Přišly jste podpořit Janu Bernáškovou a její novou knihu. Pojí vás přátelství?
Martina Viktorie: Andrejku s Janou pojí přátelství! Já jsem v tomto případě tak trochu navíc. Ale Andrejka mě s Janou seznámila. Já ji obdivuju jako herečku i jako spisovatelku. Nemáme to sem daleko a já jsem navíc kmotrou té knížky, která není tak hanbatá jako ty předchozí, takže si to můžu dovolit. A co bych řekla? Jak dlouho se znáš s Janou, léta?
Andrea: Mám zakázáno říkat, jak dlouho se s Janou známe, protože už je to opravdu velká doba. Kdybych to řekla, tak všem dojde, že nám je víc, než všude říkáme. (smích)
Vy jste říkala hanbatá literatura, tak už jste si přečetly knížku. Ale jak hodnotit literaturu, aby byla vhodná i pro čtenáře patnáct plus, nejenom pro ty plnoleté?
Martina Viktorie: Oblast, o které Jana píše, a to nejsou jenom city, ale i fyzický rozměr lásky, do života patří. Jana píše uvěřitelně. Takovým způsobem, nechci říct autenticky, protože ne vždycky autor čerpá z toho, co sám zažil, ale píše tak, že věřím, že se to takhle může dít. Nakonec z literatury čerpáme i nějakou moudrost, tak to možná je i pro někoho osvěta, tak proč ne?
Martina Viktorie Kopecká s partnerkou Andreou na křtu své knihy Zpověď farářky (Praha, 2. října 2023)
Váš velký den vzbudil na sítích ohlasy. Jak jste si užily veselku?
Andrea: Báječně, akorát my jsme byly tak vyexcitované emočně, že jsme neplakaly vůbec ani jedna. A máme to tak útržkovitě, že se teda jako svatba stala, pak byla nějaká hostina a večer jsme byly opravdu rády, že si můžeme jít lehnout.
Martina Viktorie: Já všem snoubencům říkám, když se berou: To je ta chvíle! Teď si to pamatujte! Když se dívají na sebe a ruce vážeme tou štolou. To je to ono a my jsme to prožily asi obě v napětí. V nějaké zodpovědnosti a touze, aby to všechno dobře dopadlo, až jsme si to zapomněly užít. Ale naštěstí české právní normy se mění v této oblasti tak rychle, že třeba budeme mít možnost se znovu brát za chvíli.
A co teda říci těm, co hlásají: To je proti Bohu?
Martina Viktorie: Láska, že by byla proti Bohu? Ale!
Andrea: To je z teologického hlediska naprostá pitomost. To opravdu kážou a hlásají jenom lidi, kteří neví, co to je Bůh. Neznají Bibli pořádně a z nějakého doslechu jenom přetransformovávají věty, které se jim zrovna hodí. Ale je to úplná blbost.
Martina Viktorie: A jasně, mohli bychom se teologicky v tom babrat. Když chcete někoho ubít argumenty z Bible, tak je tam vždycky najdete. A když chcete někoho podpořit, tak nämlich stejně. Myslím si, že to je spíš o zkušenosti s lidmi, kteří spolu žijí věrně celý život, mají se rádi. Takoví lidé můžou být inspirací v naší společnosti. Pořád fandíme tradiční rodině. No jo, ale co ty tradiční rodiny, kde se děje násilí, kde trpí děti, dospělí, vztahy nejsou dobré? Já vím, že v „duhových rodinách“ to nemusí být o nic lepší, ale zároveň ani o nic horší.
Andrea: Já vždycky říkám, co my víme, kdo je vlastně Bůh? To je něco tak strašně transcendentního, že naše mysl není schopná vůbec minimálně se jenom přiblížit tomu, co to ten Bůh je. Jak někdo může říkat, že ví, co Bůh chce! To je úplně blbost.
Farářka Martina Viktorie Kopecká a její partnerka Andrea Salome v Show Jana Krause (18. prosince 2024)
Setkáváte se často ve svém prostředí s lidmi, kteří kážou vodu a pijí víno?
Martina Viktorie: My máme laskavé okolí. I to církevní. My jsme tam asi jak v bavlněném pelíšku, si troufnu říct. Vytvořily jsme okolo sebe nějaký okruh přátel. Ty hejty se spíš k nám dostávají přes sociální sítě. Člověk se tomu snaží vyhnout, ale nejde to vždycky. Mě to pořád ještě hodně mrzí, protože mi to přijde nefér. Navíc, když někdo spojuje můj osobní život s tím, jak vykonávám službu, tak mi to přijde nespravedlivé. Ale na druhou stranu jsme asi docela dobře zakotvené, nejenom v tom našem vztahu, ale i v profesích, v rodinách. A tak máme okolo sebe oporu.
Andrea: Já si myslím, že lidi, kteří s tím primárně měli nebo mají problém, tak z našeho života odešli. Já ani moc nevnímám, že by nějací lidé zmizeli. A ti, co nás mají rádi a komu je s námi dobře, tak ti s námi jsou. Opravdu nemůžeme říct, že bychom cítili tlak nebo nějaké negativní myšlenky, názory, které by nám asi ubližovaly nebo vadily.
Martina Viktorie: Asi v tom máme velkou kliku, protože víme, že to není rozhodně samozřejmé. Ale žijeme ve velkém městě, žijeme obklopené opravdu lidmi, kteří nás mají rádi. A moc bychom to přáli všem ostatním.
19. prosince 2024 |
