„Tyto bolavé kapitoly se špatně otevírají, ale už nazrál čas,“ říká Nikol Kouklová, která se dlouhé měsíce bránila rozpad manželství jakkoliv komentovat. „Byli jsme spolu od mých jedenadvaceti, znali jsme se ještě z DAMU, takže zhruba patnáct let. Náš vztah jsme začínali na rozhraní puberty a dospívání a během tak dlouhé doby dochází v životech lidí obecně k obrovským posunům. A my jsme se s Karlem dostali na rozcestí, ze kterého jsme se vydali každý na tu svoji stranu,“ shrnuje rozpad jejich vztahu.
Možnost, že by se k sobě vrátili, vylučuje. „Aktuálně je to uzavřená záležitost. Existují příběhy, kdy se páry dají znovu dohromady, vezmou se podruhé, potřetí… Nepoučí se a vstoupí do stejné řeky několikrát. Ale v této fázi zatím nejsme,“ usmívá se. Nejsou ale ani rozvedeni, i když i k právní rozluce se schyluje. „Ty věci je vždycky dobré nějakým způsobem uzavřít, už kvůli hlavě a psychice. Je třeba udělat pomyslnou čáru, aby člověk mohl jít dál a začít něco nového,“ nechává herečka nahlédnout do svého nitra.
Karel Heřmánek mladší a Nikol Kouklová
Jejich společným „dítětem“ je Amy, sedmiletá fena australského ovčáka, kterou mají ve střídavé péči. „Teď je víc u mě, když je Karel v Americe, ale jinak jsme si ji brávali na střídačku. Podle toho, kdo měl čas a pokud možno spravedlivě. Vycházeli jsme si vstříc,“ vypráví Kouklová.
I pro její fenu byl ale rozchod páničků problém. „Nechci srovnávat psy s dětmi, ale pro každé stvoření je to náraz a je jedno, jestli je to zvíře nebo člověk. Musí se v tom zorientovat a s tou situací nějak popasovat. Ale myslím si, že tohle už je zdárně za námi a Amy je teď naopak tak rozmazlovaná, že přibrala čtyři kila,“ říká herečka.
Nikol si totiž vzala štěňátko z cikánské osady na Slovensku – Rozinku, která za sebou nemá hezký příběh, a jak ji v rámci výchovy odměňuje pamlsky, profituje z toho i Amy, kterou neopomíjí. „Je to vestaj nebo-li vesnické tajemství. Bavilo mě pozorovat, co z ní vyroste. Je tam bohatý mix,“ říká ohledně plemene Rozinky.
Karel Heřmánek mladší a Nikol Kouklová
S rozpadem manželství skončilo i její působení v roli píáristky Divadla Bez zábradlí. „Některé věci se dají předpokládat. Když jsme s Karlem došli do tohoto bodu, bylo na pořadu dne, že už se v divadle nebudu angažovat tak, jako doposud. Myslím si, že je rozumné, že ho teď komunikuje někdo jiný. Ale stále tam hraji a možná v budoucnu budu i něco nového zkoušet,“ hodnotí pracovní změnu Nikol.
I v jejím případě platí, že když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou. „Začala jsem dělat PR v Divadle V Řeznické, za což jsem klukům Jiřímu Š. Hájkovi a Lukáši Pečenkovi vděčná. Uvažovali jsme o tom už dřív, ale respektovali jsme, že mojí domácí scénou je Divadlo Bez zábradlí a že by to třeba nedělalo dobrotu, i když žánrově a velikostí jsou ta divadla zcela odlišná. Prostě se mi otevřely dveře a já do nich ráda vstoupila,“ vypráví.
Nikol Kouklová a Karel Heřmánek mladší
„I když to není to, co jsem vystudovala, tak mě ta práce baví a doplňuje krásně můj herecký svět. Udává mi pracovní rytmus v době, kdy nic nového nezkouším a mám jenom večerní představení. Takže to není tak, že bych byla každý druhý den někde na večírku, vstávala ve tři odpoledne a pak šla hrát. Mám povinnosti a řád,“ pochvaluje si.
Protože má stejně jako její manžel zelenou kartu i ona by mohla odjet do Ameriky a pracovat tam. Přesto o této možnosti neuvažovala. „Když jsme s Karlem před deseti lety sbalili kufry a odjeli, neměli jsme tady žádné pracovní povinnosti. Kdežto teď účinkují v pěti inscenacích Divadla Bez zábradlí, krásných představeních a ve dvou mám hlavní role,“ zdůvodňuje svoje rozhodnutí za velkou louži se zatím pracovně nevracet.
