„Já jsem schopná skousnout jeho vrtochy, on zase ty moje. Většinou jsou to blbosti, třeba když mě prudí, že jsem nedala hrnek tam, kam patří. Ale proč se kvůli tomu hned rozvádět?“ nechápe dnešní trend Radana Labajová.
Zatímco ona na partnerech nikdy fyzicky závislá nebyla, oni na ní ano. „Všichni se mnou chtěli vždycky být 24/7, i můj současný manžel. Ale má smůlu, chodím do práce, jezdím na vystoupení, tak nemá jinou možnost, než to přijmout. Holt, musí chvíli vydržet doma sám a nebát se,“ směje se.
Manžel, který je generálním ředitelem firmy přes elektro, to zkouší na manželku všelijak. „Říká: Nejezdi zpívat, zůstaň s námi... Co ti chybí? Vždyť já nás uživím. Lidi tam na tebe budou koukat a chmatat po tobě,“ přibližuje jejich běžný dialog.
Její syn, který je sice hudebně jinde, protože má rád power metal, ji ale naprosto chápe a fandí. „To je úplný miláček,“ říká zpěvačka o téměř sedmnáctiletém Teodorovi. Studuje filmovou tvorbu a rád by byl jednou scenáristou.
„Teď trošku posmutněl, protože si myslí, že se tím neuživí. Tak se bude muset poohlédnout ještě po něčem jiném, co by si k tomu přibral,“ říká zpěvačka. „Každý to v sobě trošku máme,“ odhaluje, kde se v něm vzaly literární vlohy. „U něho se to začalo projevovat na základce během slohovek. Učitelky nám říkaly, že moc pěkně píše, že pro to má cit. Tak jsem si říkala, že bude spisovatelem. Ani ve snu mě nenapadlo, že by chtěl být scenáristou, ale on to vidí jinak.“
Už se dokonce spolu baví o tom, že by jí napsal nějakou roli. „Ale princezna to nebude, mami, prohlásil. Teď zrovna píše scénář a nabídl mi v něm postavu fetující bylinkářky. Tak jsem mu řekla, že feťačku hrát opravdu nechci,“ prozrazuje Radana.
„Máme spolu moc hezký vztah, na úrovni dospěláků. Nenařizuji mu, co má dělat, bylo by mi to už proti srsti. A on na mě na druhou stranu kouká jako na člověka, kterému chce sám od sebe pomoct,“ vypráví Radana, která podpořila aukci spolku (Ne)závislá, jehož výtěžek zútulní prostředí dětské psychiatrie v Motole.
„Spojila jsem se s tímto projektem na základě svých útrpných zkušeností z dřívějška. Jak mi postupně umřelo hodně blízkých (tatínek, maminka, babička), tak jsme o tom vedli takový pohovor, protože když z vašeho života odejdou rodinní příslušníci, musíte se s tím nějak vypořádat. Člověk na nich přece jenom bývá do jisté míry závislý,“ vysvětluje zpěvačka.
Ona se s jejich odchodem srovnala sama, ale když její maminka onemocněla rakovinou, využili služeb nemocniční psycholožky. „Máma nedokázala přijmout, že umírá. A v tu chvíli je osoba, která si s ní o tom povídá, strašně důležitá. Ne vždycky to zafunguje, protože jsou lidi, kteří se s tím faktem nesmíří nikdy. Ale umírat v depresích není hezké,“ vypráví Radana.
Sama si pak nechala udělat genetické testy a zjistila, že má mutaci BRCA2 genu a je tudíž ohrožená rakovinou stejně jako její babička a maminka, které jí podlehly. Podstoupila tudíž odstranění prsou, vaječníků a vejcovodů a pravděpodobnost onemocnění se z osmdesáti procent snížila na pět. Díky přírodním hormonálním náhražkám pak zvládla i předčasnou menopauzu.
S kapelou Holki jezdí bez ohledu na sezonu neustále po koncertech. „Teď jsme si to akorát nakombinovali, že někde vystupujeme na half-playback a jinde s kapelou,“ popisuje.
Díky této novince se jejich publikum rozdělilo na dva tábory. „Když zpíváme s kapelou, skalní fanoušci tomu nemůžou přijít na chuť. Míváme totiž trošku jiné aranže a zníme jinak, než jsou zvyklí. Ale na druhou stranu nás objevili na festivalech šestnáctiletí mlaďoši, kteří nás předtím vůbec neznali. Takže jsme k sobě přitáhli nové posluchače a ti, co nás poslouchali jako svoje guilty pleasure a veřejně se o tom raději nezmiňovali, tak pro ty jsme s kapelou taky nějak přijatelnější,“ usmívá se Radana.
Ke starému repertoáru poslední léta přidávaly každý rok jednu písničku. „Na vystoupeních si je už někteří lidé zpívají s námi, což nás mile překvapuje, ale jde to pomalu. Dneska se hudba šíří zvláštním způsobem - přes sociální sítě. Spousta lidí ty skladby ani nezná celé, jenom úryvky. Tahle doba je nějaká šílená,“ říká Radana.
Přesto by neváhala znovu do hudebních vod vstoupit, kdyby stála na začátku. „Mě to baví. Ráda zpívám a vystupuji na pódiu, užívám si interakci s posluchači. Takže, kdyby byla příležitost, chytila bych ji za pačesy a možná bych jí šla i naproti. Třeba bych se přihlásila do nějaké pěvecké soutěže,“ říká.
Holki ve složení Radana Labajová, Nikola Šobichová, Kateřina Brzobohatá a Klára Kolomazníková, která později seskupení opustila, se na hudební dráhu vydaly v roce 1999 a v té době o ně pečovalo hudební vydavatelství.
„Všechno jsme dostaly na podnose, ale pak jsme se musely přetransformovat, jinak bychom nepřežily. Pokud bych si mohla vybrat, chtěla bych kombinaci obojího. Abych si mohla rozhodovat o tom, co chci a jakým způsobem kam posouvat, ale zároveň aby to dělal někdo za mě. Teď se tím musíme zabývat samy a je to velký žrout času. Takže já nejen, že odjíždím tomu svému muži na koncerty, ale když jsem doma, sedím u počítače a tvořím příspěvky na sociální sítě,“ prozrazuje.
O prázdninách si jí ale manžel a syn užili do sytosti. Radana opustila svoje dřívější zaměstnání na Primě, věnovala se celé dva měsíce rodině a teď nastupuje do společnosti BigMedia.
30. října 2020 |
























