V krbu jejího domu hoří polínka, která si sama naštípala. A servíruje koláč, který upekl její nový přítel - Angličan. Asi není náhoda, že je cizinec. K českým mužům už prý nemá takovou důvěru. "O příteli ještě nechci mluvit, je to příliš nové, křehké. A já už velmi obtížně důvěřuji citům , jak svým, tak i jiných."
Co jste cítila těsně po rozvodu?
Nic moc, žádné radostné trylkování se nekonalo. Spíše prázdnotu. Manžel u soudu potvrdil, že mi byl opakovaně nevěrný a soud nebyl jeho názoru, že nevěra není důvodem k rozvodu.
Jaké máte teď jméno v občance?
Blochová-Macková, jméno za nic nemůže.
A pod čím máte Macka uloženého v mobilu?
Pořád stejně: jako Mirek.
Měla jste chuť ho vymazat?
Několikrát. Ale to jsou jenom prázdná gesta.
Kdy jste si naposledy volali?
Od rozvodu jednou. Jen kvůli technickým důvodům, žádná romantika. Ale dostala jsem od něj spoustu sms. Jedna zněla, že už zná místo, kde si mne vezme příště. Brali jsme se totiž na Grenadě a tam mu bylo horko.
Co k němu cítíte?
Mám lhostejné pocity. Tím, že jsem se rozvedla, skončila jistá etapa mého života. Teď se budu snažit obnovit ty hezké vzpomínky.
Přehodnotila jste žebříček vlastností, které by měl mít váš partner?
Taky trochu ano. Už mi nezáleží, jak moc je ctižádostivý, či umí-li jít tvrdě za svým cílem. Spíš by měl mít rád lidi, zvířata, chovat se citlivě k přírodě. Měl by být komunikativní, srdečný, nepříliš komplikovaný. A otevřený, žádná ústřice... Z těch občas bolí žaludek. Měl by to být chlap, který se nestydí za slzy. Chlap, který dokáže přiznat chybu.
Takže takový Macek nebyl. Chybí vám v něčem? Musela jste se naučit něco, co dělal on?
Určitě, jen mne teď nic nenapadá... Zřejmě narážíte na tu starou historku, jak jsem se rozbrečela jako alík, když jsem zjistila, že neumím štípat dříví a že je to tak sakramentsky mužská práce. Tak nyní už štípám sama, mám na to velkou sekyru a už ji docela ovládám. Nehet a kus palce jsem si naposledy usekla před rokem a půl. (směje se)
Zůstanete s Mackem přátelé?
Ptáte se příliš brzy. Ostatně přáteli jsme ještě nikdy nebyli. Byli jsme manželé, milenci, vášniví nepřátelé... Přátelství tam nebylo. To Macek moc nepěstuje, spíš ty zrady.
Byla to několikátá nevěra. V čem to bylo jiné, že jste ztratila trpělivost?
Nejdřív si člověk myslí, že se plete. Když se množí důkazy, je nutno věc řešit. Když dohodnuté řešení vede k další nevěře, pak už člověk začne pochybovat, že takové manželství stojí za to. Pokračování v dalších nevěrách můžete hodnotit jako nemoc, či bezmeznou krutost a cynismus.
Proč jste se nerozvedla už po první odhalené nevěře?
Stále jsem ho milovala.
Poslední kapkou bylo asi to, že si Macek nedával pozor a nechal se s milenkou vyfotit nahý na zahradě vašeho domu v Zábřehu. Je to tak?
Ale ne, těch ještě bylo! (usmívá se) Opravdový džentlmen by si měl užívat diskrétně. Ne, aby něco takového vozil do manželského sídla a ukazoval se na veřejnosti.
Muž nechtěl rozvod. Jak vás přesvědčoval?
Do poslední chvíle navrhoval, abychom udělali za vším tlustou čáru a začali znovu. Ale tlustou čáru lze udělat jen za vyřešenou a uzavřenou minulostí.
Musíte ještě rozdělit majetek. Bude to potíž?
Neřeším to.
Měli jste předmanželskou smlouvu?
Ne.
Jeho majetek je menší než váš.
Už když jsme se brali, byl zaopatřený. Nedopustím, aby nestoudná lež, kterou vyslovil Rath - že prý si mne bral Macek pro peníze - byla brána jako platná mince.
Přijdete o dům v Zábřehu, který jste společně budovali.
To se nedá nic dělat. Je to manželův dům, který zdědil po rodičích. Je tam mnohé mé vlastnictví, jak hmotné, tak duševní - třeba spousta nábytku, který jsem sama navrhovala. Ale přece to nebudu rvát ven, jen abych získala něco, na co mám společný nárok. Vše bylo děláno pro tento dům, a tak to má zůstat.
Odstěhovala jste si své věci?
Ne, nepotřebuju je.
Co byste si odtamtud vzala?
Výhled do zahrady.
Vy jste neměla nikdy potíže zůstat v manželství věrná?
Ani ne. Jsem dost monogamní. Ale rozhodně nepatřím k lidem, kteří řeší i "úlety na jednu noc". Jen jsem nikdy nebyla ochotná akceptovat paralelní vztahy.
Nečekala jste to? Macek měl vždy pověst proutníka.
Žila jsem ve Švýcarsku, tam jeho pověst nedoputovala. Stejně by to asi nic nezměnilo, jsem tvrdohlavá jako mezek.
Nechci se nikoho zastávat, ale podle průzkumů je asi 60 procent mužů nevěrných. A tak trochu patří k politické výbavě opustit ženu kvůli mladší partnerce. Nemyslíte?
Starší úspěšní muži jsou tu často obětí zlatokopeckých slečen. Těm jde hlavně o to, aby jejich objev měl správnou pozici, potřebné množství peněz a kontaktů. Když je někdo z nich slabšího charakteru, což jsou politici skoro všichni, těžko se ubrání.
Zamilovala jste se někdy do muže o hodně mladšího?
Měla jsem mladšího přítele, o pár let.
A o dvacet, třicet?
To ne. Věkově hodně nevyrovnané vztahy považuju za směšné. Slečny chápu. Jde jim většinou o to posadit se do hotového hnízda, mít pohodlný život.
Mnohem mladší partnerky si našli i Topolánek a Paroubek. Ten je o dvacet let starší než jeho nová žena. Je podle vás Petra Paroubková také zlatokopka?
Nemyslela jsem nikoho konkrétního. Neznám ji. Jen si kladu otázku, jestli by byla s tímto mužem, kdyby žil v Příbrami, před panelákem mu stála ojetá škodovka a každý den chodil s bandaskou na šichtu. Třeba ano. Kdoví?
Zuzana Paroubková stála po boku muže celou kariéru...
...a když se vyšplhal na vrchol, dostala kopačky. To je hodně nefér.
Myslíte, že v manželství udělala něco špatně?
Fandím jí. Podle mě je kultivovaná a vzdělaná dáma, která má dobré srdce. Myslím si, že pan Paroubek s rozvodem tolik spěchal, protože tak rád kritizoval za nevěru Topolánka a pak se provalilo, že měl několik měsíců milenku. Snažil se z toho svého vztahu rychle udělat něco oficiálního, tudíž akceptovatelného. Paměť lidí je tady tak krátkodobá – kdo si ještě vzpomene, že tady byla nějaká paní Paroubková první, která mu byla mnoho let oporou. Teď se jede na velkou show.
Myslíte, že může ovlivnit parlamentní volby, že teď Paroubek čeká přírůstek do rodiny? Termín voleb se docela shoduje s termínem porodu.
Ale nebylo to řízené těhotenství, že ne? (směje se)
