Jste žena, která ochotně stoupá na váhu?
Poslední dobou už ano. Se svou váhou jsem srovnaná. Byly doby, kdy mě to trošku lekalo, pak byly doby, kdy jsem to pozorovala každý den, každou minutu a po každém jídle. Teď musím říct, že člověk jde s takovou lehkostí na váhu, že ať ukáže jakékoliv číslo, tak je to v pořádku.
Působíte sebevědomě, ale máte za sebou nějakou cestu k stoprocentní sebelásce?
Mám. Myslím si, že každá žena na tom postupně pracuje. A musím říct, že teď jsem se sebou fakt spokojená. Mít sebe rád je strašně krásný pocit.
Odpovídá pak tomu i šatník, že si najednou troufáte na odvážnější věci, než jsou jen z fundusu televize Nova?
(smích) Určitě. Poslední dobou to vnímám na sobě, že vytahuju kratší sukně, boty na podpatku. Cítím se krásně žensky a i sebevědomě.
Má na tom podíl i partner? Protože když je sebevědomý, tak ženu podporuje v tom, aby nosila minisukně a nezakazuje jí to.
Ano. Spousta žen má zkušenosti třeba s tím, že když má partnera, tak jim zakazuje se oblékat vyzývavě. Já mám radši ten druhý typ muže, a to je ten, který podpoří. Který svoji ženu vidí jako tu nejkrásnější bohyni a dopřeje jí právě to, aby se cítila krásně, sebejistě, oblékla si na sebe cokoliv a cítila se skvěle.
Je váš vztahový život o kompromisech?
Samozřejmě ne vždy to je tak jednoduché, protože já jsem Lev a většinou se potkávám taky s velkými osobnostmi, takže ty kompromisy někdy těžce hledáme a někdy to vře. Ale když má člověk druhého rád, tak vždycky najde cestu, která je společná.
Pomohlo vám vaše znamení zakotvit v televizi Nova už tolik let a být pořád na obrazovce?
Není asi náhoda, že většina mých kolegů jsou právě Lvi. Já, Martin Čermák, myslím, že i Rey Koranteng. Spousta našich kolegů. Tady to znamení asi trošku přitahuje povolání, které jde vidět, které vyzařuje právě tu sebejistotu a kde se člověk musí trošku někdy „porvat“. (smích)
Kdo vás doprovodil na tuto odpolední akci?
Můj kolega Daniel Brabec, je to vedoucí vydání pořadu Víkend. Často spolu navštěvujeme různé akce a já jsem ráda, že je vždycky po mém boku a že se s ním cítím skvěle.
Když člověk dělá v médiích, je často přesocializovaný. Kdo jsou vaše stálice, kterými se ráda obklopujete, aby vám bylo dobře?
Mám kolem sebe partu deseti lidí, na které se vždycky můžu spolehnout. Je super pocit v dnešním světě mít někoho, kdo vedle tebe furt stojí, a když je problém, tak je tam a za to jsem moc ráda. Takže mám takovou partičku, většinou jsou to kluci, kteří takhle se mnou kráčí už deset let životem. A právě Dan Brabec, který je tu dneska se mnou, tak patří mezi ně.
Lidé vás znají z televizní obrazovky. Jste ráda, když pak můžete „zmizet“ v létě někam, kde nejsou Češi, a užít si anonymitu?
Určitě. Ale Česká republika je taková, že i tady může být člověk anonymní. Stačí si dát kapuci, velké brýle a jít si zaběhat. Ne že by mě takhle lidi potkávali a poznávali na první dobrou. Ale těším se, samozřejmě. Pro mě je takové útočiště Hroznová Lhota, kde mám svoji rodinu, kde není takový chaos. Je tam všechno pomalejší. Takže ráda utíkám tam a nabírám tam právě sil na to, abych potom mohla být zase pro diváky taková ta usměvavá holka.
Udělala jste si už na léto seznam úkolů a s kým být? Kdo je ten ideální váš plus jedna?
Udělala jsem si to už na začátku roku. Sepsala jsem si seznam lidí, kteří mi v životě dělají radost, a také jsem našla pár těch, kteří mi vlastně energii víc berou než dávají. Ty jsem tak trochu vyřadila ze svého života, ale ne že bych je odstřihla, napsala jim nějakou hnusnou zprávu. Prostě jsem je nechala plout a oni přirozeně odešli. Myslím, že je čas zase třeba na nové lidi a nové přátele.
























