Setkali jsme se na besedě k mobilní aplikaci, jejíž cílem je chránit partnerské vztahy. Zmínila jste, že ji sama aktivně používáte. Jak konkrétně?
Jsem člověk, který nemá rád různé seznamovací aplikace a podobně. Jsem tak trochu stará škola. I když je pravda, že některé jiné aplikace používám velmi aktivně. V novém vztahu jsem se po nepovedeném manželství rozhodla jít na to trochu víc vědecky. Aplikace vybízí třeba ke komunikaci s partnerem a pobízí člověka, aby začal případný hrozící problém řešit. U nás to bylo třeba konkrétně před nedávnem, kdy jsem začala méně komunikovat, protože jsem měla spoustu práce a hodně jsem se věnovala dceři.
Aplikace vás na to upozornila?
Ano. Sama jsem si to neuvědomovala a kdyby mi něco řekl můj partner, asi bych to brala jako stížnost. Člověk je někdy v tomto nedůtklivější, nechce ve vztahu něco dělat špatně. V aplikaci jsem to viděla černé na bílém, že se asi trochu něco začíná dít. Máte čas to promyslet a nejít rovnou do konfliktu. Pobízí to vlastně ke komunikaci a dá se díky tomu předcházet věcem, které by vás třeba ani nenapadly. Jak se to někdy říká, jeden je ve vztahu šťastný a říká si: „Jak to, že to skončilo?“ A ten druhý pak na to: „Ale já jsem to říkal. Nebo říkala.“
Byla váznoucí komunikace jedním z důvodů, proč jste se rozvedla s Jiřím Paroubkem? Byl to model „Já jsem šťastný, já jsem nešťastná“?
Nerada bych se k tomu vracela, protože moje nepovedené manželství beru jako jeden ze svých největších životních neúspěchů. Sama jsem z rodiny, která fungovala perfektně a to samé jsem chtěla pro svoji dceru. Bohužel to nevyšlo. Myslím si, že jeden z těch problémů byla právě ta komunikace. Ta když nepřijde včas, tak se pak už těžko něco zachraňuje.
Jiří Paroubek s bývalou ženou Petrou Paroubkovou na snímku z roku 2013
Hovořila jste při dnešní besedě i o svém IQ a EQ. Jak moc velký podíl mají inteligenční a emocionální kvocient ve vašem současném vztahu?
Myslím, že moje IQ přesahuje moje EQ. Některé věci špatně komunikuji, nechávám si toho spoustu pro sebe a jsem takový ten katastrofický scenárista, který hledá už předem, co by mohlo nevyjít. Neřekla bych, že jsem pesimista, ale obávám se často něčeho a hledám si nějakou variantu řešení A, B, C a D, což asi není úplně ideální do vztahů. Myslím, že je důležité najít rovnováhu a snažit se nějakým způsobem vybalancovat věci ve svém životě. Nemusíte fungovat úplně perfektně a být stále sluníčkově naladěný, ale zase také ne úplně negativní. Zkrátka vidět věci, jak jsou. To také přichází až s věkem. Když mi bylo dvacet, tak jsem vše komunikovala a viděla jinak, než dnes.
Prozradíte, čemu se věnuje váš současný partner, kde jste se seznámili a jak dlouho spolu jste? Někde jste zmínila, že se znáte snad už osmadvacet let!
Ano, je to jeden z mých kamarádů, které znám léta letoucí. Seznámili jsme se v Řecku, na ostrově, kam jezdím. Nechtěla bych ho specifikovat, ale má svůj byznys, který úspěšně dělá v Řecku. Známe se dlouho a loni na konci léta vzniklo z přátelského vztahu něco víc. Já i on jsme byli už delší dobu svobodní. Najednou to tak vyplynulo i tím, že se už dlouho známe. Já jsem stereotypní člověk, nerada měním zubaře, kadeřníka a podobně. Takže to pro mě bylo od začátku takové bezpečné. Byl a je to člověk, se kterým si mám co říct a kterému důvěřuji.
Jiří je velkorysý jen k ženám, které opustil on, říká Petra Paroubková |
Díky tomu, že se znáte, to alespoň nebylo ani tak velké překvapení pro vaši dceru.
Dcera by mě asi zabila, že o ní mluvím. Je v teenagerském věku a je poměrně bystrá. Myslím, že není co k tomu víc dodávat. Není už malá a není to těsně po rozvodu. Exmanžel se oženil, dcera velmi dobře vychází s jeho stávající partnerkou, já také. Myslím, že to je fajn. Ty vztahy se tak nějak znormalizovaly, to je i pro dceru dobře.
Pocházíte ze Slovenska. V jakém ohledu na sobě pozorujete, že jste Slovenka?
