MÉ VZPOMÍNKY NA NAŠE PRVNÍ SPOLEČNÉ ZAČÁTKY
Michaela: Produkce divadla Kalich, kde jsme si na střídačku nechávali v ledničce sladké drobnosti.
Roman: Vybaví se mi první korepetice v Divadle Kalich na muzikál Osmý Světadíl. Míšu jsem znal z televize a věděl jsem, že je to talentovaná a krásná holka. Naživo mě ale uchvátila. Ihned jsem se do ní zamiloval. Sršila energií a barvami. První setkání mám dodnes uložené v hlavě. Byl to jeden z těch osudových momentů.
NEJDELŠÍ DOBA, KTEROU JSME STRÁVILI JEDEN BEZ DRUHÉHO
Michaela: Myslím, že to bylo, když Romča zkoušel představení Jesus Christ Superstar na Slovensku. Už je to hodně dávno, ale pamatuju si, že Roman se měl dobře, bydlel s Lukášem Adamcem a vždy když jsem tam přijela na návštěvu, tak mě budili slivovicí.
Roman: To jsem zkoušel v Bratislavě představení Jesus Christ Superstar a domů jezdil jednou za týden. Občas jen jednou za čtrnáct dnů. Chyběli jsme si a stále jsme si volali.
KDO SE PRVNÍ PŘIJDE UDOBŘIT, KDYŽ SE POHÁDÁME
Michaela: Já jsem docela tvrdohlavá, ale většinou to prostě nějak vyšumí nebo se omluvíme navzájem. Nikdy nejdeme spát pohádaní.
Roman: Většinou to odejde samo. Oba se vzájemně omluvíme. Naše hádky bývají divoké. Ale stejně jako přijdou, tak pak odejdou. Tichá domácnost u nás není. Většinou si to vyříkáme hned a zase normálně fungujeme.
KDY A PROČ TO BYLO NAPOSLEDY
Michaela: To jsou vždycky tak strašné prkotiny, že na to vždycky rychle zapomenu. Ale tak jednou za týden se vždycky takováhle prkotina najde. Většinou to je kvůli tomu, že každý máme jiný pohled na věc ohledně našich dětí.
Roman: Už ani nevím. Většinou to jsou hlouposti. Máme hodně práce a většina hádek vzniká v únavě, kdy na spoustu věcí reaguje člověk podrážděně. Nic podstatného.
Roman Tomeš, Michaela Tomešová a jejich synové Jonáš a Kristián
NEJVÍC JSEM SE O TEBE BÁL / BÁLA
Michaela: Vždy, když měl Roman nějaký úraz v divadle. Poprvé na generálce Pomády, na kterou jsem se dívala a najedou místo něj stál na jevišti jeho alternant. Srdce se mi zastavilo. Pak když si zlomil nohu poté, co spadl z jeviště na představení Freddie.
Roman: Kdy jsem se o ni bál nejvíc? To jsme spolu byli teprve čerstvě. Bydleli jsme na Letné a Míša byla večer venku s kamarádkami. Psala mi před půlnocí, že už jede domů. Probudil jsem se ve čtyři ráno a ona nikde. Nemohl jsem se jí dovolat, protože měla vybitý mobil. Pak jsem zjistil, že se u nás ve vchodě zapovídala se sousedy a skončila u nich.
ROLE, VE KTERÉ Z TEBE NEMŮŽU SPUSTIT OČI
Michaela: Miluju ho na jevišti ve všem a tajně ho sleduju z šály. Hlavně v Hedwig a v Beetlejuicovi. V divadle Kalich spolu hodně partneříme, tam se musím trochu krotit.
Roman: Kdykoliv Míšu vidím na jevišti, znovu se do ní zamiluju. Za poslední dobu to určitě byla role Eržiky v Baladě pro banditu v Divadle Na Vinohradech. Pak Sally Bowles v Cabaretu v Divadle bez zábradlí a v neposlední řadě je to Alča v Biografu láska v Divadle Kalich.
ZLOZVYK, KTERÝ MĚ NA TOBĚ DOJÍMÁ
Michaela: Když dojíš něco na gauči a ten talířek ještě půl hodiny držíš v ruce, než ho jdeš uklidit.
Roman: Těžká otázka! Nejčastěji si nechává noční stolek zahlcený sklenicemi s vodou, které si tam vždy před spaním ukládá na noc. Nikdy je nevypije a já to pak jednou za týden odnáším do dřezu.
Nemám rád fejkové fotky ve stylu máme super život, říká herec Roman Tomeš |
KDE JSME SPOLU BYLI NEJDÁL, A KAM DÁL SE JEŠTĚ CHYSTÁME
Michaela: Na Srí Lance, kam se opět chystáme. Ale nejraději bych do nekonečna a ještě dál.
Roman: Nejdál jsme byli na Srí Lance. Tam se chceme za rok určitě vrátit. Dál se zatím nechystáme, ale myslím, že čím budeme starší, tím víc budeme cestovat.
VÁŽÍM SI TĚ, PROTOŽE...
Michaela: Jsi moudrý, empatický, milující otec i manžel a citlivá a napojená bytost. Za to, že jsi vždy stojíš za svými názory a za každou cenu ochraňuješ rodinu.
Roman: Protože je to milující manželka, máma a za všech okolností čistá duše, která dělá náš dům domovem.
KDY V TOBĚ NEJVÍC VIDÍM NAŠE SYNY
Michaela: Když muzicírujou, smějou se a vztekaj.
Roman: Kdykoliv se jí podívám do očí a uvědomím si, co všechno jsme spolu za ty roky dokázali. Vybudovali jsme rodinu, postavili dům a vytvořili milující prostředí pro naše děti. Nic víc není.
KDE NÁS VIDÍM ZA DESET LET
Michaela: Kéž bych nás viděla stejně jako nás vidím teď. Očima lásky a napojení.
Roman: Tam, kde jsme teď. Možná bohatší o pár dalších uměleckých projektů. Stále však šťastné a zdravé v našem domečku s rodinou. Milující se a vděčné za to, co máme.
