V tanci jste byl velmi úspěšný, co vás přimělo přesedlat na zpěv?
Zpěv a muzika vždy byly moje láska, od narození jsem hrál na různé hudební nástroje. Začal jsem nejprve s bubny, poté přišla basová kytara, elektrická kytara a také zpěv. Hudbu máme v rodině, dědeček hrával na tahací harmoniku, otec na bubny a od nich pak vedly moje první hudební krůčky. Poté jsem hrál aktivně hlavně na střední a vysoké škole v různých kapelách.
Vždy jsem dělal hudbu i tanec zároveň, ale jakmile jsem začal tančit profesionálně a dosahoval jsem mezinárodních úspěchů, musel jsem si vybrat a hudba zůstala jen koníčkem. Věnovat jsem se jí aktivně začal opět před šesti lety, kdy jsem ukončil profesionální soutěžní kariéru v tanci.
Jaké tedy máte s hudbou plány?
Aktivně nahrávám dvě sólové desky, které vyjdou příští rok. Mám dva rozdílné projekty, jeden z nich je rockový a druhý popový, pro oba skládám všechnu hudbu a píšu text, většinu sám produkuji. Obě desky nahrávám už přes dva roky. Po vydání desek chystám turné v Čechách i v USA, kde momentálně žiju. Obě desky budou v češtině i v angličtině, takže jde o velký projekt, v podstatě o čtyři desky.
Mým cílem je vydávat hudbu, být aktivní na hudební scéně, dál skládat a vystupovat. Hudba pro mě nemá konečný cíl, je to pro mě životní styl, součást mojí duše.
Kromě zmíněných desek už letos v říjnu vydáváte debutový single.
V říjnu vyjde můj první single jak v Česku, tak v USA. V Praze jsem k němu v září natočil videoklip. První single se jmenuje v češtině Stánek na rohlíky a ve světě Hot Dog Stand. Je to opravdu příjemná a veselá písnička, tak doufám, že přispěje k úsměvu v deštivých podzimních dnech. Druhý single vyjde v listopadu a třetí v prosinci, v příštím roce budou následovat celé desky.
Co vám dala účast ve StarDance? Jak na to vzpomínáte?
Druhá řada StarDance byla obrovská zkušenost a moje první televizní show. Tančit na kameru je jiné než tančit na soutěži, takže jsem si z toho odnesl hodně. Nejraději vzpomínám na výbornou partu tanečníků i celebrit, opravdu jsme si sedli.
Jaké jsou vaše další úspěchy? Na co jste pyšný?
Po kariérní stránce jsem nejvíce pyšný na své úspěchy ve výuce tance v kategorii Pro/Am v posledních sedmi letech. Myslím, že jsem opravdu porozuměl této kategorii a její metodice, moji žáci jsou velmi úspěšní a dokonce vyhráli pět titulů Mistrů světa a já sám jsem vyhrál cenu za nejlepšího učitele na Mistrovství světa 2017, za roky 2018 a 2019 jsem pak byl druhý. Je to opravdu báječné a nevím, co víc bych si mohl přát.
Kvíz: Vítězové, poroty, taneční páry. Jak dobře znáte StarDance? |
Také si moc vážím, že jsem mohl hodně cestovat, snažil jsem se studovat tanec vlastně na všech kontinentech, získal jsem dobrý přehled a měl jsem to štěstí, že jsem potkal mnoho zajímavých osobností a mými žáky byli i světové celebrity jako Linda Kozlowski, herečka známá díky hlavní roli ve filmu Krokodýl Dundee, Mommy „D“, maminka mistra světa v boxu Mannyho Pacquaioa, se kterou jsem vystupoval v Singapuru, či Ryker Lynch, který je velmi úspěšný hudebník a v americké verzi StarDance tančil jako celebrita.
Nicméně všechny kariérní úspěchy beru pouze jako zkušenosti, ne životní milníky. Vždy si nejvíce cením toho, že můžu růst jako člověk v osobním směru a každou zkušeností, kterou jsem prošel, jsem se naučil něco o sobě a o životě. Nejvíce si proto cením toho, že jsem v poslední době porozuměl své duši a sám sobě, a za to děkuji hudbě.
Máte jako tanečník ve zpěvu nějakou výhodu?
