Nacházíme se na čarodějnické akci plné kartářek, kterou uspořádala Iveta Vojtová, která je v tomto oboru pojmem. Jak jste vy sama spirituálně odstartovala letošní rok?
Spirituálně? Já jsem ho odstartovala hlavně pracovně, protože jsem na Silvestra zpívala na jedné akci. Říká se jak na Nový rok, tak po celý rok, tím pádem bych měla letos asi hodně zpívat. Jinak jsem ale na spiritualitu hodně založená, protože jsem ve znamení Ryb. Když mi přišla pozvánka na dnešní setkání a bylo tam uvedeno, že bude na místě i výklad karet, ani na sekundu jsem nezauvažovala, že bych nepřišla.
Čtete si pravidelně horoskopy a přistupujete k těmto věcem mezi nebem a zemí s respektem?
Určitě ano, přistupuji. Co se týká horoskopů, asi nečtu úplně každý. Občas jsou horoskopy ve stylu „tak co bychom tam dneska napsali, tak tam napíšeme třeba tohle“ – takové nečtu. Kdyby mi ale někdo dělal horoskop na míru podle jména, příjmení, data narození a tak, tomu bych asi určitě věřila.
Jak se momentálně cítíte po různých turbulencích, co se vám děly v osobním životě?
Já jsem si říkala, když rok 2026 začal, že bude něco na tom, že tento rok má uzavírat některé zásadní věci a začínat naopak věci nové. Mně se těch nových dělo hodně hned od začátku roku v lednu, tak doufám, že to bude pokračovat. Momentálně se cítím určitě lépe než v minulém roce.
Podle čínského horoskopu právě začal Rok Ohnivého Koně. Věříte tomu, že ti silní se udrží v sedle a povezou se a jiné to naopak možná vyhodí z hřbetu?
Uvidíme. Já jsem v čínském horoskopu prase nebo vepř (smích), já se pořád rochním. Uvidíme, jestli mi rochnění bude procházet i v Roce Koně.
Jak skloubit práci s tím, abyste měla maximální dobrý pocit z toho, že jste dobrou mámou svým dvěma dcerám?
To je samozřejmě vždycky složité. Já jsem si teď nově dala závazek, že práci lehce omezím nebo zkombinuji tak, abych dělala co nejvíc věcí a měla co nejvíce pracovních závazků v době, když není Jasněnka doma. Elišku mám doma většinu času.
Zpěvačka Michaela Nosková se podruhé vdala. Vzala si fotografa |
Máte za sebou zkušenost s toxickým vztahem, ve kterém mnohdy lidé dlouhodobě zůstávají. Co by si podle vás ženy měly uvědomit, když žijí s manipulátorem?
Já myslím, že první a to nejtěžší je uvědomit si právě to, že jste ve vztahu s manipulátorem. Nedávno se mě ptali, jaký je první „red flag“, tedy varovný signál. Já bych řekla, že pokud má člověk pocit, že nemůže přijít domů za partnerem a říct například: „Já bych chtěla jít s kámoškou na kafe, nebo změnit účes,“ v tu chvíli je to varování. Když má člověk strach, že partnerovi něco řekne a jemu se to nebude líbit a bude to problém. To je ta první chvíle uvědomění. Pokud máte pocit, že žijete s manipulátorem, nemá smysl věřit tomu, že se to někdy změní. Je potřeba to řešit a odejít.
Když se teď ohlédnete zpátky do té náročné doby, nechci vás v tom máchat, ale jezdila jste domů s žaludeční neurózou?
Určitě. Já jsem v podstatě ne jezdila, ale žila několik let s žaludeční neurózou. Několik let i potom, co jsem odešla, jsem měla v noci panické ataky a stresy a nemohla jsem v noci dýchat. Všechny věci se ti vrací, určitě jo. A je to věc, ze které mám dodneška strach, aby se mi neodrazila na zdraví.
Říkají vám teď lidé, že jen kvetete a že jste v kondici, v jaké jste nikdy předtím nebyla?
To mi říkají, to je pravda. Myslím, že je to opravdu hodně o vnitřku a o tom, jak je člověk nastavený. Jak se začaly věci uzavírat a otevírat nové možnosti, člověk se s tím starým začne rychleji vyrovnávat. Pak také méně řeší malé problémy.
Je to celé skutečně o tom, mít skutečně v srdci a v životě, než o tom, kolik má kdo peněz na účtě?
Určitě ano. Zažila jsem situace, kdy nemáš uklizeno uvnitř, a je ti pak úplně jedno, kolik máš nebo nemáš na účtě. I když máš peníze, ani si je v takovou chvíli nedokážeš užít.
