„Samozřejmě já i Josefína máme Sofii rádi. Ony si byly strašně blízké, nejlepší kamarádky, ale se Sofií to skončilo, když jsem byl v prváku na střední,“ říká jedenadvacetiletý Tomas, který je rok a půl ve vztahu s Josefínou. „Mrzí mě, že moji přítelkyni to obvinění bolí, ale moc tomu nerozumím, tak to radši nebudu řešit,“ dodává čerstvý student režie na FAMU.
Donedávna se věnoval především herectví. Česká televize připravila do vysílání seriál Ratolesti, ve kterém ztvárnil jednu z hlavních postav. S Aňou Geislerovou a Stanislavem Majerem tvoří ústřední rodinu, která prochází všemi deseti díly.
„Během natáčení jsme se nějakým způsobem sblížili. Se Standou jsem se stali kamarády, často si voláme a Aňa mě teď bude učit na škole předmět práce s hercem,“ vypráví Pšenička. „Když jsme se naposledy viděli v Brně na festivalu Serial Killler, vybafla na mě: Ha, budu tvoje učitelka! Tak jsem jí říkal, že se bojím a že se před ní budu stydět. Ale snad to bude dobrý,“ prozrazuje.
V Ratolestích se představuje jako závodník v cyklokrosu. „Měl jsem nějaké tréninkové jízdy, takže něco jsem odjel na kameru já, třeba tam, kde se jelo po rovince nebo nějaké malé sešupy, ale když jede moje postava po schodech centrem města, tak to byl dubl. Tyhle šílené věci jsem nedělal,“ přiznává.
„Cyklistika je sport, který mají rádi kameramani, my herci ho neumíme. Ale je pravda, že svého kameramana z FAMU Filipa Smila, který dělal i na tomto projektu, jsem se ptal, jestli bych si s nimi nemohl někdy zajezdit. Tak slíbil, že mi poradí, jaké kolo si mám koupit a přidám se k nim,“ vypráví.
Krom jízdy na kole zaujme jako Honza Velek hned v prvním díle svou filozofií v souvislosti s drogami, které začne navzdory tomu, že jeho matka (Aňa Geislerová) je adiktoložkou, otec (Stanislav Majer) ředitelem gymnázia a strýc (Matouš Ruml) policistou, distribuovat. „Moje postava si myslí, že páchá dobro, ale je na divácích, aby posoudili, jestli ano, nebo ne. Každopádně prodává kvalitní materiál, aby si narkomani jeho užíváním neublížili,“ říká.
Tato dějová linka prochází celým seriálem. Každý díl pak ještě otevírá jedno klíčové téma. Řeší sociální, školní a kriminální kauzy.
Tomasovy soukromé „závislosti“ se týkají alkoholu. Proto se rozhodl dát si od něj pauzu. „Rok jsem nepil, ale teď zase piju. Podle mě normálně, určitě to není problémové množství. Původně jsem to měl nastavené tak, že budu abstinovat čtyři měsíce, potom jsem si řekl, že to vydržím do léta a nakonec jsem to dotáhl až na dvanáct měsíců. Ale věděl jsem, že to není navždy. Takový extrém není v mém životě udržitelný. Chtěl jsem si projít mentální a fyzickou očistou a teď hledám ten správný balanc. Asi jako každý v životě,“ upřesňuje.
Škola mu začala teprve před pár dny, ale stihl už dva „seznamováky“ v rekreačním středisku v Poněšicích. „Poprvé jsme tam jeli celá fakulta, podruhé jenom režiséři. Byly to takové stmelovací pobyty, ale zároveň se tam pracovalo,“ vypráví.
V prvním ročníku na hrané režii je jich pět. Tři Češi, Slovák a Ukrajinka. „Jsem obklopený lidmi, které zajímají stejná témata, stejný druh umění jako mě, takže někdy je to nabíjející, jindy vyčerpávající. Když se mluví o filmech do tří do rána a já bych už radši probíral něco jiného,“ přiznává.
Jako student režie, který zároveň hraje, je v ročníku zřejmě jediný. „Ale podle mě umí hrát všichni lidi. Jde jenom o to, jestli jste nebo nejste ochotni se před kamerou duševně obnažit. Protože o tom to herectví je,“ vypráví.
Sám se do nových projektů jako herec momentálně nehrne. „Do konce školního roku nic nového točit nebudu. Nemůžu a ani nechci. Teď šlo ven docela dost věcí, ve kterých jsem hrál, a na Slovensku ještě dotáčím seriál, kde jsem měl skoro sto natáčecích dní. Takže cítím, že si potřebuji dát pauzu, aby se pro mě hraní nestalo rutinou. Zároveň začnu na jaře hrát v divadle, ve vysněném projektu. A od druhého ročníku na FAMU budu hodně točit,“ informuje o svých plánech.
Nedávno napsal scénář ke svému krátkému filmu. „Jmenuje se Fast Love (Rychlá láska) a je o zradě ve vztahu, se kterou se člověk musí nějak vyrovnat a nemá sílu konfrontovat toho druhého. Životní téma. Mám je rád,“ říká. Jeho největším vzorem je francouzský herec a režisér Gaspar Noé. „Líbí se mi energie a drzost jeho filmů,“ dodává.
Scénář bude muset v rámci studia realizovat, takže se nabízí, aby do filmu obsadil svoji přítelkyni Josefínu Prachařovou. „Jenomže ona nechce hrát v mých věcech. Bojí se, že by mi to zkazila,“ prozradil. „Mám ale pro ni roli ve filmu, který budu dělat v druhém ročníku, ten už bude delší, dvacetiminutový, takový psycho-taneční. Mám rád psycho a mám rád tanec. A ona je excelentní tanečnice, takže se do něj perfektně hodí. Chci, aby k němu vytvořila i choreografii. A je taky velmi dobrá scenáristka, což se o ní moc neví. Napsala hru Vina vína spolu se svojí sestrou a Sofií Höppnerovou a podílela se i na všech mých scénářích, včetně toho k filmu na přijímačky. I teď píšeme společně.“
Tomasovi dala košem, ale postavu nevidomé dívky v Ratolestech si Josefína zahrála s chutí. Epizodní roli v projektu vzala i Stella Janáčková, dcera Ani Geislerová, která však víc než k herectví tíhne k výtvarnému umění.
Tomas si FAMU hodlá užít, jeho předchozí školní léta nebyla veselá. „Byl jsem vždycky hrozně provokativní student. Velmi dobře jsem například znal školní řád, protože jsem ho byl nucen za trest několikrát přepisovat. Takže jsem pak dělal chytrého. Když mi učitelé něco řekli, reagoval jsem, že to není tak úplně pravda a že se můžeme podívat do školního řádu. Byl jsem takový chytrolín, což pro ně muselo být docela otravné,“ přiznává.