Nemám ráda tyhle národní stereotypy, ale zároveň je pravda, že do jisté míry fungují. Říká se třeba „lakomý jako Skot“, „pije jak Dán“ a asi to z něčeho trošičku vychází. Žila jsem hodně v zahraničí, v Čechách ale žiji většinu svého života. Velké rozdíly nevnímám, nicméně si myslím, že Slováci jsou takoví prchlivější a emotivnější, rychleji reagujeme. Ale také to neplatí obecně u všech, to asi spíš u mě.
Petra Paroubková s dcerou Margaritou (květen 2023)
Vydala jste knížku, nechystáte třeba další? Teď podle vaší reakce vidím, že s knihou asi zpětně nejste příliš spokojená?
Ne, že bych nebyla spokojená. Jsem temperamentnější povahy a chtěla jsem v ní trošku bránit svého exmanžela. Bylo to také víceméně konzultováno s ním, bylo to na jeho popud. Jsou některé věci, které nejdou vzít zpátky. Neříkám, že se za to stydím, ani že bych to brala zpět. Ale člověk neplánuje. I když možná obecně ten můj život, jak proplouvám těmi peripetiemi a co všechno jsem zažila, by asi byl do knihy vtipný a zajímavý. Ale zase bych toho možná odhalila příliš. A mám dítě, které by asi některé věci nechtělo číst. Obzvlášť teď jsme v tom věku, kdy máma dělá některé věci, které jsou trapné, že ano. Určitě v nejbližší době další knihu nechystám a vůbec o tom ani nepřemýšlím.
Jakou ženou je Petra Paroubková v roce 2024?
Určitě jinou, než v roce 2007, když jsem se vdávala. Také jiná, než když jsem se rozváděla. Náš vztah s Jiřím skončil před sedmi lety. Myslím, že mi ty zkušenosti a ta léta přinesly jednu dobrou věc. Mívala jsem tendenci vidět věci černé a bílé a být hodně vyhraněná v některých věcech. Zdá se mi, že jsem teď mnohem víc tolerantní. A to je hrozně důležité.
Dcera často slýchá, že dostává od táty tisíce. Není to pravda, říká Paroubková |
Ohlédla jste se za minulostí. Do titulku se tehdy hodilo krásné spojení „sexy mozek“. Pamatujete si na to? Myslíte, že je to teď použitelné i pro některé jiné ženy, když dojde třeba právě na ty různé seznamky?
Pojem sexy mozek jsem nevymyslela já. Shoda okolností má tedy kořeny v iDNES.cz, protože tehdy vznikl rozhovor pro Magazín DNES, který jsem dělala s Honzou Malindou. Byl to můj úplně první rozhovor. Já jsem tehdy řekla, že na muži je nejvíc sexy mozek a oni se toho chytli. Pan šéfredaktor Moravec se tehdy rozhodl, že „sexy mozek“ bude skvělé spojení do titulku. V podstatě je na tom je velký kus pravdy. Jak už bylo řečeno, po několika letech vztahu poblouznění a zamilovanost opadá a potřebujete mít vedle sebe partnera, se kterým si máte co říct a musíte být nějakým způsobem kompatibilní a doplňovat se i umět dělat kompromisy.
A k tomu je třeba mozek.
Na to ten muž i žena, ale více muž, potřebuje mít něco v hlavě. Je moc hezké, když vás partner dokáže pořád nějakým způsobem podněcovat nebo k něčemu inspirovat. A to nedokáže člověk, který nemá plný nabitý mozek. Myslím, že je to důležité i u přátel. Někdy říkám, že lidi dokážou být intelektuální snobi. Ale to neznamená, že se nebudou bavit s někým, kdo nemá vysokou školu nebo velmi zajímavé zaměstnání. To, co má člověk v hlavě, nezáleží na tom, kolik vysokých škol má za sebou, nebo na tom, co momentálně dělá a čím se živí. Buď to tam zkrátka je, nebo ne.
Zmínila jste, že rozvod vnímáte jako velký neúspěch a jste z rodiny, kde se lidé nerozváděli. Na druhou stranu je dnes i jiná doba a člověk zraje tím, co prožije. Je ten vztah, který máte teď, jak se říká „za odměnu“?
Ještě bych se k tomu vrátila. Já jsem z rozvedeného manželství. Ale velice záhy do něj přišel nevlastní tatínek, který mě vychoval a který měl harmonický vztah s mojí maminkou. Harmonicky, neharmonický, víte, jak to je, ale prostě krásný vztah až do své smrti. Tam jsem viděla skvělý příklad toho, jak krásně se může muž chovat k nevlastnímu dítěti. Choval se ke mně vždy úplně jako k vlastní dceři, to je důležité. A můj současný vztah? Za odměnu? Nevím. Každý vztah je za odměnu, ale musíte na něm tvrdě pracovat. Za odměnu je, že toho člověka potkáte a že se k sobě na začátku nějakým způsobem hodíte. To je ta kompatibilita. A pak přijde ta tvrdá a těžká práce. A pokud ji neděláte oba dva, tak to nevyjde.