Určitě ano. Tanec mně při zpěvu moc pomáhá, zpívám totiž celým tělem, to mě baví, a hlavně se nestydím. Myslím, že je velkou výhodou znát své tělo a nebát se ho použít k projevu a vyjádření textu. Tak trochu ironií je, že vyloženě taneční hudbu nedělám, mám radši rock, při kterém se dá spíše vyblbnout než si zatančit, a má popová hudba jsou zase spíše ploužáky či písně k zamyšlení. Ale za těch dvacet let jsem vytančený dost, a tak si myslím, že je to v pořádku, a taneční hudbu nechávám mladším.
Michael Petr s cenou za tanec
Michael Petr při natáčení videoklipu
Pro koho zpíváte?
Nejradši bych zpíval pro celou rodinu, rock, na který si lidé mohou „zapařit“, romantiku na ploužáky i veselé písničky, které se líbí i dětem. První singl o stánku na rohlíky se tomu blíží a věřím, že pro celou rodinu je a mám z toho radost. Přirozeně dělám texty ze života, pro každého a doufám, že se budou líbit všem generacím.
Jak na vaše hudební aktivity reaguje vaše okolí?
Podporu ve svém okolí mám velkou. Rodina i přátelé už se nemůžou dočkat, až to bude venku, a říkají, že už na těch tzv. „hudebních vejcích“ sedím dost dlouho. Co se týče pomoci, tak jsem hodně samostatný a vše začíná a končí u mě, ale velkou oporou je mi můj bratr a jeho rodina. A také moje učitelka zpěvu Hanička, která je můj hudební anděl strážný.
Kdo další tvoří váš profesionální tým?
Jsem moc vděčný, že jsem natrefil na super talentované lidi a profíky ve svých oborech. Díky nim se moje vize stávají realitou. Jak jsem zmiňoval, mám úžasnou učitelku zpěvu, pak jsou tu kluci, co se mnou nahrávají v Praze. Mám také skvělého studiového inženýra a mixaře a v neposlední řadě také hudební studia v Praze a v Portlandu v USA. Se všemi pracuji na deskách už přes dva roky a jsou opravdu úžasní a jsem rád, že je mám.
Zmiňoval jste, že žijete v USA, ale chystáte desku i v češtině a koncertní turné po Čechách. Kde je tedy váš domov?
Už sedm let žiju v USA ve státě Oregon. Žiju ve městě Portland, které se mi moc líbí a svým způsobem mi připomíná Čechy a Hradec Králové, kde jsem se narodil. Je tady soutok dvou řek, hodinu cesty odsud jsou hory, jako to má Hradec, ale také je hodinu cesty odsud pobřeží. Lidé jsou taky hodně podobní jako v Čechách, mají rádi pěší i cyklo turistiku, pijí dobré pivo, jsou přátelští a na nic si nehrají.
Lenka Filipová a její taneční partner ze StarDance Michael Petr (2007)
V čem vám Amerika učarovala?
Amerika je obrovská země s mnoha státy, je těžké ji dát do jednoho rance. Ale žil jsem v Coloradu, New Yorku, Los Angeles a v Portlandu. Ve všech těchto státech se mi něco líbilo a něco nelíbilo, jako všude jinde. Amerika je ale země obrovských možností a jsem vděčný a vážím si toho, že se Amerika stala mým druhým domovem. Na druhou stranu mi můj český domov schází. Krví budu Čech vždycky, mám rád českou kulturu a hlavně sport, aktivně sleduji hokej a tenis.
Do Prahy teď jezdím pravidelně nahrávat, takže to beru tak, že mám dva domovy. Ale v Čechách bych rád trávil více času, tak mi držte palce, ať se moje hudba líbí a je tady zájem o koncerty. Možná se nakonec vrátím i napořád.
Co byste poradil lidem, kteří chtějí tančit nebo zpívat, ale neví, jak začít?
Doporučil bych začít s odborníkem, zajít si do taneční nebo hudební školy. Pokud jste úplný začátečník, může se stát, že samostudium pro vás bude ztráta času. Nejdůležitější ale je se nebát a jít do toho naplno, protože život máme jen jeden, tak bychom jej měli žít tak, abychom pak nemuseli litovat, že jsme něco propásli.
Co nebo kdo vás nejvíce inspiruje, ať už v tanci či ve zpěvu?
V hudbě mě nejvíce inspiruje život, jeho radosti či starosti, je to neomezený potenciál pro nové písně a texty. V tanci mě ze začátku inspiroval legendární herec Patrick Swayze a pak samozřejmě moji bývalí učitelé a kolegové, kteří byli úžasní a bez nich by to nešlo.