„Karel byl ve stejné situaci, ale je Střelec, a po té tragické situaci v rodině (jeho otec herec Karel Heřmánek si vzal život, pozn. red.) vnitřně cítil, že to potřebuje nějakým způsobem vstřebat a zpracovat. Tak odjel do Ameriky, kde to máme oba rádi,“ vypráví.
Nikol Kouklová
Nikol tam při jejich prvním delším pobytu navštěvovala školu Stelly Adler, kde se věnovala fyzickému divadlu. Karel tím, že byl lépe jazykově vybavený, šel na klasickou činohru. „Ten pobyt v Americe mi ale vzal práci tady. Odjeli jsme rovnou po škole, což asi nebylo rozumné. Slyšela jsem i názor, že jsme byli blázni, že jsme měli zůstat doma, hrát a budovat si kontakty. Ale člověk na to nemůže pohlížet takhle. Kdy jindy se má vydat do světa než v tomto věku,“ říká.
Dnes ji doma drží nejen role v inscenacích, ale i práce píáristky. „Člověk si už dobře zváží, jestli mu stojí za to pustit tyhle seriózní příležitosti a jet někam, kde bude muset rozvážet pizzu, aby se jako příležitostný herec uživil,“ vysvětluje. To ovšem nic nemění na tom, že Ameriku miluje a pravidelně ji navštěvuje.
A navíc se k ní vztahuje divadelní hra Prádelna v Brooklynu, jejíž premiéru hodlá ve své produkci uvést koncem května v pražském Divadle Metro. „V dnešní době si člověk musí pracovní příležitosti sám vytvářet a nejen čekat, až mu zazvoní telefon,“ říká. „Tak jsem se pustila do četby divadelních her a tahle mě oslovila,“ dodává Nikol Kouklová, která založila společnost Divadlo Uvidíme. „Příběh se odehrává v Brooklynu a tam já trávím hodně času, víc než na Manhattanu, když jsem právě v New Yorku, takže je mi mentalitou blízký. A navíc je dobře napsaný,“ říká.
Nikol Kouklová a Roman Zach v představení Láska z mládí
Jeho autorem je John Patrik Shanley, držitel Pulitzerovy ceny, a vypráví v něm o osudovém setkání dvou zralých lidí ve chvíli, kdy už to ani jeden nečeká. Samotáře Owena hraje Roman Zach, nedostupnou Fran Nikol Kouklová. Dvojroli dvojčat ztvární Kateřina Zapletalová. Zach se ujal i režie inscenace, se kterou budou vyrážet po celé republice. Většinou Nikol jezdí i se svými psy. „A když to nejde, tak je hlídá sestra nebo máma. Obě jsou pejskařky, každá má tři pejsky. V tomhle směru jsme trošku šáhlá rodina,“ usmívá se.
Do dalších projektů se zatím nehrne. „Ráda bych nejdřív dotáhla do konce tento, zhodnotila, jestli se povedl a teprve pak šla do něčeho dalšího. Nechci se dostat do situace, že by se to neufinancovalo, tak jsem radši opatrná a nohama na zemi. Už nejsem naivní,“ říká.
Nikol Kouklová, Marie Renčová, Josef Carda a Dana Morávková
Hodně se o provozu divadla dozvěděla u Heřmánků. Principál Karel Heřmánek, který před necelými dvěma roky zvolil dobrovolný odchod z tohoto světa, je pro ni nezapomenutelný nejen pro svůj smích a charisma. „Vážím si toho, co dokázal, kým uměl na jevišti být, kolika lidem rozdal radost ať už prostřednictvím filmů nebo divadla, s kým spolupracoval…,“ vypočítává herečka.
Vzpomíná na něj nejen ona, ale i herci, se kterými léta spolupracoval jako jsou Dana Morávková, Petr Pospíchal, Josef Carda... „I mně dal obrovskou šanci a nebylo to automatické. O to větší zodpovědnost jsem cítila, abych ho nezklamala. Aby se za mě mohl postavit a nemusel říkat, trošku se za ni stydím, tak ji příště radši neobsadím,“ vzpomíná Kouklová s pohnutím v hlase.
Nikdo z nejbližších netušil, co chystá, ani z jakého důvodu. Nakonec si vzal život na střelnici ránou z pistole. „S tím se člověk asi nikdy nesmíří. To se nedá pochopit, když někdo dojde do takové fáze, že si vezme život. Jenom si říkám, jakou bolest v sobě musel mít, když to udělal. Vzpomínám na něj s láskou. A život jde dál, snad se to jednou zahojí,“ uzavírá.
