„Rozhodnutí o udělení vyznamenání přijala paní Dana osobně ještě před svým odchodem. Vyznamenání přebírá pozůstalá partnerka paní doktorky Dany Drábové, paní Markéta Pávová,“ uvedl kancléř Milan Vašina během hradního ceremoniálu předání jednoho z nejvyšších vyznamenání.
Slavnostní předávání vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. (Vladislavský sál, Praha, 28. října 2025)
Dana Drábová zemřela 6. října 2025 doma v Pyšelích. Tam proběhl i její neveřejný pohřeb v úzkém kruhu rodiny, jak si sama přála. Minulý čtvrtek se pak konalo veřejné rozloučení ve Fóru Karlín, kterého se zúčastnily tři tisíce lidí. Vzpomínkovou akci Děkujeme, Dano uspořádaly organizace Dárek pro Putina, Post Bellum a Havloids Memorial Club.
Na akci zazněla také slova z dopisu od příbuzných Dany Drábové: „Jaké překvapení, že Dana opravdu měla rodinu. Možná trochu jako paní Columbovou, všichni o ní mluví, ale málokdo ji viděl. Dovolte mi tedy jménem této rodiny poděkovat a zároveň doufat, že ještě chvíli vydržíme v režimu paní Columbové,“ stálo v dopisu podepsaném „Markéta“.
Režim paní Columbové však vydržel jen několik dní, o necelý týden později bylo při předávání státních vyznamenání oznámeno, že metál pro zesnulou Danu Drábovou převezme „pozůstalá partnerka paní doktorky, paní Markéta Pávová“.
Hlášení o radiační situaci budou již navždy jiná.
Dana Drábová 3.6.1961 - 6.10.2025
Odešla doma po krátké těžké nemoci v kruhu nejbližších. https://t.co/i6TkwG5YVn
Drábové udělil medaili Za zásluhy v roce 2014 také exprezident Miloš Zeman. Dana Drábová byla dlouholetou předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který vedla od roku 1999 až do své nedávné smrti. Angažovala se také v komunální politice, od roku 2010 byla místostarostkou Pyšel na Benešovsku, od října 2016 do května 2017 zasedala také v zastupitelstvu Středočeského kraje. V posledních letech výrazně vystupovala na podporu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Státní vyznamenání: Pavel ocenil Svěráka, Drábovou, odbojáře či školáka zachránce |
Vystudovala obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde v roce 2000 získala doktorát z jaderné fyziky. Kariéru začala v roce 1985 v Centru hygieny záření Státního zdravotního ústavu, poté prošla několika funkcemi v oblasti radiační ochrany, v letech 1995 až 1996 byla ředitelkou Krizového útvaru SÚJB.
Mezi roky 1996 a 1999 byla ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) a od listopadu 1999 ji vláda Miloše Zemana jmenovala předsedkyní SÚJB. Do čela úřadu nastoupila v době, kdy se dokončoval první blok jaderné elektrárny Temelín. Několik let zpožděná a prodražující se stavba narážela na odpor mnoha tuzemských i zahraničních aktivistů. Před vstupem do Evropské unie pak ČR také čelila pokusům o zpochybnění bezpečnosti v Dukovanech.
Drábová zastávala i řadu funkcí v mezinárodních organizacích. Opakovaně byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), byla též předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů (WENRA, 2006 až 2009).
