadále v Šárce s Darou.
Je to citlivá otázka, ale nemůžu si ji odpustit: Jak se díváte na nevěru obecně?
Lidi se občas podváděj, každý to řeší se svým svědomím, já můžu pojmenovat svoje důvody jako nejpokleslejší mužské pudy, nic víc, nic
míň. Úlet na jeden večer, zkrat, který nejde omluvit. Nemůžu mluvit za ostatní, ale v zásadě je nevěra samozřejmě selhání. Někdy se o ní neví, jindy to vyřeší facka a někdy rozbije vztah, jako tahle.
Kdyby situace byla opačná, jak byste se zachoval?
Nevím, už jsem to zažil, ale privátně, ne takhle veřejně. Bohudík jsem neviděl žádné fotky. Dost mě to tenkrát dostalo, ale pak jsem to přičetl mužský ješitnosti a zuby nehty to ustál. Tohle by bylo asi moc. Ale těžko říct.
Když se vrátím o pár měsíců, není tajemstvím, že jste s Darou procházeli krizí...
To ano, mnohokrát jsme náš vztah rozpustili, ale vždy jsme to nějak
překonali a dali dohromady. Náš společný život byl odlišný od ostatních, on totiž vlastně žádný moc neexistoval, kdysi jsme se od sebe odstěhovali, a doteď jsme žili zvlášť. Asi nám to vyhovovalo, žít si každý po svém. Viděli jsme se třeba na chvíli jednou týdně, nebo za čtrnáct dní, opravdu společných bylo dohromady pár týdnů v roce. Je ale pravda, že v poslední době jsme zrovna měli k sobě blíž, viděli se častěji a začali opět přemýšlet o společném životě, až jsem to tímto činem definitivně ukončil.
Tu hořkost a sypání si popel na hlavu z Vás cítím, ale co chcete dělat dál?
Nic, přehodnotím pár věcí a dojedu s kapelou šňůru. Pak odletím s
baťohem někam pryč.
